Amputace – čeho všeho vlastně?

Igor Pomerancev – Lydia Starodubceva – Ljudmila Chersonskaja – Boris Chersonskij – Džamila Stehlíková: Amputace (Ukrajina. Příběhy nevyhlášené války)

Počátkem letošního roku byl v Knihovně Václava Havla prezentován nevšední literární a zároveň dokumentaristický sborník. V knize obdélníkového formátu dominují překlady poezie čtyř převážně ruskojazyčných autorů. Dále zde najdeme překlad scénářů dvou dokumentárních filmů. Všechna tato díla vznikla jako ohlas už skoro šest let trvající války, způsobené ruskou agresí proti Ukrajině.

Vícenárodní okruh autorů je z mnoha hledisek zajímavý. Většina napsala svá díla rusky, zároveň má část z nich židovské kořeny. Pokud jde o místní hledisko, v převážně ruskojazyčné Odese působí manželé Chersonští, v Charkově Lydija Starodubceva a dva autory přivedl život už před lety do Prahy: Igora Pomeranceva z bukovinských Černivců a Džamilu Stehlíkovou z Kazachstánu. Ostatně jiný Kazach, Almas Ordabajev, zajistil spolu se Světlanou Fakhrievou výtvarný doprovod knihy. Jako překladatelky básní jsou uvedeny Dana a Džamila Stehlíkovy, v menším rozsahu přispěly ještě dvě další osoby.

Určitě není až tak důležité, kde se kdo přesně narodil, jaké je národnosti nebo kde v současnosti tvoří. Všechny tvůrce knihy spojuje odpor vůči ruské okupaci Krymu a části Donbasu i proti nekončící a zatím nejspíše neukončitelné válce a jejím důsledkům. Spisovatelé mohli tak jako v jiných podobných případech jen vydat svá svědectví, která jsou zároveň zdánlivě bezmocnými protesty.

Každý autor reflektuje téma po svém – ať pohledem na rok 2014, či s přihlédnutím k dalšímu vývoji. Neznám originály přeložených textů, takže by bylo ošidné pokoušet se na základě překladů o jejich hlubší hodnocení. Není pro mne podstatná ani kvalita samotných překladů, kterou by musel posoudit jazykový specialista. Pokusím se zde upozornit jen na některé skutečnosti, které mne při čtení zaujaly.

Hlavním autorem sborníku je Igor Pomerancev. Knihu otevírá cyklus jeho básní, většinou uvedených mottem z díla některého z ruských básníků (B. Pasternak, A. Achmatova, J. Brodskij a mnozí jiní), najdeme tu však také ohlas výroku představitele olympijského hnutí barona Coubertina. Autor si hraje a zároveň diskutuje s těmito úryvky, nejednou s ironickým přídechem. Odkrývá mimo jiné prazvláštní paralelu současné situace s časy sovětsko-německé války před skoro osmdesáti lety – s tím souvisí občasné používání německých jazykových prvků. Zároveň se u něj mihne také ohlas podstatně méně vzdálené války v Kosovu nebo antický motiv (bitva u Marathonu, od kterého se dá běžet třeba i k Charkovu).

Kratší je soubor básní Ljudmily Chersonské, jejíž tvorbu jsme zatím neznali. Pracuje se zde bez pomoci výše zmíněných mott a motivů. Zato autorka ve svých básních, často velmi krátkých a průrazných, využívá více a docela zajímavě rýmů. Její ohlasy války (tu označované za „humanitární“, jinde za hybridní) jsou rovněž plné bolestné ironie. Najdeme zde vedle mnoha jiných zajímavých obrazů i jeden, zapojující do děje současného, rádoby na věčné časy vládnoucího ruského prezidenta. Je to přitom jen „malinký šedivý člověk“ – šedivý ve smyslu nudné vyprázdněnosti. Zrovna tak se „hrdinou“ stává šedý starorežimní kágébista z Krymu, který jako by pocházel až z časů jurského parku.

Následují básnická díla u nás už známějšího Borise Chersonského. Ten se představuje souborem vášnivých a zároveň zoufalých nebo zase ironických modliteb k Nejvyššímu, opatřených názvem příslušné části katolické mše. Kontrastně s nimi zní óda na rozloučenou s Krymem, napsaná v dubnu 2014 a zobrazující plejádu z hlediska autora mizejících míst a osobností, charakterizujících okupovaný a do nedohledna se vzdalující Krym. Zde se ještě jednou objevuje ruský prezident ve vzpomínce na kdysi inscenovaný „nález“ antické amfory, jímž chtěl oslnit Rusko a svět.

A neméně pozoruhodný je také závěrečný cyklus epičtějších básnických záznamů Džamily Stehlíkové. Ilustrují napůl reálnou, napůl snovou cestu vlakem z Kyjeva do Donecka a zpět, kterou se chystala uskutečnit s přáteli a spoluautory dnešní knihy zjara roku 2014. Nejeden postřeh dokresluje tehdejší dramatickou situaci – hloubku i délku jejích dopadů si tehdy málokdo dokázal představit. Není třeba zdůrazňovat, že Džamila Stehlíková je na rozdíl od ostatních autorů pevněji a bezprostředněji spjata s českým prostředím a zdejším veřejným a politickým životem.

Překlady dvou filmových scénářů, sepsaných I. Pomerancevem a L. Starodubcovou, umístěné uprostřed knihy, zaujímají asi třetinu jejího obsahu a ukazují nám události jiným způsobem. Přečtení scénářů může samozřejmě jen naznačit metody filmového zpracování tematiky. Autoři postupně zaznamenali způsoby léčení zraněných těl i duší ukrajinských vojáků. V prvém případě (film Amputa) pracují s výpověďmi velkého množství zmrzačených, kteří hledají nebo našli cestu zpět do života. V druhém případě jde naopak o hutný rozhovor, vedený s ukrajinským vojenským psychologem o těžkostech a úskalích jeho práce.

Jak Pomerancevův vstupní básnický cyklus, tak první scénář pracují v názvu s motivem amputace, který se stal nikoli náhodou názvem celého sborníku. Už obálka knihy, ale pak více než polovina stránek knihy jsou naplněny neobyčejným množství ilustračních fotografií. Staví se nám tu před oči fenomén stovek uskutečněných amputací a pak protézy jako prostředky, které mají přispět k aspoň částečné obnově poničených těl a jejich fungování. Některé z těchto snímků byly u nás vystaveny už dříve.

Díky těmto i jiným snímkům poznáváme ostřeji než z textu básní nemilosrdnost války. Symbol amputace má však obecnější platnost. Jde tu i o ruskou amputaci části ukrajinského území, s jejímiž důsledky bude také nutno se profesionálním způsobem poprat. Jeden z ukrajinských vojáků, který musel absolvovat amputaci končetiny, to vyjadřuje takto: „V Krymu a na Donbasu? Ne, to není amputace. Proč? Amputace je nenávratná. My máme potenciál vrátit to zpět“.

Kniha podává svědectví o opravdu těžkém problému, se kterým si Evropa jako celek zjevně neví rady a před kterým zavírá oči. Bohužel je na místě obava, že tato bezradnost bude narůstat a povede k málo promyšleným snahám problém „tak nějak konečně vyřešit“, a to bez pojmenování příčin a tím spíše bez potrestání jeho původce.

Vůbec nevadí, že kniha nemá úvod ani závěr. Nahrazuje je dvojí lapidární text, obsažený jednak ve scénáři „Amputy“ (s. 50), a také hned za titulním listem. Obě sdělení znějí velmi podobně, liší se však konkrétní čísla, která jsou v nich obsažena. Text z roku 2017 zní: „V březnu roku 2014 Rusko bez vyhlášení války vtrhlo na území Ukrajiny. Oběťmi války se staly stovky tisíc lidí. Válka pokračuje. Rok 2017.“ Začátek varianty z prosince 2019 je stejný, ale dále čteme: „Přišlo o život více než 13 000 lidí. 30 000 lidí bylo zraněno. Oběťmi války (tj. válkou postiženo – pozn. boz) se stalo 4,5 miliónu lidí. /…/ Válka pokračuje“.

Při čtení jsem měl dojem, že propojení poezie s převyprávěnými scénáři se osvědčilo a kniha nevykazuje přílišné vnitřní napětí mezi oběma žánry. Určitě pomáhají už zmíněné desítky černobílých i barevných fotografií, na které navazují v druhé části knihy barevné kresby a koláže. Výsledkem je poměrně pestrá textově-obrazová mozaika, která přinese trpělivému a pozornému čtenáři velmi zvláštní, ale zároveň těžký a neradostný zážitek. Že se některé přeložené básně vyskytují i ve scénářích, není na újmu celku.

Vydání tohoto sborníku, zajištěné nakladatelstvím Džamily Stehlíkové, je důležitým gestem. Bylo uskutečněno za situace, kdy většina české veřejnosti žije v příjemné neznalosti toho, co se na východě Evropy odehrává. Nedělám si samozřejmě iluze o tom, že existence knihy dokáže příliš výrazně pozměnit tuto většinovou neznalost, nezájem, případně zcela zkreslené vnímání toho, co se děje zdánlivě daleko na východ od nás. Podstatné je, že pokus o nápravu tohoto stavu byl učiněn. Všem, kdo se o to zasloužili, náleží upřímný dík.

Pomerancev, I. – Starodubceva, L. – Chersonskaja, L. – Chersonskij, B. – Stehlíková, D. (2020): Amputace (Ukrajina. Příběhy nevyhlášené války). Praha, Nakladatelství MUDr. Džamila Stehlíková. Stran 189 (3). /ISBN 978-80-270-7123-4/

(boz)