Ukrajinská kronika 2018: 6. týden (5.–11. února)

* Ředitel Ukrajinského ústavu národní paměti V. Vjatrovyč konstatoval 10. 2. v rozhlasovém rozhovoru, že zákonem předepsaná dekomunizace Ukrajiny je téměř ukončena. Muselo být přejmenováno kolem tisícovky lokalit a ještě větší počet ulic a veřejných prostranství. Likvidaci podlehlo asi 2 500 zbývajících pomníků Lenina a jiných komunistických předáků. Pravdu ale asi má ministr zahraničí Ukrajiny P. Klimkin, který na toto optimistické sdělení reagoval slovy: „Skutečné dědictví komunismu zůstává v hlavách lidí, nikoli kolem nich. A z tohoto hlediska práce teprve začíná. Prosím, abyste ji jen nesledovali – připojujte se!“

* Dohoda o nové vládní Velké koalici v Německu ze 7. 2., na jejímž základě bude pět měsíců po parlamentních volbách sestavena nová vláda, obsahuje i zmínku, odsuzující aktivity Ruska v Krymu a Donbasu. Dále předpokládá poskytnutí pomoci Ukrajině s cílem plného obnovení její územní celistvosti a k posílení stability a dalšího společenského rozvoje země. Pomoc je však vázána na úspěšné pokračování ukrajinských reforem. V Německu se tedy Putinovy snahy o pochopení pro ruské imperiální chutě zatím úspěchu nedočkaly, a to ani u sociálních demokratů. Podobně je tomu v Rakousku, kam směřovala 8 2. oficiální návštěva prezidenta Porošenka. Ten po ukončení politických jednání navštívil jako osobní host rakouského prezidenta slavný ples ve vídeňské opeře.

* Velvyslanci Ukrajiny a státu Antigua a Barbuda podepsali ve Washingtonu 5. 2. Smlouvu o recipročním zrušení vízových požadavků. Karibský ostrovní stát o nevelké rozloze i počtu obyvatel (zhruba 100 000) se sotva stane turistickým cílem pro větší počet Ukrajinců, důvody spolupráce však existují. Velvyslanec Antiguy a Barbudy mj. řekl: „Situace, která vznikla vpádem souseda na vaše území a stálá snaha vás zastrašit a vnutit vám svou nadvládu, není ojedinělá. My, malé země Karibiku, pociťujeme podobné problémy neustále. /…/ Tím, že vás podporujeme, bráníme i svou vlastní pozici.“ Proto Antigua a Barbuda vždy podpořila při hlasování OSN o rezolucích k ukrajinsko-ruskému konfliktu ukrajinské stanovisko. V ostrovním státu se navíc dosud nachází část kapitálu ukrajinského expremiéra Lazarenka, žijícího nyní v USA, který Ukrajina považuje za ukradený státní majetek.

* Tři bývalí ukrajinští prezidenti (L. Kravčuk, L. Kučma a V. Juščenko), kteří byli ve funkcích v letech 1991–2010, požádali 9. 2. současného prezidenta Porošenka, aby vyhlásil letošní rok Rokem posilování státního jazyka. Tento požadavek odůvodnili slovy: „V podmínkách hybridní agrese proti našemu státu a ohrožení celistvosti jeho území se stává velmi důležitým sjednocujícím faktorem odporu proti tomuto nebezpečí posílení státního jazyka ve všech sférách společenského života na celém území Ukrajiny. /…/ S neochvějnou jistotou prohlašujeme, že tento krok posílí základ ukrajinské státnosti v tak bouřlivém období našich dějin, podpoří konsolidaci společnosti a ukáže zahraničním partnerům Ukrajiny pevnost a jistotu ve věci našich vlastních ideálů“.

* Užhorod byl svědkem pokusu o uvolnění napětí v ukrajinsko-maďarských vztazích, které vzniklo po schválení nového ukrajinského zákona o školství. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Bodnar jednal v Zakarpatské oblasti s maďarskými představiteli nejen o této otázce, ale také o zavedení společné kontroly hranice obou zemí a o rozvoji příhraniční infrastruktury. Užhorod a několik zakarpatských vesnic navštívil také vrchní komisař pro otázky národnostních menšin Organizace bezpečnosti a spolupráce v Evropě L. Znier, který poté podpořil princip dvojjazyčnosti tamního menšinového školství.

* V pátek 9. 2. byly zahájeny 23. zimní olympijské hry v jihokorejském Pchjongčchangu. Ukrajina bude zastoupena jako jeden z 92 států v devíti sportech z patnácti, nejvýrazněji v biatlonu (jedenáct z třiatřiceti ukrajinských reprezentantů). Jedná se v porovnání s předchozími olympiádami o nejméně početnou výpravu Ukrajiny. Ta se zimních olympiád účastní od roku 1994, kdy se první ukrajinskou olympijskou vítězkou stala krasobruslařka Oksana Bajul. Z žádné zimní olympiády ukrajinští účastníci dosud nepřivezli více než dvě medaile. Dva sportovci narození v Ukrajině získali právo nést při zahájení vlajky jiných zúčastněných států – stalo se to v případě Bělarusi a Izraele.

* Dne 6. února byla úspěšně vypuštěna z floridského mysu Canaveral nosná raketa Falcon Heavy vážící 1 400 tun při výšce 70 metrů. Existovala předběžná ukrajinská spoluúčast na technickém zajištění projektu: ukrajinský letoun Ruslan přepravil před startem součásti rakety mezi dvěma lokalitami v USA, vzdálenými od sebe 3 613 kilometrů. Podnik Kyjivskyj metropoliten se obrátil na strůjce projektu Falcon Heavy, miliardáře Elona Muska. Navrhl mu umístění jiného exempláře elektromobilu Tesla, který byl vynesen raketou na oběžnou dráhu, do prostor stanice metra Arsenalna v Kyjevě. Ta je vzhledem ke své poloze 105 metrů pod městským povrchem nejhlubší stanicí metra na světě. Vytvořilo by to kontrast dvou symbolů technického pokroku.

* Státní statistický úřad Ukrajiny uvedl, že v lednu tohoto roku Ukrajinci nakoupili 6 500 nových automobilů – zhruba o dva tisíce víc než v prvním měsíci předchozího roku. Za tuto součást své osobní či rodinné výbavy vydali 190 milionů amerických dolarů, o polovinu více než v lednu 2017. Největší popularitu si udržely vozy typu Toyota, v přehledu konkrétních značek se na páté příčce nachází vůz Škoda Rapid.

* České vyznavače Podkarpatska (Zakarpatské oblasti) zaujme, ale sotva potěší zpráva o projektu turecké společnosti Atlas Volovec Energy na postavení padesáti větrných generátorů v prostoru polonin na Boržavském hřbetu. Mají mít výšku až 140 metrů a silně by tedy změnily vzhled této části ukrajinských Karpat, stejně jako podmínky provozování pěší turistiky. Proti záměru protestují jak ukrajinští paraglidisté a ekologové, tak část provozovatelů místního turistického průmyslu, názory okresních samospráv se rozdělily.

* V Kyjevě zemřel 10. 2. ve věku nedožitých 88 let významný filosof a kulturolog Myroslav Popovyč, autor přehledu ukrajinských kulturních dějin i řady prací týkajících se ukrajinské identity, hledajících i nacházejících její vztah k evropským hodnotám. Patřil k pracovníkům oboru, jehož situace v Ukrajině byla v důsledku ideologického tlaku velmi složitá, vzdělání a zkušenosti však Popovyče přivedly k tomu, že patřil koncem 80. let k zakladatelům Lidového hnutí Ukrajiny (Ruchu) a v posledních třiceti letech života se stal významnou postavou i autoritou ukrajinského duchovního života.

* Letošní Ševčenkovy ceny, tedy státní ceny Ukrajiny za kulturu, byly uděleny ukrajinské spisovatelce Emmě Andijevské, žijící od sklonku 40. let 20. století v Mnichově, historikovi Serhiji Plochijovi (v oblasti publicistiky), hudební skladatelce Viktorii Poljové, výtvarníkovi Pavlu Makovovi a čtveřici ukrajinských filmových dokumentaristů – ocenění určené pro tvorbu divadelní tentokrát uděleno nebylo.

(boz)

Rubriky