Čeští politici si nevědí rady s putinovskou propagandou

Putinovské propagandě, se kterou „si čeští politici nevědí rady“, věnují pozornost M. Kolmaš a K. Šafaříková v Lidových  novinách z 26. 9. Překvapením je asi pro čtenáře to, že v České republice působí Institut slovanských strategických studií usilující o „posílení role slovanské vzájemnosti“. Kdybychom se všichni nakrásně prohlásili za Kelty, začne institut jistě usilovat o slovansko-keltské porozumění. Pak je tu ještě podnikatel a „bojovník s ukrajinským fašismem“ obdařený příznačným příjmením Barabanov.

Dva nové doklady zvůle ruských úřadů na Krymu

V Posledním slově Lidových novin z 26. 9. prozradila Petruška Šustrová, co jí vadí a s čím se musí na rozdíl od méně podstatných věcí svěřit. Jedná se o dva nové doklady zvůle ruských úřadů na Krymu – uzavření knihovny Izmaila Gasprinského, založené v Simferopolu v době počátků návratu Tatarů na Krym, a o vyhnání kymskotatarského medžlisu z jeho budovy v tomtéž městě. Autorka také připomíná, že od krymského pseudoreferenda opustily poloostrov tři tisíce Tatarů, což jistě vůdcové tamního herrenvolku vítají.

Bylo mi 34, když jsem se dozvěděla, jaké jsou moje kořeny

Každá zpráva o ukrajinských vazbách někoho z českých kulturních pracovníků zaujme. V příloze Lidových novin z 26. 9. zvané Pátek najdeme rozhovor M. Kopecké se zpěvačkou Lenkou Dusilovou (nar. 1975). Jeden dotaz se týká zpěvaččiných „ukrajinských předků“, odpověď však působí dost tajemně: „Bylo mi 34, když jsem se dozvěděla, jaké jsou moje kořeny. Každá rodina má nějaký svoje tajemství, něco pod pokličkou. Můj děda byl Ukrajinec, ale po válce se s babičkou už nepotkali, protože ona zemřela.“ Ukrajinské vazby měl mezi předky také zesnulý Pavel Landovský.

Elektronický systém visapoint.eu přispívá ke kšeftování s českými vízy

Martin Shabu seznamuje čtenáře Lidových novin (č. 256 z 2. 11.) s tím, jak používání elektronického systému visapoint.eu přispívá ke kšeftování s českými vízy, což se asi nejvíce týká zájemců o víza z Ukrajiny. Zprostředkovatelská mafie vydělá 800 eur na každém uchazeči , kterému se do systému nepodaří zapsat, „ministerstvo zahraničních věcí se však tváří, jako kdyby černý trh neexistoval“. Zároveň „Ukrajinci podnikatelům chybí,“ jak hlásá titulek jiného článku. Zkrátka: „cizinec není našinec“, konstatuje v názvu svého sloupku v tomtéž čísle Petr Kamberský.

Berlínské jednání tzv. normandské čtyřky

Berlínské jednání tzv. normandské čtyřky z 19. 10. zhodnotila na základě jejího dosavadního vývoje vyváženým způsobem Petra Procházková (LN č. 246 z 20. 10.). Ze sporných bodů vyzvedává zejména nezbytné, ale zatím jen těžko realizovatelné volby v Donbasu. Oceňuje také to, že přes neřešitelnost základních problémů počet obětí bojů přece jen poklesl. 

Vyhraje Kreml volby v USA?

Provokativní dotaz v titulku článku Pavla Máši „Vyhraje Kreml volby v USA?“ (LN č. 214 z 12. září) se nemohl vyhnout ani postoji obou supervelmocí k ukrajinské otázce. Bývalý velvyslanec ČR v Ukrajině konstatuje, že přes anexi Krymu a podporu separatistů ve východní Ukrajině se Putin dostal díky nedávnému summitu G 20 z tuhé mezinárodní izolace.

Putinovo Čarování

Petra Procházková psala v č. 195 Lidových novin z 20. 8. znovu o podivném Putimově „čarování“ kolem situace v Krymu a stavu rusko-ukrajinských vztahů. Rozsáhlejší materiál  otiskla v příloze Orientace téhož čísla LN Zuzana Válková. Jde o dvoustránkový příspěvek Ukrajinky ve frontě na život doplněný dlouhým podtitulem, barevnou kresbou Lely Geislerové a působivou fotografií. Těžkou situaci své země tu prezentují z největší části dvě české Ukrajinky. Autorka nechává v závěru příspěvku promluvit i svědky někdejšího ukrajinského dění, mj.

Liší se zájmy českého a ruského prezidenta?

„Liší se zájmy českého a ruského prezidenta?“, ptá se Jakub Janda, vedoucí programu Kremlin Watch think tanku Evropské hodnoty v Lidových novinách č. 194 z 19. 8. Krátký přehled, dokumentující „průnik Zemanových aktivit se zájmy putinovského režimu“, uvádí to, co vlastně všichni už víme, ale o čem je třeba hovořit nadále. Zhruba polovina dokladů se týká Zemanových stanovisek k Ukrajině a ruským aktivitám v této zemi. Příspěvek je zařazen do rubriky Diskuse, diskutovat ale není příliš o čem.

Nové komplikace v rusko-ukrajinských vztazích

V Lidových novinách č. 189 ze 13. 8. uvažuje Petra Procházková o nových komplikacích v rusko-ukrajinských vztazích, ke kterým vedly údajné „diverzní akce“ Ukrajiny proti představitelům ruských intervenčních jednotek přítomných v Krymu. V příloze téhož čísla Orientace hovoří Zuzana Lizcová s britským politickým analytikem H. Kundnianim o současné zahraniční politice Německa. Probrána je mj. role této země ve vztahu k „ukrajinské krizi“, ovlivněná německo-ruskými hospodářskými vztahy.