Slepá i hmatatelná mapa (U)krajiny

Oleh Kryštopa: Ukrajina v měřítku 1:1

Soubor převážně krátkých próz je knižní prvotinou jinak zkušeného televizního publicisty. Přináší pozoruhodná nezkreslená svědectví z různých koutů země, na niž se zpravidla nahlíží předpojatě a poněkud jednotvárně. Na pomyslné mapě se tedy lze překvapivě zblízka seznámit s netušenými a mnohdy bizarními detaily, které bychom v atlasu objevit nemohli.

Autorova bytelná reportérská praxe je na textech znát. Žádná nadbytečná upovídanost, občas vyloženě úspornost, která ovšem není ke škodě. Byť mají mnohé příspěvky atmosféru jako mazut, zároveň nepostrádají specifický humor, díky čemuž celek působí vyváženě. Setkání všímavého vypravěče – cestovatele se všemožnými postavami poznamenanými prostředím, v němž žijí, jsou silná a při své stručnosti dobře vystižená.

Texty jsou věrohodné a poutavé, ať už se jedná o momentky z cest (tvrdý konkurenční boj nádražních prodejkyň varenyků či silničáři donekonečna absurdně „vyspravující“ chatrnou silnici), nebo rozsáhlejší líčení událostí (např. z obce postižené povodní) či témata z různých regionů. Sem patří třeba sporná utajovaná těžba ohrožující přírodní rezervaci, popírané ukládání nebezpečného odpadu na dně Černého moře či život v oblasti zastižené jadernou havárií v Černobylu a postupná přeměna místa v turistickou atrakci. Téměř všude se prolíná naše ovlivňování krajiny se zpětnými dopady této činnosti.

Zvídaví odvážlivci tedy podnikají další a další výpravy, na nichž je překvapení zaručeno, byť občas připomíná pootevření Pandořiny skříňky (nadto bývá nahlédnutí do jejích útrob urputně zabraňováno). Neznalost lokálního místopisu není naštěstí na překážku a nevnímala jsem tak ani svou povšechnou orientaci v geograficky historických souvislostech. Přesto by mapka země ilustrující trasy podniknutých cest a cíle jednotlivých reportáží nebyla na škodu.

Na místo věčných poutníků (jen tak bezcílně cestujících i těch, kteří se stále za něčím urputně ženou) se zde vyskytují převážně postavy ve svém životě jakoby zaseklých lidí, kteří uvízli ve své krušné „roli“ coby vezdejší Sisyfové a Tantalové. Dost možná ani nevědí o širém světě za těmito danými hranicemi. Popřípadě tuší, ale přesto v oněch bezútěšných místech zůstávají. Nicméně četba této zvláštní „zprostředkované všednosti“ je intenzívním zážitkem.

Důležitým segmentem utvářející celistvý obraz jsou žebráci coby „jeden z indikátorů společenské situace“. Jejich existence propojuje zmíněné hledající i usedlé. Zoufalí i dobromyslní, rezignovaní i odhodlaní, pokorní i drzí, snaživí i líní, přesvědčiví i trapní, dokonce i nájemní. Jsou důkazem vynalézavosti, podnikavosti i podlosti ve všech sociálních sférách. Přestože si rádi namlouváme něco jiného a jakkoli nám to není po chuti, představují důležitou společenskou „kastu“ a jsou součástí naší identity, která je tedy hodně mlhavá a sporná nejen pro mnohé obyvatele Ukrajiny…

Kryštopa, O. (2016): Ukrajina v měřítku 1:1. Přeložila Marie Iljašenko. Praha, Dokořán. Stran 226 (6). /ISBN 978-80-7363-779-8/

(zima)