Ukrajinsko-české Chto je chto (Who is who): první pokus

Mezi vámi. Ukrajinci jak je neznáte

Způsob, jakým vnímá Ukrajince i jejich zemi řada Čechů i Češek, sledujeme dlouho a s pramalým potěšením. Pro mnohé z nás se stal téměř stálou bolavou zkušeností – léčit bychom se však neměli my, ale právě ti druzí. Jediný, zaručeně účinný a rychle působící lék ovšem sotva existuje a terapie může být uplatňována jen pomalu a trpělivě…

Na pomoc může přijít knížka, kterou právě vydalo ukrajinské velvyslanectví v České republice. Konkrétní podnět poskytl projekt, který dal knize jméno – srv. www.mezivami.cz. Nový knižní titul byl prezentován 5. března v Městské knihovně v Praze, kde byla přítomna většina hrdinů knihy, a to zčásti i se svými nejbližšími. Nechyběl ani ukrajinský velvyslanec s chotí a pražský primátor, zatímco skupinu českých, plně zdomácnělých Ukrajinců zastupovala prozaička Halina Pawlowská.

Držíme v rukou pohledně vyhlížející knížku čtvercového formátu, vydanou na křídovém papíře. V úvodu jsou zařazeny krátké texty velvyslance Jevhena Perebyjnise a ředitelky projektu Mezi vámi – Larysy Halyšyč. Profily představovaných osobností připravila Olena Laň, která na stránkách publikace představuje i samu sebe, fotografie jsou většinou dílem Jany Špakové. Zmínit je třeba ještě podíl překladatele textů, kterým byl Alexej Sevruk.

Vlastní obsah tvoří z poloviny barevné fotografie třiceti mužských i ženských protagonistů a doprovodné texty. Ty mají jednotnou formu. Po krátkém životopisu, kde schází jen rok narození, následuje pasáž věnovaná výrokům, jimiž osobnosti charakterizují samy sebe, krátký odstavec je věnován jejich zálibám a následuje také zmínka o místě v Praze či jinde v České republice, které si zvláště oblíbili.

Kniha představuje pokus o prezentaci a nepochybně také sebeprezentaci lidí různého věku i povolání. Všichni tito Ukrajinci se výrazným způsobem prosadili v České republice a často i jinde v Evropě či na jiných kontinentech. Způsob výběru této třicítky ovšem neznáme: podobných osobností by se asi dalo najít více, a to i v jiných oborech. Osobně mi v knize chybí představitelé humanitních věd, např. filologie.

Stojí za to pokusit se o shrnutí faktického materiálu, který kniha s takto jednotným pojetím profilů osobností nabízí. Neuspějeme sice, pokud bychom chtěli znát věkové rozpětí představených Ukrajinců, ale přesnější údaje máme k dispozici, pokud jde o místo jejich původu. Převahu zde vykazuje severní část ukrajinského území v širokém pásu, sahajícím od Zakarpatské oblasti až po Černihiv, jen výjimečně tu nacházíme i Mariupol z jihovýchodu země. Možná by se našel i některý rodák z Krymu, který se cítí být nadále občanem Ukrajiny a v Česku se prosadil. Jako místo narození i vysokoškolského studia jsou nejvíce zastoupeny Kyjev a Lvov. Část z představených osob je z hlediska místa svých studií spjata také s českými školami.

Časové rozpětí příchodu „Ukrajinců mezi námi“ do České republiky kolísá mezi lety 1991 (jednou uvedený a překvapující rok 1978 představuje asi tiskovou chybu) a 2017. Řada Ukrajinců zařazených do knihy strávila tedy v Čechách už polovinu života. Jen jedna, v rámci skupiny jistě nejmladší, osoba, shodou okolností houslistka, se narodila už v Praze. S tímto městem je tedy spjata celá její biografie a působí zde i její rodiče, kterým se dostalo na stránkách knihy také místa. Uveďme ještě, že podoba současného vztahu úspěšných českých Ukrajinců k jejich původní vlasti není předmětem zájmu knihy, ač by bylo zajímavé vědět něco i o této, nejspíše kontroverzní otázce.

Jak naznačila při prezentaci knihy Larysa Halyšyč, uvažuje se o dalším svazku knihy a vítány by byly návrhy možných kandidátů. Lze předpokládat, že i v tomto případě půjde o propagování lidí úspěšných. Těm byla věnována i výstava fotografií a doprovodných textů, která se konala před rokem a čtvrt na filozofické fakultě pražské univerzity, byla však zaměřena téměř v úplnosti na jiné osobnosti. Psát o těch méně úspěšných či méně viditelných, kterých bude vždycky víc, není samozřejmě vděčným úkolem, který by mohl vykonat analogickou propagační roli a směřoval by asi také k jiné kategorii čtenářů.

To však neznamená, že bychom si neměli všímat těch Ukrajinců, kteří se nikdy nestanou „hvězdami“ podobných sborníků, že bychom neměli cítit aspoň k některým z nich sympatii nebo ji dokonce dát najevo. Jak píše ve svém úvodu pan velvyslanec, jednou „někdo třeba postaví, byť jen malý, pomník ukrajinskému dělníkovi“. Nebo uklízečce, prodavačce, řidičce tramvaje…? Ale hlavní by měla být přece jen trocha uznání jim všem a s tím související slušnost a pokus o racionální uvažování o zemi, odkud jsou tihle lidé mezi námi.

Vraťme se ale k publikaci, věnované těm viditelnějším. Hodnotím ji pozitivně – chybičkou na kráse je jen chybějící čárka mezi prvními dvěma slovy podtitulu a pak také nejednotný způsob psaní jmen a příjmení hrdinů knihy. To však není chyba vydavatelů, ale poněkud chaotické praxe, která není charakteristická jen pro Českou republiku.

Je těžko odhadnout, kdo a jak bude knížku číst, snad ale opravdu zapracuje v rámci možností na českém veřejném mínění. Bylo by dobré, kdyby přispěla k docenění ukrajinských rukou a mozků, které našly na dlouhý čas či natrvalo uplatnění v České republice. Velmi vítanou skutečností je to, že pan velvyslanec, který vydání knihy podpořil, tím učinil další krok při realizaci programu, který si vytknul před příjezdem do Prahy a o kterém nám před dvěma roky vyprávěl.

Laň, O. (2018): Mezi vámi. Ukrajinci jak je neznáte. Praha, Velvyslanectví Ukrajiny v ČR. Nestránkováno (stran 66). /ISBN není uvedeno/

(boz)