Praha opět místem setkání ukrajinistů

Druhý ročník Mezinárodní konference ukrajinistů v Praze hostily ve dnech 10. až 11. listopadu 2018 prostory pražské Filozofické fakulty UK. Akce byla věnována stoletému výročí zahájení činnosti diplomatické mise Ukrajinské lidové republiky v Praze a přednesené příspěvky se týkaly hlavně česko-ukrajinských vztahů.

Předchozí, časově první velké ukrajinistické konferenci (listopad 2017) jsme zde věnovali obsáhlý příspěvek. Iniciátorem letošního ročníku konference se stalo Ukrajinské velvyslanectví v ČR, které navrhlo tematickou náplň a jubilejní zaměření této akce a podpořilo ji také finančně a organizačně. Mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Ukrajiny v České republice Jevhen Perebyjnis označil ve svém vstupním projevu za dva hnací motory této konference doktorandy ÚVES a členy Východoevropského klubu Halynu Babak a Radka Mokryka. Mezi spolupořadateli najdeme také Ústav východoevropských studií FF UK, Časopis NaVýchod a Českou asociaci ukrajinistů.

Serhij Plochij
Serhij Plochij

Vztahová problematika listopadové konference se netýkala jen oblasti diplomacie, ale především široce pojaté kulturní sféry. Filologická složka byla tedy oproti minulému roku výrazně potlačena. Také počet účastníků byl letos menší – přednášelo šestnáct osob, účast odborníků však byla cílenější než v předchozím roce. Ani geografické složení hostů nebylo tak pestré, jako v roce 2017: až na jedinou výjimku – čestného hosta z USA – šlo o vědce z Ukrajiny a z Česka.

Kromě vlastní konference, která trvala dva víkendové dny, připravili organizátoři doprovodný program, který měl odbornější charakter, než tomu bylo v loňském roce. Zajistili jej svými přednáškami přední světoví ukrajinisté. S literárněvědnými příspěvky vystoupila profesorka Olena Haleta z lvovské Ukrajinské katolické univerzity, jedné z nejprestižnějších humanitních vzdělávacích institucí v současné Ukrajině. Čestným hostem konference se stal profesor Harvardské univerzity Serhij Plochij, ředitel Harvardského ukrajinského výzkumného institutu (Harvard Ukrainian Research Institute – Harvard University). Jeho lekce s názvem „The Fall of an Empire: Ukraine and the Fate of the Pan-Russian Idea (1914–1922)“ (Pád impéria: Ukrajina a osud všeruské ideje 1914–1922), konferenci zahájila. Přednášející maximálně lakonicky a dostatečně výstižně, ale zároveň populárně, přiblížil posluchačům vzájemný vztah Ukrajiny a Ruska.

Videozáznam z této přednášky, pronesené v anglickém jazyce, lze doporučit všem zájemcům o východoevropské dějiny. Poslouží zejména těm, kdo si ne zcela uvědomují, odkud se vzala Ukrajina jako politický subjekt, proč není totožná s Ruskem a proč navzdory této všeobecně přijímané skutečnosti se ruští politici neustále snaží udržet Ukrajinu v ruské sféře vlivu, případně integrovat do tak zvaného ruského světa (videozáznam níže).

Vlastní konference se skládala ze tří tematických sekcí. První dvě, „Ukrajina a Československo v meziválečném období“ a „Vzájemné styky Ukrajiny a Československa od druhé světové války do rozpadu SSSR“, proběhly v sobotu. V neděli se pak uskutečnila třetí sekce, věnovaná současným stykům mezi Ukrajinou a ČR.

 

V první části zazněly takové příspěvky jako „Vztahy mezi Diplomatickou misí Ukrajinské lidové republiky a československou vládou ve světle listin sovětských tajných služeb (1920–1930)“ od Jaroslava Fajzulina, „Ukrajinská otázka v politice druhé Československé republiky (1938–1939)“ Oleksandra Pahirji nebo „Ukrajinská studentská hnutí v meziválečném Československu: vznik, formy činnosti a ideologické základy“ od Oleny Humeňuk.

Brněnský ukrajinista a muzikolog Petr Kalina připravil přednášku s názvem „Hudba jako prostředek diplomacie mladého ukrajinského státu – československé turné Ukrajinské republikové kapely roku 1919“. Šlo o obrovské hudební těleso, které bylo založeno zásluhou Symona Petljury za účelem propagace idejí ukrajinské státnosti v Evropě. Doktor Kalina uvedl řadu zajímavých podrobností o založení a existenci sboru, ale také o dalších osudech členů tohoto hudebního tělesa po jeho zániku. Vycházel z dobových dokumentů a z pamětí očitých svědků a přímých účastníků. Přítomní se například mohli dozvědět, že nadšeným posuzovatelem ukrajinské hudby v podání Republikové kapely byl mimo jiné také budoucí komunistický ministr školství Zdeněk Nejedlý.

Konference ukrajinistů 2018Z programu druhé části stojí za zmínku příspěvek pražského badatele Radka Mokryka „Ukrajina a okupace Československa v roce 1968“. Text, věnovaný padesátému výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa, bylo možné vnímat mimo jiné jako polemickou reakci na nedávné nechvalně známé bizarní výroky českých komunistů o tom, že za vpád vojsk Varšavské smlouvy mohou Ukrajinci. Volodymyr Okarynskyj následně přenesl posluchače do oblasti vztahů na poli populární kultury, když promluvil o tématu „České a ukrajinské subkultury ve 20. století: k otázce vzájemných vlivů“.

Ve třetí sekci vystoupil například historik David Svoboda, nejagilnější výzkumník ukrajinského nacionalismu v ČR, s příspěvkem „Rukojmí historie. Češi a ukrajinští nacionalisté v současných dějinných ozvěnách“. Již zmíněná Olena Haleta pak referovala o jazykově českých antologiích současné ukrajinské prózy v příspěvku „Subjektivní obraz objektivního světa: českojazyčné antologie postsovětské ukrajinské literatury“.

Zlatým hřebem doprovodného programu se stala druhá přednáška Serhije Plochije, pojmenovaná „Leninopad: Mapping Memory in Contemporary Ukraine“ (Leninopad: mapování paměti v současné Ukrajině). Profesor nejprve představil tak zvaný The MAPA Project (https://huri.harvard.edu/mapa.html). Následně předvedl ukázku, jak mohou být „tvrdá“ statistická a sociologická data, přenesená na mapy, užitečná při zkoumání ukrajinské historie a současnosti. Z předložených map mimo jiné vyplývá, že „dekomunizace“ probíhající na Ukrajině v souladu s příslušnými zákony, přijatými po tzv. revoluci důstojnosti, neznamená automaticky „banderizaci“. Jen minimum soch, památníků a místních názvů spojovaných s komunistickým režimem bylo nahrazeno jmény a upomínkovými artefakty spojenými s Organizací ukrajinských nacionalistů či s Ukrajinskou povstaleckou armádou.

Doplňme, že v předvečer konference, dne 9. listopadu, proběhla na FF UK prezentace knihy „Izolace. Texty o Donbasu“, kterou vydala ukrajinská sekce Rádia Svoboda. Do Česka ji přijel prezentovat jeden z hostů konference, donecký politolog a aktivista Stanislav Fedorčuk. Knihu tvoří texty doneckého novináře Stanislava Asejeva, jenž informoval o životě na okupovaných územích na východě Ukrajiny – psal publicistické texty do několika ukrajinských médií, včetně Svobodné Evropy. Ani pseudonym Vasin jej nezachránil před odhalením a zatčením. Nyní se nachází ve vězení proruských kolaborantů. O podmínkách, ve kterých je držen, resp. o jeho zdravotním a psychickém stavu, se neví téměř nic. Tato prezentace měla mimo jiné připomenout osud tisíců ukrajinských občanů, kteří jsou v současnosti vězněni na okupovaných územích, nebo byli násilně odvlečeni do ruských věznic. Miliony dalších se staly nedobrovolnými rukojmími Ruské federace.

Konference jistě přispěje k tomu, aby si čeští odborníci uvědomili důležitost takové mezinárodní akce v Praze. Ta se znovu stala místem setkávání odborníků-ukrajinistů z celého světa a prostorem pro výměnu myšlenek a zkušeností, zároveň však i nástrojem popularizace Ukrajiny v ČR, tedy kulturní diplomacie.

(asev)

Rubriky