Karpatské ohlasy (11): Vrásky

Tento karpatský ohlas se obsahem liší od ostatních. Vznikl jako výsledek autorčiných rozhovorů s rodákem z horské vsi v někdejší Podkarpatské Rusi a jejím někdejším starším spolužákem z ukrajinského gymnázia v Modřanech u Prahy. Fedir, narozený v podkarpatské vesnici nedaleko železniční stanice Volovec, žil od poloviny 30. let v Čechách.

Karpatské ohlasy (10): Pstruzi

Opouštíme svět neobvyklých či nadpřirozených bytostí a jevů – autorku přeložených povídek evidentně lákal a inspiroval. Můžeme se v závěru cyklu vrátit do reálného světa, reprezentovaného v tomto případě dvěma představiteli živočišné říše. Dosadíme-li do tohoto rámce pstruhy a medvědy, je tím obsah tohoto autorčina zamyšlení jasně dán.

Karpatské ohlasy (9): Hladovec

Při překládání tohoto kratičkého textu jsme narazili na určitý problém. V originále se jmenuje „Samosij“ a toto slovo znamená v podstatě nálet planě rostoucích rostlin. Může to být třeba mák, oves, ale zrovna tak i některý druh stromů. Tento význam se však vůbec nesrovnává s obsahem povídky. Zde uvedený termín označuje zvláštní typ novorozeněte.

Karpatské ohlasy (8): Hromovice

Název dnešní mikropovídky zní v ukrajinštině „Hromovycja“. V ukrajinštině má toto slovo několik významů, které navzájem souvisejí. Může jím být označen blesk, bouřka nebo svíčka označovaná v češtině termínem hromnička. Je tu ale ještě jeden význam, hodně specifický a nezvyklý, který nás bude zajímat nejvíc.

Karpatské ohlasy (7): Proč?

Název dnešní malé povídky není dost jasný. Mohla by se jmenovat i jinak, třeba „Čert coby nespolehlivý služebník“ – vracíme se tedy zpět do oblasti lidové mytologie. Autorčina vstupní otázka hledá příčinu toho, proč takový služebník či pomocník může zklamat – prostě nesplní očekávání. Ale nepředbíhejme událostem…

Karpatské ohlasy (6): Duha

Dnešní malá povídka je věnována nebeskému úkazu, který odjakživa vzbuzuje pozornost, obdiv a někdy i úžas. Duha na nebi může být znamením, ale může být také dívkou, pověřenou důležitým úkolem – za chvíli se o tom dočteme. A lze se tam někam za ní také vypravit, i když ne každému se takovou cestu poštěstí uskutečnit.

Karpatské ohlasy (5): Kvítek štěstí

Dnešní krátká povídka nás vyzývá k tomu, abychom znovu hledali vztah a můstek mezi pověrou a vírou, která má v tomto případě nikoli jen chránit, ale přímo pomoci k nalezení štěstí. Dobrá rada od přátel může být v tomto případě opravdu nad zlato, ale vůbec není jisté, zda „zabere“.

Karpatské ohlasy (4): Dávná pověra

Jistě existuje určitá hranice mezi vírou vyjádřenou modlitbou a pověrou, která může být založena na dávné tradici. Modlitba, která byla středem zájmu minulého pokračování našeho cyklu, nestála od světa pověr příliš daleko. Vztah k němu má i dnešní kratičká povídka, nazvaná v originále „Viruvanňa.“

Karpatské ohlasy (3): Modlitba

Dnešní pokračování přináší text zcela určitě odvozený z lidové slovesnosti. Přesně by nám vyložil jeho zařazení a smysl pouze etnograf. Nevšední modlitba či zaříkávání, která tvoří středobod autorčina krátkého textu, zcela jistě souvisí s karpatskými reáliemi.

Karpatské ohlasy (2): Rytíř Jiří

Tahle krátká povídka je inspirována světcem, který patří i v ukrajinském prostředí k značně oblíbeným. Stačí vzpomenout na lvovského „svjatoho Jura“, který zůstával po dlouhou dobu hlavní svatyní ukrajinských katolíků východního obřadu. Kdybychom šli blíž ke Karpatům, našli bychom chrám tohoto zasvěcení v Drohobyči. Autorce však šlo přímo o světce jako svérázný symbol.