140 let od narození IVANA ZILYNSKÉHO, významného ukrajinského dialektologa

Dnes uplynulo právě 140 let od narození IVANA ZILYNSKÉHO (1879 - 1952), dědečka našeho šéfredaktora Bohdana – významného ukrajinského dialektologa. Narodil se v dnešním jihovýchodním Polsku ve vsi Krasna u Krosna a vystudoval ukrajinské gymnázium v Přemyšlu. Po absolutoriu na vídeňské univerzitě, kde získal i doktorát filosofie, učil zprvu na haličských gymnáziích a poté narukoval do první světové války. V té době, v roce 1917, byl zvolen činným členem Vědecké společnosti Tarase Ševčenka.

Po ukončení válečného konfliktu se vrátil přes Vídeň do Lvova. Působil tam několik let i na Ukrajinské tajné univerzitě, zřízené, když Poláci odmítli existenci takovéto ukrajinské instituce ve východní Haliči, kterou obsadili.  V letech 1926 až 1939 působil Zilynskyj na Jagellonské univerzitě (Krakov) jako docent a poté profesor, poté pracoval v Ukrajinském nakladatelství. V roce 1944 odjel do Prahy, kde byl v roce 1946 pověřen přednáškami o ukrajinském jazyku na Karlově univerzitě v Praze. Zde jeho život také skončil.

Ivan Zilynskyj prozkoumal jako první buď na základě vlastního výzkumu, nebo s pomocí podkladů jiných odborníků jazykové dialekty prakticky na všech ukrajinských etnických územích, bez ohledu na jejich státně-politickou příslušnost. Navrhl vlastní klasifikaci ukrajinských nářečí, zařadil je do dialektické mapy, upřesnil hranice nářečí karpatské jazykové skupiny a shromáždil cenné podklady pro lingvistický atlas Haliče.

Předmětem jeho zájmu byly i vztahy mezi ukrajinským a polským jazykem. V tomto směrem odmítl myšlenku některých polských badatelů o tom, že základem lemkivského, bojkivského a huculského nářečí je polský jazyk.

K úspěchům Ivana Zilynského rovněž patří popis zvukové skladby ukrajinského jazyka a normalizace ukrajinského pravopisu. Jeho zásluh pro ukrajinský jazyk vzpomněli i na stránkách Ústavu lingvistiky Akademie věd Ukrajiny.

(jer)