Ukrajinská kronika 2018: 8. týden (19.–25. února)

* Prezident Porošenko podepsal 20. 2. zákon o reintegraci Donbasu, který po následném opublikování nabyl platnosti. V důsledku vstupu zákona do života se ruší označení Antiteroristická operace a hovoří se o „opatřeních k zabezpečení národní bezpečnosti a obrany, k zadržování a odrážení ruské ozbrojené agrese“. Zákon jmenovitě uvádí, že na Ukrajinu zaútočila Ruská federace, jež je agresorem a okupantem části Donbasu. Nezákonné vojenské jednotky údajných donbaských států jsou označeny za sílu podřízenou ruské okupační správě. Velení ukrajinských jednotek v této oblasti přechází nově na Spojený operativní štáb ozbrojených sil. Pro oblasti v blízkosti současné linie oddělující jednotky obou stran se zavádí termín „bezpečnostní zóny“ – vyšší pravomoc v nich získávají armáda a policie. Za konečný cíl vojenské operace Ukrajiny je označeno především osvobození těchto území a obnovení ústavního pořádku. Ukrajina nebude uznávat žádné dokumenty, vydané na okupovaném území, s výjimkou potvrzení o narození nebo úmrtí konkrétních osob.

* Výbor ministrů Rady Evropy schválil 21. 2. Akční plán Rady Evropy pro Ukrajinu na léta 2018–2021, který počítá se spoluprací ústředních a místních orgánů státní moci i nevládních organizací a rozpočtem ve výši 29,5 miliónu eur, do kterého přispívá i Česká republika. Představitelka prezidenta v ukrajinském parlamentu Iryna Lucenko konstatovala dva dny nato, že evropské a euroatlantické směřování Ukrajiny by mělo být jmenovitě zmíněno v jedné z kapitol ukrajinské ústavy, nikoli pouze v jednotlivých zákonech. Tento záměr podpořil i předseda parlamentu Andrij Parubij.

* Ukrajinský velvyslanec v USA Valerij Čalyj shrnul 24. 2. současný stav vztahů obou států a ocenil shodu postojů všech hlavních amerických politických činitelů (prezidenta, ministerstev a kongresu) s ohledem na pokračování sankcí proti Rusku, vyhlášených ještě v době vlády prezidenta Obamy. Během třinácti měsíců vlády prezidenta Trumpa nedošlo k „změkčení“ americké politiky vůči Rusku, ač ruští političtí činitelé doufali, že právě takový vývoj se stane skutečností.

* Mezinárodní soutěž na návrh Památníku hrdinů Nebeské setniny, který bude zřízen v Kyjevě, zná svého vítěze. Rozhodovala mezinárodní porota, složená z 30 členů pocházejících ze šesti států a vedená B. Hossbachem z Německa. Její členové se vyslovili jednomyslně pro návrh mladých ukrajinských architektek I. Volynec a M. Procyk – jedna z nich pracuje ve Lvově a druhá v Rotterdamu. Druhou a třetí cenu získali účastníci soutěže z Německa. Memoriál bude připomínat 107 obětí kyjevského Majdanu z února roku 2014.

* Náčelník ukrajinského pohraničního oddílu Mostyska na ukrajinsko-polské hranici rozhodl o zákazu vstupu M. Saakašviliho na Ukrajinu s platností do 13. 2. 2021, což vedení Státní pohraniční služby prohlásilo za akt plně odpovídající principům zákonného řádu na ukrajinském území. Obhajoba M. Saakašviliho chce podat proti tomuto rozhodnutí dovolání.

* Ústavní soud Ukrajiny zvolil svého nového předsedu, Stanislava Ševčuka. Tento 49-letý rodák z Charkova byl členem Ústavního soudu od března 2014 a působil také jako zástupce Ukrajiny v Evropském soudu pro lidská práva. V Ústavním soudu Ukrajiny je v současné době zastoupeno 14 soudců.

* Mezinárodní organizace Transparency International uveřejnila 21. 2. zprávu o úrovni korupčního prostředí ve 180 světových zemích. Zpráva označila za státy nejméně postižené tímto jevem Nový Zéland, Dánsko, Finsko a Norsko, na opačné straně žebříčku se nacházejí Somálsko, Jižní Súdán, Sýrie a Afghánistán. Ukrajina obsadila nepříliš potěšující 130. místo spolu s čtyřmi asijskými a africkými státy, proti loňsku si však polepšila o jednu příčku (v roce 2014 byla dokonce až 142). Putinovo Rusko se letos nachází za Ukrajinou na důstojném 131. místě ruku v ruce s Dominikánskou republikou, Hondurasem a dalšími pěti státy. Česká republika obsadila 42. místo.

* Náčelník ukrajinského generálního štábu Viktor Muženko sdělil 24. února v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Svoboda, že od roku 2014 byla udělena generálská hodnost 50 důstojníkům ukrajinské armády. Všichni nabyli konkrétních bojových zkušeností během odrážení ruské vojenské agrese v Donbasu, která začala před téměř čtyřmi roky.

* Dne 19. 2. byl v Centru krále Fahda v saudskoarabské Medině vydán první úplný ukrajinský překlad Koránu, pořízený známým arabistou M. Jakubovyčem. Kniha obsahující paralelní text v arabštině a ukrajinštině čítá téměř tisíc stránek. Překlad byl ukončen už v roce 2010 a poté schválen zvláštní komisí Centra krále Fahda.

* Před sto lety, dne 25. 2. 1918, schválil výbor Centrální rady, tj. dočasného ukrajinského parlamentu, trojzubec (tryzub) jako ukrajinský státní znak. Jeho původ je odvozován z dob knížete Vladimíra Velikého, tradice jeho zobrazování v Ukrajině je však daleko delší a sahá snad až do dob trypilské kultury. Skoro současně bylo připomenuto kratší a nekulaté výročí tohoto symbolu – 19. 2. 1992, několik týdnů po rozpadu SSSR, byl schválen ukrajinským parlamentem jako malý státní znak nezávislého státu.

* V Ukrajině stále ještě neskončily problémy s výrazným vzrůstem onemocnění spalničkami. Od počátku roku do 18. 2. onemocnělo 5 097 lidí a šest z nich v důsledku komplikací zemřelo. Jedním z důvodů byla nedostatečná míra očkování dětí proti této nemoci v přecházejícím roce. Na části těchto případů se podepsal nábožensky motivovaný odpor proti očkování. Spalničky trápí ale také patnáct dalších evropských zemí a počtem onemocnělých vloni Ukrajinu předstihly Rumunsko a Itálie.

* Počet medailí, získaných Ukrajinou na 23. zimních olympijských hrách, se už nerozšířil: ukrajinští biatlonisté a biatlonistky nedokázali opakovat své dřívější úspěchy. Zůstalo tedy u jediného zlata, které Ukrajině přineslo 23. místo ve skupině 30 zemí, jež aspoň jednu medaili získaly. Z bývalých sovětských republik bylo úspěšnější nejen Rusko, ale i podstatně menší Bělarus. Pro doplnění lze uvést, že Ukrajina získala na zimních olympiádách, konaných v posledních 24 letech, teprve třetí zlatou a celkově osmou medaili.

* Ukrajinský boxer ázerbájdžánského původu, třicetiletý Artem Dalakjan se stal 24. 2. po vítězství nad Američanem B. Viloriou mistrem světa v nejlehčí, tzv. muší váhové kategorii v hodnocení Světové boxerské asociace (WBA). V jiných kategoriích mistrovství světa získali už dříve a stále titul drží Ukrajinci Oleksandr Usyk (nižší těžká či křížová váha, soutěž WBO i WBC) a Vasyl Lomačenko (pololehká či pérová váha, soutěž WBO). V těžké váze byl po dlouhá léta, až do loňského dubna, mistrem světa Volodymyr Klyčko. Kdyby tak šlo přenést takovéto úspěchy a zkušenosti do jiných sfér rozvoje Ukrajiny…

(boz)