Ukrajinská kronika 2018: 5. týden (29. ledna – 4. února)

 

* Jednou z hlavních událostí, které charakterizovaly první měsíc roku, byl pokles napětí v centru Kyjeva, které vyvrcholilo těsně před naším termínem vánoc. Gruzínský exprezident Saakašvili obnovil nicméně v neděli 4. února své protestní akce konané po řadu týdnů vždy v neděli v centru Kyjeva. Se svým Hnutím nových sil usiluje o odvolání ukrajinského prezidenta z funkce a zároveň o uskutečnění předčasných prezidentských a parlamentních voleb i výměnu současné vlády. Jeho snaha působí nicméně jako značně kontraproduktivní. Více méně souběžné odvolání všech představitelů zákonodárné a výkonné moci zavání prazvláštním avanturismem, který si sice v Kyjevě a jinde příznivce najde, vyřeší ale něco?

* Ukrajina oslavila 29. ledna výrazným způsobem sté výročí bitvy u železniční stanice Kruty severovýchodně od Kyjeva. V závěru ledna roku 1918 se zde narychlo zorganizované a nepříliš vycvičené ukrajinské jednotky pokusily po několik dní bránit silnějším bolševickým oddílům v postupu na Kyjev, nakonec však musely ustoupit a část obránců stanice byla zajata a popravena. Vzpomínkové akce se letos konaly v Krutách i v kyjevském Vojenském institutu telekomunikace a informatizace, kterému byl při této příležitosti udělen přídomek Hrdinů Krut. Kdysi oslavované povstání probolševických sil, které souběžně probíhalo v kyjevské továrně Arsenal, je dnes hodnoceno zcela opačným způsobem.

* Vedoucí představitelé krymských Tatarů oznámili v poslední lednový den při různých příležitostech údaje o porušování lidských práv ruským okupačním režimem. Mustafa Džemilev uvedl při jednání v Evropském parlamentu, že je evidováno 49 případů únosů osob v Krymu, z nichž šest skončilo mučením a vraždou, dalších šestnáct lidí je dosud nezvěstných. Džemilevův nástupce ve funkci předsedy medžlisu Krymských Tatarů, Refat Čubarov, sdělil, že v r. 2017 bylo v Krymu zaevidováno 16 nových politických vězňů, 16 zabitých, 16 zmizelých, 286 zadržených a 340 k výslechu předvolaných osob – v rámci všech skupin jasně dominují Krymští Tataři. Jak řekl manažér Krymskotatarského výzkumného centra v Kyjevě, postup úřadů proti Krymským Tatarům i krymským Ukrajincům se stal v roce 2017 systematičtějším než v roce předchozím.

* Obě komory polského parlamentu schválily 26. 1. a 1. 2. výraznou většinou hlasů návrh dodatků k zákonu o polském Institutu národní paměti. V českých médiích je označován jako „zákon o holokaustu“ a s jeho principy vyjádřil nespokojenost stát Izrael. V ukrajinských médiích je však označován jako „zákon antibanderovský“, protože obsahuje mj. zákaz propagandy „ideologie ukrajinských nacionalistů“ a stanovení trestní odpovědnosti za popírání zločinů ukrajinských nacionalistů proti polským občanům. Ukrajinské ministerstvo zahraničí vyslovilo nad tím zneklidnění, protože tento postup může negativně ovlivnit vztahy mezi oběma zeměmi. Je otázkou, kdo a na jakém základě bude definovat, co je a co není propagandou oné ideologie, resp. jaký je vlastně obsah oné ideologie. Můžeme se také ptát, zda se polský parlament bude někdy zabývat zločiny polských nacionalistů proti Ukrajincům – je užitečné vždy si zamést i před vlastním prahem. Nový zákon musí ještě podepsat polský prezident Duda.

* Ukrajinská justice řeší případy osob, jež se v roce 2014 podílely na ohrožení územní jednoty státu. Někdejší proruský aktivista z Charkova I. Kromskij, zvaný Topaz, byl 30. 1. odsouzen za aktivní podíl na separatistických a protiukrajinských akcích, které se v tomto městě odehrály v březnu 2014. Vyměřeno mu bylo osm let vězení včetně konfiskace majetku. Teoreticky by se mohl stát objektem výměny za Ukrajince zadržované v Rusku nebo v částech Donbasu, které jsou pod jeho kontrolou, nesouhlasí však prý s tímto řešením, protože je občanem Ukrajiny a tuto zemi prý miluje. Ke třem letům vězení byly odsouzeny dvě pracovnice mariupilského vlastivědného muzea, které předaly na Krym 20. 3. 2014, tedy už po „referendu“ o připojení poloostrova k Rusku, 52 obrazy, vypůjčené odtud na výstavu. Obrazy jsou chápány jako součást státní složky Ukrajinského muzejního fondu. Zatčen byl a na soud čeká také bývalý viceministr sportu krymské vlády, která působí po okupaci poloostrova Ruskem – opravdu udivuje, že si vyjel z Krymu pro ukrajinský biometrický pas.

* V Ukrajině byla 30. 1. poprvé zkoušena křídlatá raketa Neptun, vytvořená kyjevskou konstrukční kanceláří Luč, jejíž výroba nebyla nijak závislá na pomoci zahraničních partnerů Ukrajiny. Při výšce letu 10 až 30 metrů nad zemí má dosahovat doletu kolem 300 kilometrů. V jednom z komentářů se ironicky konstatuje, že „pokud se budeme hodně snažit, dosáhne až do Moskvy“. Mezitím pokračují přípravy k předání protitankových raketových komplexů Javelin Spojenými státy Ukrajině. Tato i jiné otázky byly při návštěvě ukrajinského ministra obrany Poltoraka v USA projednávány s ministrem obrany Mettisem a jinými činiteli.

* První a zatím jediný kosmonaut nezávislé Ukrajiny, Leonid Kadeňuk, zemřel náhle v Kyjevě 31. ledna ráno ve věku necelých 67 let. Prezident Porošenko zdůraznil, že se tento muž přiřadil mezi Ukrajince, kteří vytvářeli lidstvu cestu ke hvězdám a kam patří jako jeho předchůdci např. M. Kybalčyč, J. Kondraťuk a S. Koroljov. Kadeňuk ovšem často upozorňoval na nedostatečné financování vesmírného výzkumu v ukrajinských podmínkách. Nedávno uplynulo dvacet let od Kadeňukova šestnáctidenního letu v americkém raketoplánu, o němž jsme u příležitosti výročí psali. Nedávno byl po prvním kosmonautovi nezávislé Ukrajiny pojmenován jeden z dosud bezejmenných asteroidů objevených v r. 2004.

* Výzkum provedený analytickým centrem The Heritage Foundation přisoudil Ukrajině 150. místo v žebříčku úrovně hospodářských svobod. Hodnoceno bylo 180 světových států. Ukrajina si sice polepšila proti předchozímu roku o 16 příček, ve skupině evropských zemí však zatím zaujímá poslední místo. O něco lepší výsledek jí přisoudil průzkum organizace World Justice Project, který zkoumá zabezpečení právního prostředí v životě jednotlivých států. Zde byla Ukrajina vyhodnocena jako 77. v pořadí 113 zemí a proti loňsku si polepšila o jednu příčku.

* Česká vláda (v demisi) schválila v poslední lednový den z iniciativy ministerstva zahraničí návrh na zvýšení počtu ukrajinských pracovníků v českém průmyslu a zemědělství. Tímto způsobem má být upraven Režim Ukrajina, rozvíjený od r. 2016. Počet osob, které mohou být přijaty pro potřeby českého průmyslu, se má letos navýšit na 20 000, do zemědělství na sezónní práce může být přijato cca 1 500 osob. Ze strany ministerstva bude usilováno o vyloučení pochybností a nekalých praktik při zpracování žádostí ukrajinských zájemců. Náklady ministerstva spojené s navýšením a zrychlením příslušné agendy mají dosáhnout částky asi 50 milionů korun: souvisí to např. se zřízením nového místa konzulárního referenta na českém velvyslanectví v Kyjevě.

* České ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy odebralo schvalovací doložky novému, čtvrtému vydání Školního atlasu světa. Důvodem bylo zpochybnění příslušnosti Krymu a okupovaných částí Donbasu, stejně jako území odtržených od Gruzie a také vyobrazení území Islámského státu. Příslušná pomůcka, připravená zavedeným nakladatelstvím Kartografie, byla určena druhému stupni základních škol a středním školám. Je zajímavé, že vloni totéž ministerstvo vydání atlasu schválilo. Zjevně je jak v ministerstvu, tak v nakladatelství dost lidí, kteří zastávají Zemanův princip „fait accompli“…

(boz)

Rubriky