Ještě k projektu Aftermath VR: Euromaidan ve virtuální realitě

Dovolte mi se ještě jednou krátce vrátit k projektu "Aftermath VR: Euromaidan ve virtuální realitě" a k projekci, která se uskutečnila 21. února. Jak už jsem psal, projekt dává jedinečnou možnost projít si dnešní kyjevskou Instytutskou ulicí asi 200 m dlouhý úsek, který před pěti léty, 20. února 2014, procházeli protestující proti ostřelovačům. Není to hra, nejste uprostřed bojů, dokument je muzeum, expozice ve virtuální realitě. Neskutečně intimní a působivá porovnání současnosti s autentickými fotografiemi. Skuteční účastníci Revoluce důstojnosti, kteří vás vlastně osobně provádějí místy, kde se odehrávaly zlomové události ukrajinské historie. 

Proč se k němu vracím?

Zajímavý je na něm totiž nejenom obsah, ale i použité prostředky a nástroje, a především samo využití virtuální reality jako nástroje dokumentární tvorby. Pro ty z vás, kteří virtuální realitu nikdy nezažili, jen krátké vysvětlení. Virtuální realita přenáší člověka do virtuálního, tedy zdánlivého prostředí, kde se může chovat a konat jako by v tom prostředí skutečně byl. Nasadíte si VR brýle, na uši dáte sluchátka a rukou uchopíte ovladače, které pomáhají třeba přemisťovat se v prostoru, brát věci do rukou, otevírat dveře nebo nechat kolemjdoucí promluvit. Představte si Google Street View nebo Seznam Panorama s tím rozdílem, že se nedíváte na obrázek na monitoru, nýbrž stojíte na skutečné ulici.  Můžete se rozhlížet, procházet se nebo si povídat s lidmi.

Co je na tom tak zajímavého?

Skutečnost, že je to dokument. Využití virtuální reality v dokumentaristice je zcela nový fenomén a autoři projektu, kyjevská firma New Cave Media, jsou jedni z prvních, ne-li vůbec první, kdo technologii virtuální reality použil pro tvorbu dokumentu.

Není to hra, nemůžete střílet nebo házet molotovovy koktejly. Aniž byste museli udělat krok od počítače, stáváte se divákem uprostřed děje nebo spíš návštěvníkem virtuálního muzea. Virtuální realita přináší do dokumentaristiky množství nových prvků. Především je to dokonalý pocit skutečné reality. Vše, co je kolem vás si můžete prohlédnout ze všech stran, neboť je to skutečně ze všech stran nasnímáno. Jste uvnitř prostoru, nic vás neruší, nevidíte a neslyšíte, co se děje mimo vás. Lidé, kteří k vám promlouvají, stojí před vámi jako při běžném rozhovoru, gestikulují, ukazují, kde se co odehrávalo, a vám se stačí otočit a vidíte skutečně to, na co ukazují. Vše je tu jen pro vás a vnímání obsahu je mnohem intenzívnější, neboť se blíží skutečnému reálnému prožitku. Virtuální realita přináší do dokumentaristiky zcela nový rozměr. Je to zcela nový směr, jenž má před sebou, zdá se, velkou budoucnost.

(jer)