Antologie meziválečné vědecké fantastiky sovětské Ukrajiny

Jaryna Cymbal (red.): Atom u zaprjazi (Fantastyka 20-ch rokiv)

Značná část ukrajinských literárních děl, která vznikala v SSSR ve 20. a 30. letech 20. století, zůstávala donedávna jakýmsi neznámým „kontinentem“. Ať už se tehdejší spisovatelé stali ve 30. letech obětí stalinského režimu, nebo se jim šťastnou náhodou podařilo přežít, dostala se většina jejich meziválečných děl na řadu desetiletí na index.

Množství knih, vydaných v sovětské Ukrajině mezi jejím vznikem a počátkem německého vpádu do SSSR, bylo ve srovnání s poměry Ruské říše počátku 20. století téměř ohromující. Nehledě na to se do dnešního dne dochoval minimální počet jejich výtisků. Způsobily to jednak politicky motivované čistky v knihovnách, jednak válečné škody, kterých ukrajinské území doznalo v letech 1941–1944.

Na našich stránkách jsme nedávno psali o projektu „Naši 20-ti“ (Naše dvacátá léta), zahájeném před několika lety kyjevským nakladatelstvím Tempora. Postupně vydávané antologie zapomenutých textů se snaží obrátit pozornost současných čtenářů k příslušné časové vrstvě ukrajinské prozaické a reportážní literatury. Lze si tak znovu přečíst příslušná díla téměř sto let po jejich vydání a vytvořit si o nich vlastní názor. Tvůrkyní tohoto projektu je literární vědkyně Jaryna Cymbal. Výsledkem její redakční práce je také soubor tří próz vědecko-fantastického žánru, určeného ve sledované době převážně dorůstajícím čtenářům a čtenářkám. Ti měli být vychováni v duchu nového sovětského vlastenectví a indoktrinováni tehdejší oficiální ideologií.

Atom u zaprjaziVýmluvný je název antologie Atom u zaprjazi (Zapřažený atom). Několikastránkový úvod se tak jako v případě jiných svazků snaží definovat specifika této žánrové vrstvy ukrajinské literatury. Upozorňuje na velký počet autorů, kteří se pokusili vyniknout na tomto poli, i na jejich značně protikladné osudy.

Editorka se z poměrně velkého počtu vědecko-fantastických próz rozhodla pro tři texty, vydané v letech 1929–1931. O autorovi prvního z nich, který dal název celé antologii, nevíme nic: jména údajných dvou autorů („Bljum i Rozen“) nelze s jistotou dešifrovat – možná se za nimi skrýval fyzik Rozenbljum. Kniha popisuje souboj sovětského vědce a dvou jeho mladých pomocníků s vědcem-renegátem, který se zaprodal kapitalistickému světu. Děj začíná a končí na sovětském území, odehrává se ale převážně ve fašistické Itálii a překvapivě také na Novém Zélandě, kam autor umístil spojenou vládu celého kapitalistického světa.

Druhou prózu napsal Ivan Kovtun alias Jurij Vuchnal (1906–1937), autor řady knih, vydaných v letech 1925–1935. Vuchnalovy tituly humoristického směru se přičinily o to, že jejich autor byl v listopadu 1936 zatčen a v červenci následujícího roku jako mnoho jiných tvůrců popraven. Jeho Asijský meteorit je futuristicky orientovaným příběhem, který zachycuje zápas o využití či zneužití známého tunguzského meteoritu. Většina děje se odehrává přímo v příslušné části Sibiře, zbytek v New Yorku a na Aleutských ostrovech, odkud je veden pokus zmocnit se nerostného bohatství, které vzniklo v důsledku pádu meteoritu.

Kovtun, Azijatskyj
Původní vydání knihy Ivana Kovtuna

Více než Kovtunovi-Vuchnalovi se nakonec poštěstilo Volodymyru Vladkovi (1901–1974). Jeho dílko Letecká torpéda se vracejí bylo vydáno v roce 1934, po uzavření sovětsko-německé smlouvy o neútočení z téhož roku se však stalo nežádoucím a bylo krátce po vydání staženo z oběhu. Vladko mohl nicméně publikovat své knihy i později – jedna z nich (Potomci Skytů) vyšla v českém překladu, a to dokonce dvakrát. Próze Robotari iduť (Roboti kráčejí) je nazvána podle umělých dělníků, zkonstruovaných pro stávkokazecké cíle kdesi v USA. Pokrokoví Američané však ve spolupráci se sovětskými přáteli dokáží tyto robotary přeorientovat na stranu pokroku a dokonce je zapojit do počáteční fáze úspěšného revolučního povstání. Jaryna Cymbal sice v úvodu knihy naznačuje možnou souvislost dílka s Čapkovým dramatem RUR, ale těžko tu lze doložit přímou inspiraci – literární úroveň Vladkova textu je ostatně chabá.

To však platí, zejména s hledem na přílišnou politizovanost či ideologizovanost, také v případě obou dalších próz, zařazených do Zapřaženého atomu a sledujících dění v nepříliš vzdálené budoucnosti. Je zcela zjevné, že knížky byly psány podle dobové politické objednávky, sloužily tehdejším propagandistickým potřebám – klademe si jen otázku, zda autoři věřili všemu, co napsali. Dějově ukrajinské momenty v těchto ukrajinsky sepsaných knihách prakticky nejsou zastoupeny – jen u Vuchnala najdeme trochu charkovského koloritu z doby, kdy bylo toto město metropolí sovětské Ukrajiny.

Obsahem všech tří próz je souboj socialistického (tj. rusko-sovětského) světa, předurčeného jednoznačně k vítězství, s americkým či obecně světovým kapitalismem. Ten je sice analogicky odsouzen k porážce, ale nepřestává intrikovat proti sovětskému režimu či ohrožovat jeho představitele či zahraniční vyznavače. V tomto směru jsou všechny tři prózy vzorově schematické. Právě to ovšem může dnešního čtenáře zajímat či bavit – ví totiž, že vývoj dospěl koncem 20. století navzdory očekávání a ujišťování sovětských ideologů úplně jinam.

Pro zajímavost lze v závěru upozornit na ukončení prózy o zapřaženém atomu, které se odehrává v poslední srpnové dekádě roku 1939. Tehdy se podle autora mělo završit velké vítězství sovětského systému nad kapitalismem, ve skutečnosti právě v oněch dnech uzavřel stalinský Sovětský svaz smlouvu o přátelství s nacistickým Německem, a otevřel tak cestu ke své dočasné katastrofické porážce, která se stala skutečností v letech 1941 a 1942. Komicky působí některá hesla, která měla být v srpnu 1939 posílána do éteru za zpěvu Internacionály, když byl ohlášen triumf sovětské vědy nad kapitalistickými zloduchy. Zde ta hesla máme: „Ať žije dvojhodinový pracovní den!“, „Osázíme Severní pól banány!“ či „Ať žije Svaz sovětských socialistických tvůrčích republik!“ Svět se navzdory představám autorů dvacátých a třicátých let prostě pohnul jinam.


Cymbal, J. (red., 2017): Atom u zaprjazi (Fantastyka 20-ch rokiv). Kyjiv, Tempora. 485 (3) s. /ISBN 978-617-569-298-1/

(boz)