Úvodní ročník soutěže překladatelů z ukrajinštiny do češtiny

 

Ve středeční podvečer dne 13. prosince 2017 se na ukrajinském velvyslanectví v Praze uskutečnilo slavnostní vyhlášení výsledků 1. ročníku překladatelské soutěže z ukrajinského jazyka do jazyka českého. Soutěž pořádala Česká asociace ukrajinistů ve spolupráci s Velvyslanectvím Ukrajiny v České republice.

Vítězka soutěže s velvyslancem Ukrajiny J. Perebyjnisem a T. Chlaňovou.
Vítězka soutěže s velvyslancem Ukrajiny J. Perebyjnisem a T. Chlaňovou.

Vzhledem k tomu, že s podobnou akcí, zaměřenou výlučně na překlad z ukrajinštiny do češtiny, nebyla doposud žádná zkušenost, netušili organizátoři do poslední chvíle, zda se sejde dostatečné množství překladů – poslední týden před uzávěrkou byl tedy velmi napínavý. Vzhledem k tomu, že se množily dotazy na prodloužení termínu, nakonec bylo rozhodnuto konečný termín pro odevzdání překladů ještě o týden protáhnout. Počet přihlášených ale nakonec jednoznačně předčil očekávání organizátorů. Do soutěže se přihlásilo dvacet zájemců z různých koutů České republiky, ale zčásti i z Ukrajiny.

Soutěžící překládali dvě ukázky. První představovala úryvek z románu Žlutý kníže od Vasyla Barky (1908–2003). Toto již klasické dílo, líčící ukrajinský hladomor roku 1933, vyšlo poprvé v západním exilu v roce 1963 a v Ukrajině se dočkalo reedice až skoro po třiceti letech. Druhá, delší ukázka, byla vybrána z povídky nazvané „Sněhová koule“ současné kyjevské autorky Iryny Cilyk (nar. 1982).

První úryvek byl sice velmi krátký, ale překladatelsky poměrně náročný: měl otestovat tvořivost překladatele. Jednalo se například o překlad smyšlených názvů měsíců v období Hladomoru, které měly podtrhnout dobovou tragédii apod., viz ukázku v originále. Druhý úryvek představoval retrospektivní vyprávění popisující nelehké dětství malé dívky v neúplné rodině, srv. ukázku v originále. Jedná se o vyprávění, kde se překladatel mohl vypořádat nejen s různými reáliemi, ale i s problematikou převodu běžné mluvy, náročné stylistiky (dlouhá komplikovaná souvětí) apod.

Zaslané překlady hodnotila šestičlenná porota složená z odborníků z Prahy (Alena Morávková, Tereza Chlaňová, Rita Kindlerová, Alexej Sevruk), Brna (Monika Ševečková) a Olomouce (Radana Merzová). Každý člen komise zhodnotil všechny překlady bodově (na škále od 0–10) v pěti kategoriích, které zde pro zajímavost uvádím:

a/ znalost ukrajinštiny = věcná správnost, z níž bylo možné usoudit, že překladatel dobře rozumí tomu, co překládá;

b/ znalost češtiny = hodnocení dobré úrovně češtiny, zvláště pravopisné a gramatické správnosti, správné interpunkce apod.;

c/ adekvátnost překladu = adekvátní využití jazykových prostředků, tedy jejich schopnost vhodně předat specifika výchozího textu tak, aby nedocházelo k nežádoucím významovým či stylistickým posunům;

d/ styl a plynulost textu = ohodnocení toho, zda je styl překladu konzistentní, nevykazuje výkyvy, nesourodé prvky, neadekvátní stylistické konstrukce, neobratnosti apod., zda překladatel dobře reprodukuje dynamiku či jiné zvláštnosti textu;

e/ tvořivost = ohodnocení nápaditosti překladatelských řešení a vynalézavosti překladatele, zvláště při převodu specifických či z různých důvodů zvláště obtížných pasáží (jazykových her, slovních hříček, reálií apod.).

Členové komise na tomto základě slovně ohodnotili pět nejlepších překladů. Do užšího výběru se dostali ti, které hodnotil mezi pěti nejlepšími alespoň jeden z členů komise. Finalisty se tak stali Jekaterina Gazukina, Petr Kalina, Miroslav Tomek, Eva Reutová, Svatoslav Ščyhol, Daria Polishchuk, Jaroslav Praisler, Jan Hanáček a Helena Kolářová.

Nejlépe ohodnoceny byly překlady Jekateriny Gazukiny, absolventky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (již dříve přeložila např. román Jinací Tarase Prochaska – ve spolupráci s Alexandrou Stelibskou).

Na druhé příčce se umístili dva překladatelé – Petr Kalina z Masarykovy univerzity v Brně (aktuálně vyšel v nakladatelství Větrné mlýny jeho překlad románu Sofie Andruchovyč Felix Austria) a Miroslav Tomek, absolvent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (ve spoluautorství s Alexejem Sevrukem přeložil sbírku povídek Serhije Žadana Big Mac a román Jurije Andruchovyče Moskoviáda. V současnosti připravuje nakladatelství Fra překlad románu Serhije Žadana Depeche Mode).

Třetí místo získala Karolina Juráková, absolventka i studentka FF UK v Praze (z ukrajinštiny jí vyšly časopisecky například překlady Viktorie Ameliny – Aluze 1/2017). Další tři účastníci (Eva Reutová z Masarykovy Univerzity v Brně, Svatoslav Ščyhol z Hradce Králové a Daria Polishchuk (absolventka a studentka FF UK) byli ohodnoceni čestným uznáním.

Během vyhlášení výsledků a předání diplomů promluvil ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis, překladatelka Rita Kindlerová poté poreferovala o historii překládání z ukrajinštiny, zejména s ohledem na vývoj v posledním čtvrtstoletí. Večer uváděla předsedkyně poroty Tereza Chlaňová z FF UK.

Soutěž měla objevit nové překladatelské talenty a motivovat je k další práci na překladech, mimo jiné také peněžitými odměnami pro první tři místa. Vítězný překlad vyjde v časopise Plav – měsíčník pro světovou literaturu. Samozřejmě je ale už plánován pro letošní rok druhý ročník soutěže – vyhlášen bude na jaře a hodnocení přihlášených prací se uskuteční opět na podzim. Snad se při této příležitosti podaří zajistit i rovnocennější účast hodnotitelů ze všech tří ukrajinistických center České republiky.

(tch – asev)

Rubriky