Putinova dvojznačná bilance roku 2016

Předposlední vydání Lidových novin (č. 303 z 30. 12.) se Ukrajiny dotklo třikrát. Rusista Libor Dvořák hodnotí Putinovu dvojznačnou bilanci z r. 2016. Putin prý letošní kampaní v Sýrii „překryl jasný neúspěch na Ukrajině“ (srv. názor Jana Macháčka ze 17. 12.). Neúspěchem se míní projekt Novorusko z let 2014 a 2015: ruský prezident „se musel spokojit ´jen´ s několika okresy kolem Luhanska a Doněcka a dlouhodobou destabilizací svého jihozápadního souseda /…/ Konflikt s Ukrajinou, za jehož rozpoutáním Putin stál, je tragédií pro obě země a oba národy“.

Na Ukrajině – vyjma Krymu – Putin prohrál

Lidové noviny č. 294 ze 17. 12. se věnují Vladimíru Putinovi. Jedenáct odstavců Jana Macháčka vyjmenovávajících prezidentovy letošní úspěchy naštěstí do jisté míry bourají dva odstavce závěrečné, kde čteme mj. stručná a výmluvná slova „Na Ukrajině – vyjma Krymu – Putin prohrál“. Takže ani jemu, jako komukoli jinému, nic neroste do nebe – doufejme...

Ukrajinský režisér Oleh Sencov není zapomenut

Ruský politický vězeň, ukrajinský režisér Oleh Sencov není zapomenut.  V reportáži o udílení Evropské filmové ceny ve Wroclawi upozorňuje Hedvika Petrželková na skutečnost, že ruská punkerka Marija Aljochinová vystoupila 10. 12. na tomto fóru na Sencovovu podporu (Lidové noviny č. 289 z 12. prosince).

Značení turistických cest jako ideologická diverze

Také turistické značky patří k fenoménům, jejichž stav a vývoj se vyplatí sledovat. Zbyněk Petráček v LN (č. 287 z 9. 12.), že systém značení turistických cest používaný v České republice patří k rodinnému stříbru českého státu – „proniká tam, kam jezdí i naši turisté: třeba na Podkarpatskou Rus, do rumunského Banátu či na Krym (těžko říci, jak tam systém dopadl po ruské anexi). Nedělejme si iluze, dříve nebo později přijdou současní vládci Krymu na to, že se jedná v podstatě oideologickou diverzi…   

Václav Cílek: Je zapotřebí budovat dlouhodobé přátelské vztahy s Ukrajinou a Ruskem

Václav Cílek zmínil v Lidových novinách č. 287 z 8. 12. v polemice s dopisem Martina C. Putny konstatuje, že „je zapotřebí budovat dlouhodobé přátelské vztahy s okolními státy, mimo jiné i s Ukrajinou a Ruskem. Jde o možnost vzájemné potravinové či energetické pomoci, ale i o obyčejný lidský přístup“. Ukrajina je sice zmíněna na prvém místě, dále však autor mluví podrobněji už jen o Rusku. 

Z hlediska národností převládají v Praze Ukrajinci

Z hlediska národností převládají v Praze Ukrajinci“, píší Lidové noviny č. 285 ze 7. 12. Dovídáme se ještě, že ze 173 259 pražských cizinců se Ukrajinci podíleií slušným počtem 45 894 osob, je jich tedy více než čtvrtina. V článku Blahoslava Hrušky však už jiné podrobnosti o postavení Ukrajinců v Praze nenajdeme.

Bezpečnost zbytků čtvrtého reaktoru bývalé atomové elektrárny v Černobylu

Lidové noviny vyslaly do Černobylu jako zvláštního zpravodaje Jana Kleslu. Jeho reportáž doplněnou několika fotografiemi otiskly v č. 282 z 3. 12. Důvodem se stalo ukončení instalace „stříbřitého dómu“, tedy nového mohutného sarkofágu, který má zajistit bezpečnost zbytků čtvrtého reaktoru bývalé atomové elektrárny.

Uspokojivé výsledky polské zahraniční politiky

Bývalý polský ministr zahraničí zhodnotil v deníku Rzeczpospolita s uspokojením výsledky posledních sedmi let vývoje polské zahraniční politiky – překlad otiskly Lidové noviny z 26. 9. Za jeden z nejnovějších úspěchů považuje podpis asociační smlouvy mezi Evropskou unií a Ukrajinou a této zemi věnuje i v dalších částech člíánku. Zmiňuje také letošní udělení Ceny Solidarity Lecha Walesy (ta „má šanci se stát polskou demokratizační nobelovkou“) krymskotatarskému předákovi Mustafu Džemilevovi.  

Zájem o návrat volyňských Čechů

Zájem části Čechů žijících na ukrajinské Volyni o opožděný návrat do země předků se stal znovu objektem zájmu. S pochopením ho reflektuje Petr Pešek ve sloupku Lidových novin z 13. 9. nazvaném Naši Češi. Jak známo, vstoupil i do tohoto děje obvyklým halasným způsobem prezident České republiky a vzbudil tak minimálně větší zájem o celou věc. Názor volyňského repatrianta z r. 1947 Vladimíra Poláka (nar. 1937) zachytil Pavel Marek v Právu z 15. září.