Oděsa rok poté: Když nás jede víc

Původně jsem měl v plánu seriál o hledání ztraceného času uzavřít příslušně shrnujícím a zobecňujícím epilogem. Ale nikdy jsem se k tomu nedostal. A tak uplynul rok a já se do Oděsy opět vrátil. Bez epilogu.

A nebyl jsem sám, jelo nás rovnou pět. Přidala se ke mně ještě má lepší polovička Magda a kamarád Petr s manželkou a sedmnáctiletým synem. Podotýkám, že jsem je nemusel ani lákat, ani přemlouvat. Jednou jsme se v rozhovoru u kávy zmínili, kam pojedeme na dovolenou, a oni se přidali sami.  A já, nevěda, co to bude všechno obnášet, jsem se radostně ujal role organizátora. Skončil jsem jako průvodce po památkách, organizátor prohlídek města, zařizovatel zájezdů, překladatel výkladů jiných průvodců, tady mi úspěšně pomáhala Magda, obzvlášť, když šlo o botanická a zoologická témata, a v neposlední řadě taky jako překladatel jídelních lístků. Poslední bylo obzvlášť náročné. Po večerech, když už všichni padli únavou z mnou organizovaných exkurzí, koupání v moři nebo přijímání slunečních lázní, jsem studoval Wikipedii, abych mohl následující den zasvěceně hovořit o historii města, oděských kostelech nebo výstavbě stadionu Černomorec. Skoro každý den totiž začínal stejnou otázkou: co nám ukážeš dnes? Než ale spustím vlastní povídání, musím vyřídit pár drobností.

Jak se do Oděsy dopravit?

V naší facebookové skupině se v souvislosti s reklamním plakátem lákajícím k návštěvě Oděsy, který se objevil v Praze, rozpoutalo několik živých diskusí. Jedna z nich se točila okolo tématu, jak se do Oděsy dopravit. Většina diskutujících se přitom shodla na tom, že dostat se z Česka do Oděsy není právě jednoduché. Ano, není to úplně triviální, Oděsa je přeci jenom od Prahy vzdušnou čarou vzdálena asi 1 300 km. Ale zase to není takový problém.

Nejrychlejší je samozřejmě letadlo. Přímá linka operovaná ČSA spolu se Smart Wings létá denně. Let trvá okolo dvou hodin, dopravu zajišťují Boeingy 747 nebo Airbusy. Je-li cestujících méně, létají vrčáky ATR 72 a cesta trvá přes tři hodiny. Jednou jsem tak letěl, no, dá se to vydržet. Cena зпятечнї letenky začíná zhruba na 4 500 Kč. Jen pozor, levnější letenky zahrnují pouze příruční zavazadlo s hmotností do 8 kg. Za další zavazadla a kilogramy navíc se draze platí. Zvolíte-li přece jen lite letenku, doplaťte si nadváhu předem po internetu, vyjde to až o 50 % levněji, než platba až při odbavení na letišti. Jistou nevýhodou zmíněného letu může být skutečnost, že letadlo odlétá z Prahy před jedenáctou večer a do Oděsy přilétá kolem druhé hodiny ráno místního času. V Oděse a v celé Ukrajině je o hodinu víc než v Praze. Zpáteční spoj startuje v pět ráno a v Praze je kolem půl sedmé. Nicméně většina charterových letů cestovních agentur do oblíbených afrických dovolenkových destinací nebo do Turecka také s oblibou létá v noci a přilétá nad ránem. Navíc, máte-li v Oděse zajištěno ubytování, což v dnešní době internetových ubytovacích portálů není žádný problém, můžete hotel požádat, aby vám zařídil z letiště odvoz. Cena taxíku do centra se pohybuje od 300 do 600 hřiven podle toho, kam přesně jedete a jak veliký dopravní prostředek potřebujete. My jsme potřebovali mikrobus. Platí se přímo řidiči poté, co dorazíte na místo. S jedním či více přestupy lze do Oděsy doletět mnoha dalšími spoji s mnoha jinými dopravci, ale povětšinou s přestupy. Letenky obvykle vyjdou dráž.

Do Oděsy jezdí také několik přímých autobusů. Cena jízdenky se pohybuje, podle dopravce a trasy, okolo 2 000 Kč, doba jízdy od 31 do 35 hodin. Byť autobusy, které dnes jezdí na Ukrajinu, jsou moderní, kvalitní, pohodlné, klimatizované a nezřídka vybavené i toaletami, půldruhého dne jízdy asi není pro každého. Z druhé strany můžete vidět mnohé, co byste jinak neviděli. A tím nemíním jenom Karpaty.

Za mého mlada býval ideálním způsobem dopravy do Oděsy vlak. Z Prahy jezdil večer přímý rychlík do Moskvy. Jím se dojelo do Lvova, kde se přesedlo na vlak do Oděsy. Takový spoj už bohužel neexistuje. Tedy alespoň se mi ho nepodařilo najít. Prakticky všechny vlakové spoje dnes vyžadují přestup v Košicích, a pak ještě jeden v Ukrajině. Nechcete-li samozřejmě jet přes Polsko. Hádal bych, že to má něco společného s rozdílem v rozchodu kolejí u nás a v Ukrajině, pozůstatkem to sovětských dob. Pravděpodobně nejrychlejší spoj je Praha, Košice, Žmerinka, Oděsa. Zvolíte-li trasu přes Lvov, doporučuji tam den dva zůstat. Lvov je velmi krásné a historické město, s nímž má smysl se seznámit blíže.

Oděská „hromadná“ doprava

Mluvím-li o cestování, nemohu nezmínit městskou hromadnou dopravu v Oděse. Ve srovnání s hromadnou dopravou v drtivé většině ukrajinských měst je doprava v Oděse opravdu unikát. Jezdí tu samozřejmě tramvaje, povětšinou starší české provenience, trolejbusy a malé autobusy, nazývané „maršrutnoe taxi“, zkráceně „maršrutka“. Tím ale veškerá podobnost končí. V Oděse totiž nemají v městské dopravě jízdenky. Znamená to, že nikde nelze koupit ani jízdenku na jednotlivou jízdu, ani časovou jízdenku například na týden nebo měsíc. Jak se tedy jezdí? Platí se jednoduše řidiči v hotovosti při výstupu z vozidla. Nastupuje se proto obvykle prostředními a zadními dveřmi, vystupuje předními. Řidič žádnou jízdenku nevydává. Občas, ale velice zřídka, se ve voze vyskytne i průvodčí, pozná se podle uniformy. Pak se platí jemu. Průvodčí na rozdíl od řidiče jízdenku vydává a je dobré ji uschovat do konce jízdy. Je-li dopravní prostředek přeplněný a nelze-li se při vystupování prodrat k řidiči, nastupuje tzv. metoda předávání jízdného. Spočívá v tom, že příslušné jízdné se slovy „peredajte, buď láska“ vrazíte do ruky nejbližšímu cestujícímu nejlépe vlevo po směru jízdy, tedy na straně řidiče, vpravo jsou dveře, a nahlas, tak, aby to řidič slyšel, sdělíte stanici, na které hodláte vystoupit, a počet osob, za které platíte. Dobré je posílat přesnou částku, nicméně neplatíte-li příliš velkou bankovkou, řidič stejnou cestou příslušný obnos vrátí. Poslat peníze je vhodné zavčas, tedy tak dvě stanice před plánovaným vystoupením. Jinak hrozí, že nevystoupíte, protože řidič často ponechává střední a zadní dveře zavřené, dokud nezaplatí a nevystoupí všichni předními dveřmi. Nicméně většinu cest po centru Oděsy a k plážím lze zvládnout příjemnou pěší procházkou, takže nacpané dopravní prostředky ve špičce nejspíš ani nepoužijete. Budete-li bydlet dál od centra, velmi rychle si na zvláštnosti zvyknete. Pro informaci, tramvaj a trolejbus stojí 3 hřivny, maršrutka od loňska podražila, jízdné činí 7 hřiven. Maršrutky obvykle staví na stejných zastávkách jako trolejbusy, nicméně není žádnou výjimkou, když zastaví kdekoliv jinde. Před křižovatkou nebo za křižovatkou podle toho, jaká barva zrovna svítí na semaforu. Zažil jsem maršrutku, která v hustém provozu zastavila při odbočování vlevo úhlopříčně přes křižovatku, řidič otevřel dveře a nechal cestující vystoupit. Stojíte-li v maršrutce, doporučuje se pevně držet, řidiči maršrutek si s plynulostí jízdy moc starostí nedělají.

Hřivny, eura nebo dolary?

Oficiální měnou v Ukrajině je hřivna, ukrajinsky „гривня“, čti „hryvňa“, množné číslo „гривень“, čti „hryvěň“. Dvě, tři a čtyři pak jsou „гривні“, tedy „hryvni“. Drobné se nazývají kopijky, ukrajinsky „копійки“. Jedna hřivna má sto kopijek. Hřivny se v Česku shánějí dost špatně, neboť banky je běžně nenabízejí, avšak v některých lokálních směnárnách je najdete. Jinak nezbývá, než si vzít s sebou eura anebo dolary. Nedá se s nimi platit všude, nicméně směnárny jsou doslova na každém rohu. Rovněž poboček nejrůznějších bank, kde se dají eura a dolary vyměnit za hřivny, je po Oděse dost. Současný kurs hřivny je asi osmdesát pět haléřů, se všemi poplatky to vyjde zhruba na devadesát. Prakticky všude se v Ukrajině, na rozdíl od Česka, dá platit běžnými platebními kartami MasterCard a VISA; od hotelů, přes restaurace, obchoďáky, samoobsluhy až po trhovce a stánkaře. U některých bank je však třeba povolit v internetovém bankovnictví platby kartou mimo Evropskou unii. Horší je to s vybíráním peněz přes bankomat, neboť žádný nechce dávat hotovost vyšší než 1 000 hřiven. Aspoň mně nechtěly. Chcete-li vybrat víc, musíte vybírat postupně a samozřejmě za každou transakci zaplatit příslušný poplatek. Výhodou ukrajinských bankomatů ale je, že po zadání částky se příslušný poplatek zobrazí na displeji a bankomat požádá o souhlas. Nelíbí-li se vám výše poplatku, můžete transakci stornovat. Poplatky, alespoň u těch bankomatů, které jsem vyzkoušel, se pohybovaly zhruba od 50 do 150 hřiven. Doporučuji proto kartou více platit a méně vybírat.

Další „užitečné“ rady

Doporučuji rovněž instalovat si před odjezdem do mobilního telefonu mapovou aplikaci 2GIS. Je dostupná pro všechny tři platformy: Android, IoS i Windows. Obsahuje nejenom interaktivní mapu, podle níž se dá po Oděse skvěle chodit pěšky, ale s její pomocí můžete například zjistit, kterými linkami městské dopravy dojedete z jednoho místa na druhé, vyhledat restaurace, obchody, lékárny, bankomaty nebo i ordinace zubních lékařů. A poskytne mnoho dalších užitečných informací. Stáhněte, instalujte, zadejte město Oděsa a je hotovo. Ovládání je intuitivní a jednoduché. Pro starší ročníky, které ještě nezapomněly cyrilici, doporučuji instalovat ještě ukrajinskou nebo alespoň ruskou klávesnici. Výrazně to zjednoduší zadávání názvů. Jejich přepis do latinky bývá totiž občas velmi krkolomný. Např. „Ševčenko“, psáno česky, se přepisuje jako „Schevchenko“.  A to není ten nejkomplikovanější případ.

Ukrajina nepatří k zemím, na které se vztahují roamingové dohody Evropské unie. Telefonování s českou SIM kartou se tam tak poměrně prodraží, o datech raději vůbec nemluvím. Z druhé strany mobilní služby jsou v Ukrajině neskutečně levné a opravdu se vyplatí pořídit si na dobu pobytu SIM kartu ukrajinskou. Obzvlášť, je-li vás víc a potřebujete se občas najít. V Ukrajině působí několik operátorů, já využil, abych nedělal reklamu, toho, co má červené logo ve tvaru jakési kapky. Startovací balíček stojí okolo 25 hřiven a je na něm kromě volání ještě 500 MB dat. Za nějakých 90 hřiven se dá pořídit balíček s neomezeným voláním v síti operátora a 8 GB dat. Jsou v něm i nějaké volné minuty do zahraničí, takže se dá zavolat i domů. Prodejny fungují stejně jako u nás, zmáčknete tlačítko, vezmete lísteček a počkáte, až na vás přijde řada. Personál je milý, ochotný a poradí.

A to by snad pro dnešek stačilo. Ostatní postřehy zahrnu do příštích povídání.

(jer)