Ukrajinská exlibris jsou k vidění na pomezí Bubenče a Dejvic

V Praze 6, konkrétně v Dejvicích měl stát nedaleko od velvyslanectví Ukrajiny pomník bardovi této země – Tarasu Ševčenkovi. Historické odůvodnění pro takové umístění existovalo, pomník byl ale nakonec vybudován na druhé straně Prahy – dnes zdobí smíchovské náměstí Kinských.

Nezdá se, že by to symbolický význam šestého pražského obvodu v kontextu současných česko-ukrajinských vztahů příliš zmenšilo. Nejde ani tak o to, že v Praze 6 najdeme Kyjevskou nebo třeba Českomalínskou ulici, které svým způsobem Ukrajinu připomínají. Důležitější než pomístní názvy jsou jistě aktuální kulturní či jiné činy.

Jedním z nich je výtvarná událost, která bude Ukrajinu připomínat v této části metropole téměř celý měsíc – do 27. června. Přitom není vůbec nutné, abyste vcházeli do tzv. Skleňáku – moderní budovy, ve které je umístěn Obvodní úřad Prahy 6. Návštěvníky výstavy současného ukrajinského exlibris se můžete stát přímo na chodníku náměstí Svobody, kde Skleňák stojí. Stačí projít se kolem jeho přízemních okenních tabulí, které vlastně zcela nahrazují fasádu, a pokračovat ještě kousek do začátku Terronské ulice. Všude je zde v úrovni vašich očí instalována výstava prací 35 ukrajinských grafiků a grafiček – muži v tomto případě velmi výrazně převažují.

Výstava je výsledkem spolupráce českého Spolku sběratelů a přátel exlibris a Ukrajinského exlibris klubu. Realizaci usnadnilo pochopení představitelů už zmíněného Obvodního úřadu i poměrně blízko umístěné ukrajinské ambasády. Představitelé obou institucí otevřeli výstavu spolu se zástupci obou „exlibrisových“ organizací – docenty Felixem Černochem a Petrem Nesterenkem.

Texty zmíněných „exlibrisistů“ můžeme číst mezi panely, na kterých jsou umístěny práce ukrajinských grafiků. Úvaha P. Nesterenka upozorňuje na ukrajinsko-české výstavní vztahy v oboru exlibris od roku 1989. Zde je však třeba podotknout, že zájem o ukrajinská exlibris a jejich vystavování lze doložit v nemalé míře už za první československé republiky.

Důkladné ocenění vystavených prací, provedených v nejrůznějších technikách a v monochromní či barevné podobě, ponechme znalci této tematiky – zde jen několik poznámek. Přestože převažují exlibris pořízená v posledních několika letech, najdeme zde i exempláře z počátku 90. let 20. století. Výstava je tak svérázným průřezem této složky ukrajinské grafické tvorby z celého období nezávislosti.

Tematika vystavených prací je opravdu rozmanitá, což je samozřejmě dáno zejména přáním objednavatelů, mezi nimiž je řada osob, žijících mimo Ukrajinu. Snad proto se ukrajinská exlibris obírají tak často různými postavami evropské historie – od Marca Pola přes malíře Vermeera, představeného variací na jeho dílo, až po Sørena Kierkegaarda nebo Czeslawa Milosze. Nechybí ani představitelé ruské literatury – vesměs jsou to ti, kteří byli nějak spjati i s Ukrajinou (např. M. Bulgakov, A. P. Čechov). Na dvou exlibris najdeme i pražské architektonické motivy.

Srovnáme-li však toto vše s množstvím ševčenkovských motivů, které lze při prohlížení spatřit, znovu si uvědomíme osudovost a nesnadnou vysvětlitelnost Ševčenkova zjevu, jak jej vnímají Ukrajinci. Ševčenko je však v tomto smyslu jen jakousi třešničkou na dortu, protože značné množství vystavených exlibris určitým způsobem ilustruje ukrajinské dějiny od trypilské kultury přes připomínku 500. výročí ukrajinského kozáctva až třeba po jednoznačně pojatou připomínku „ruského miru“, uchvacujícího silou Krym. V tomto směru je výstava také upozorněním na ukrajinskou reflexi dějin vlastní země a národa.

Na ukrajinská exlibris navázaly v části vitrín přesahujících do Terronské ulice práce některých českých grafiků, které připomínají, že výstava bude mít reciproční pokračování od 11. do 23. července v Kyjevě, kde se představí dvacítka českých tvůrců. Z tohoto hlediska lze na pomezí Bubenče a Dejvic vidět výstavu, která je vlastně jistou měrou ukrajinsko-česká. K výstavě byl vydán také nevelký informační dvojlist se jmény zastoupených umělců, krátkým textem F. Černocha a miniaturními reprodukcemi sedmi exlibris.

Malou výpravu do této části Prahy (nedaleko se nachází stanice metra Dejvická) a prohlídku vystavených prací lze rozhodně doporučit.

(boz)