Dřevěný chrám z Ukrajiny mohl stát i v moravském Přerově

Časopis Český lid zůstává od konce 19. století hlavním tiskovým orgánem českého národopisu a folkloristiky. V roce 1931 zde vyšel článek „Starobylé dřevěné kostelíky z Podkarpatské Rusi stěhují se nám po republice.“ Autor, Rudolf Janovský, zde reflektoval situaci, která nastala v důsledku prvních podobných přesunů, uskutečněných na přelomu dvacátých a třicátých let.

Smutný osud (ale snad ne konec) pražské cerkve z Ukrajiny

Ve sváteční den 28. října vznikl z dosud neznámých příčin požár, který vážně poškodil zajímavou, byť nikoli původní pražskou památku. Dřevěný chrám sv. Michala vznikl na území dnešní Zakarpatské oblasti a patřil do skupiny šesti podobných památek, které v meziválečné době „přesídlily“ z nejvýchodnější části republiky do Čech a na Moravu.

Andrej Brodij: Špekulanty aneb meziválečný podkarpatský politik Brodij coby dramatik

Jméno Andreje Brodije najdeme v každé obsáhlejší příručce o postavách československých a někdy i českých dějin. Většinou je zmiňováno v nelichotivých souvislostech. Jednalo se totiž o jednoho z politiků, kteří reálně podporovali dezintegraci první republiky záměrem odtrhnout Podkarpatskou Rus a připojit ji k územně „okrájenému“ Maďarsku.

Ukrajinští vojáci v Praze a na českém území v květnu 1945 (3)

Vojáci z Ukrajiny se probojovali na jaře roku 1945 na dnešní území české republiky v ještě jedné ozbrojené formaci, která postupovala po boku sovětské armády. V exilovém československém vojsku, vytvářeném od roku 1942 v SSSR, se ve velkém rozsahu a zprvu daleko více než Češi a Slováci uplatnili vojáci z meziválečné Podkarpatské Rusi.

Ukrajinsky, ale jen stručně, o Nikolovi Šuhajovi

Oleksandr Havroš: Ostannij opryšok Mykola Šuhaj Knížka užhorodského prozaika a publicisty Oleksandra Havroše nabízí malou procházku po tématech, spojených s krátkou životní poutí i s dodnes trvajícím druhým životem koločavského zbojníka Nikoly či Mykoly Šuhaje. V Zakarpatské oblasti a tím spíše jinde v Ukrajině zná toto jméno daleko méně lidí než v českém prostředí.

Před 50 lety (LI): „Kraj Nikoly Šuhaje“ v českém pohledu let 1968 a 1969

Čeká nás pokus o závěrečnou charakteristiku česko-ukrajinských vztahů v letech 1968 a 1969. Ještě předtím je třeba všimnout si jedné speciální, regionální kapitolky. Zakarpatská Ukrajina – někdejší Podkarpatská Rus – zůstává i dnes, po půlstoletí, regionem, který zaujímá v českém vnímání Ukrajiny zvláštní místo. Bylo tomu tak i v roce Pražského jara?

Český a ukrajinský patnáctý březen: pochopit toho druhého

Dny kolem pověstných březnových id nemají v českých dějinách dobrou pověst – trvá to už osmdesát let. Náhlý zánik československé státnosti na samém konci zimy, která následovala po 20. výročí vzniku Československa, jakoby předpověděl, že společný státní život Čechů a Slováků nebude trvale možný.

Malý průhled do fotoarchivu Bohumila Vavrouška

Sté výročí vzniku Československa přimělo téměř všechna česká muzea i mnoho jiných institucí k přípravě výstav a dalších vzpomínkově-osvětových akcí spojených s tak nevšedním jubileem. Připojilo se i pražské Umělecko-průmyslové muzeum včetně své odbočky, hradčanské Galerie Josefa Sudka.

Znovu Nikola Šuhaj loupežník

Po třinácti letech se na knižní pulty vrátila jedna z nejznámějších českých próz 20. století – vyprávění Ivana Olbrachta o Nikolovi Šuhaji loupežníkovi. Kniha, poprvé vydaná v roce 1933, vycházela v češtině velmi často, byla ilustrována řadou výtvarných umělců a podnítila i řadu ohlasů hudebního charakteru.

Čtvrtstoletí spolu – Československo a Podkarpatská Rus

Ve dnech 28. a 29. března 2018 se v budově Národního archivu v Praze konala mezinárodní konference „Čtvrtstoletí spolu – Československo a Podkarpatská Rus“. Konference byla uspořádána u příležitosti oslav 100. výročí vzniku Československé republiky a věnovala se politickým, správním, kulturním a hospodářským aspektům příslušnosti Podkarpatské Rusi k meziválečnému Československu.