Majdan, viděný tenkrát z Prahy (X.)

Dostali jsme se na konec někdejších dopisů o Majdanu. Psal jsem je tehdy rád, byť často ve stísněné náladě. Před polovinou března 2014 nezbylo než skončit, protože se ukázalo, že touto formou už nemá smysl dále pokračovat. Dramatická doba, charakterizovaná ruským expanzivním tlakem proti Ukrajině, si žádala něco jiného…

Majdan, viděný tenkrát z Prahy (IX.)

V devátém, předposledním dopisu přišla řeč na Krym. Tam už se tehdy události vyvíjely nezadržitelným způsobem směrem k dnešnímu stavu, přestože známé okupační referendum ještě nebylo ohlášeno. Přesto je třeba znovu zdůraznit, že i v Simferopolu se snažil působit proukrajinský a proevropský Majdan. Jeho účastníci, kteří byli na rozdíl od proruských bojůvek neozbrojeni, však o dalším chodu událostí nerozhodovali.

Historik Jaroslav Hrycak o Trumpovi a Ukrajině

Dlouho očekávaná událost je tu. Donald Trump, jedněmi milovaný a druhými opovrhovaný, nastoupil do funkce 45. prezidenta Spojených států amerických. Dnešní ukrajinské vedení by bylo dalo přednost Hillary Clintonové, teď se však musí vyrovnávat s existencí prezidenta, který bude i co do vztahu k Ukrajině nevypočitatelný. Dejme k tomuto tématu slovo významnému ukrajinskému historikovi.

Putinova dvojznačná bilance roku 2016

Předposlední vydání Lidových novin (č. 303 z 30. 12.) se Ukrajiny dotklo třikrát. Rusista Libor Dvořák hodnotí Putinovu dvojznačnou bilanci z r. 2016. Putin prý letošní kampaní v Sýrii „překryl jasný neúspěch na Ukrajině“ (srv. názor Jana Macháčka ze 17. 12.). Neúspěchem se míní projekt Novorusko z let 2014 a 2015: ruský prezident „se musel spokojit ´jen´ s několika okresy kolem Luhanska a Doněcka a dlouhodobou destabilizací svého jihozápadního souseda /…/ Konflikt s Ukrajinou, za jehož rozpoutáním Putin stál, je tragédií pro obě země a oba národy“.

Na Ukrajině – vyjma Krymu – Putin prohrál

Lidové noviny č. 294 ze 17. 12. se věnují Vladimíru Putinovi. Jedenáct odstavců Jana Macháčka vyjmenovávajících prezidentovy letošní úspěchy naštěstí do jisté míry bourají dva odstavce závěrečné, kde čteme mj. stručná a výmluvná slova „Na Ukrajině – vyjma Krymu – Putin prohrál“. Takže ani jemu, jako komukoli jinému, nic neroste do nebe – doufejme...

Podle Ševeljova rozpory mezi USA a Ruskem došly příliš daleko

V příloze Práva č. 292 z 15. 12. (Salon, č. 1001) najdeme rozhovor s ruským novinářem a prozaikem Michailem Ševeljovem, jehož próza nejsem Rus zaujala i české čtenáře. Na dotaz, zda se v budoucnu dokážou dohodnout V. Putin a D. Trump, odpovídá Ševeljov: „Myslím, že ne. Rozpory mezi USA a Ruskem došly příliš daleko, po Krymu a po sestřeleném boeingu na Ukrajině už nemohou nalézt společnou řeč.“

Ukrajinský rok 2014 a další výhledy

V loňském roce se v Ukrajině odehrály události, které lze bezesporu označit za unikátní a jejichž význam daleko překonal hranice země. Devět let po počátku prvního, časově kratšího Majdanu, se zrodilo obdobné, ale daleko hlouběji založené a odhodlanější hnutí, které se udrželo v centru Kyjeva téměř tři měsíce, než se mu podařilo prosadit hlavní svůj cíl. Obě hnutí bojovala v zásadě proti témuž nepříteli – Viktoru Janukovyčovi: jednou jako nečestně  zvolenému prezidentovi, podruhé proti prezidentovi. který se zpronevěřil svému úřadu.

Vývoj pravdomluvnosti Vladimíra Putina

Jana Bendová si v rubrice Refexář (Reflex č. 42 z 20. 10.) vzala na paškál účelový vývoj pravdomluvnosti Vladimíra Putina, který popíral a pak ve vhodnou chvíli přiznal aktivní přítomnost ruských voják v Krymu a následně i v Donbasu. Ve vzpomínce na události z léta r. 2014 autorka resumuje: „Tak ještě to sestřelené letadlo, Vladimíre Vladimíroviči.“