Před sto lety se zrodila Ukrajinská lidová republika

Během tohoto roku jsme nestačili připomínat události, které se odehrávaly právě před sto lety v ruské části Ukrajiny. Dozrávalo tam uprostřed zmatků a s nečekanou rychlostí ukrajinské politické a státní myšlení, a tedy i rozhodování o tom, jak má Ukrajina postupovat po pádu carismu a Prozatímní vlády.

Vývoj byl urychlen převzetím moci v Petrohradě a Moskvě bolševiky dne 7. listopadu. V Kyjevě se jim takový scénář nepodařilo uskutečnit. Základní moc si nadále udržela a v jistém směru i upevnila ukrajinská Centrální rada, reprezentující různé politické strany, sociální síly a národy tehdejší ruské Ukrajiny. Třináct dní po bolševickém převratu v Petrohradě vydal tento předparlament svůj třetí univerzál – veřejný manifest, který převzal jméno od dokumentů hetmanů ze 17. a 18. století.

Třetím universálem byla vyhlášena Ukrajinská lidová republika jako útvar, jehož tvůrci ještě doufali v možnost koexistence s demokratickým Ruskem – taková vize se však udržela jen dva měsíce. Text tohoto ani jiných tehdejších dokumentů nebyl zřejmě nikdy přeložen do češtiny. Přes různé těžkosti spojené s částí použitého názvosloví jsem se pokusil tento úkol splnit.

Univerzál Ukrajinské centrální rady

Ukrajinský národe a všechny národy Ukrajiny!

Země Ruské republiky postihla těžká a složitá doba. V jejích severních metropolích se odehrává bratrovražedný, krvavý zápas. Neexistuje ústřední vláda a po celém státě se šíří bezvládí, nepořádek a zkáza.

Naše země je rovněž v nebezpečí. Bez vlády – silné, jednotné a lidové – se také Ukrajina může zřítit do propasti bojů, násilí a úpadku.

Ukrajinský národe! Spolu s bratrskými národy Ukrajiny jsi nás pověřil obranou práv, získaných v boji, zavedením pořádku a budováním veškerého života v naší zemi. Proto my, Ukrajinská centrální rada, z Tvé vůle prohlašujeme ve jménu zavedení pořádku v naší zemi a ve jménu záchrany celého Ruska:

od tohoto okamžiku je Ukrajina Ukrajinskou lidovou republikou.

Aniž bychom se oddělili od republiky ruské, při zachování její jednoty, se pevně opřeme o svoji zemi, abychom pomohli vlastními silami celému Rusku a aby se celá Ruská republika proměnila ve federaci rovných a svobodných národů.

Před počátkem práce Ústavodárného shromáždění Ukrajiny náleží všechna moc, to je zavedení pořádku na našich zemích, přijímání zákonů a vládnutí nám, Ukrajinské centrální radě, a naší vládě, Generálnímu sekretariátu Ukrajiny.

Na základě síly a moci, již máme ve své rodné zemi, a ve jménu této síly a moci se postavíme na stráž práva a revoluce nejen v naší zemi, ale v celém Rusku.

Proto oznamujeme:

K území lidové Ukrajinské republiky patří země, osídlené ukrajinskou většinou, a to Kyjevsko, Podolí, Volyň, Černihovsko, Poltavsko, Charkovsko, Katerynoslavsko, Chersonsko a Tavrida (bez Krymu). Konečné vymezení hranic Ukrajinské lidové republiky, konkrétně připojení části Kurščyny, Cholmščyny, Voronižčyny a sousedních gubernií a oblastí, kde je většina obyvatel ukrajinská, má být stanoveno na základě dohody zorganizovaných národů.

Všem občanům zmíněných regionů oznamujeme:

od tohoto okamžiku se ruší na území Ukrajinské lidové republiky existující vlastnická práva na statkářskou a jinou zemědělskou půdu hospodářství, která nejsou obdělávána majiteli, a rovněž na někdejší pozemky sesazené carské rodiny a klášterní i církevní pozemky. S vědomím, že tyto pozemky jsou majetkem pracujícího lidu a mají přejít do jeho držení bez náhrady, ukládá Ukrajinská centrální rada generálnímu sekretáři pro pozemkové záležitosti připravit ihned zákon o tom, jak mají pozemkové výbory, zvolené lidem, spravovat tyto pozemky před zahájením Ukrajinského ústavodárného shromáždění.

Práce dělníků v Ukrajinské lidové republice má být ihned upravena zákonem. Tímto oznamujeme, že na území Ukrajinské lidové republiky se zavádí ve všech podnicích osmihodinová pracovní doba.

Těžká a složitá doba, kterou prožívá celé Rusko a s ním i naše Ukrajina, si vynucuje dobrou organizaci výroby, rovnoměrné rozdělování potravin a lepší organizaci práce. Proto ukládáme generálnímu sekretariátu práce, aby od tohoto dne zavedl spolu s představiteli dělnictva státní kontrolu nad výrobou v Ukrajině a přitom přihlížel jak k zájmům Ukrajiny, tak celého Ruska.

Už čtvrtým rokem je na válečných frontách prolévána krev a bez užitku jsou ničeny síly všech světových národů. Z vůle a moci ukrajinské republiky zastáváme my, Centrální rada, pevný názor, že musí být co nejdříve dohodnut mír. Užijeme v této věci rozhodných opatření, aby byli prostřednictvím /ruské – pozn. překladatele/ ústřední vlády naši spojenci i nepřátelé donuceni k okamžitému zahájení mírových rozhovorů.

Stejně tak budeme dbát o to, aby v dohodách, jež budou uzavřeny na mírovém kongresu, nebyla porušena práva ukrajinského národa v Rusku i mimo jeho území. Do uzavření míru je však každý občan republiky Ukrajina spolu s občany všech národů Ruské republiky povinen stát pevně na svých pozicích na frontě i v týlu.

V poslední době byly světlé zisky revoluce zatemněny obnovením trestu smrti. Prohlašujeme, že od tohoto okamžiku se trest smrti na území ukrajinské republiky ruší.

Všem osobám, uvězněným a zadrženým za politická vystoupení z doby před tímto dnem, ať už byli odsouzeni či nikoli, a také těm, kdo ještě nebyl přitažen k zodpovědnosti, se uděluje plná amnestie. V této věci bude co nejdříve vydán zákon.

Soudy v Ukrajině musí být spravedlivé a odpovídající duchu lidu. Za tímto účelem pověřujeme Generální sekretariát soudních záležitostí uskutečněním všech kroků v zájmu uspořádání soudnictví a jeho přivedení do souladu s právním myšlením lidu.

Generální sekretariát vnitřních věcí pověřujeme, aby užil všech opatření k upevnění a rozšíření práv místní samosprávy, která je orgánem vyšší administrativní moci v regionech a obcích, a k navázání nejtěsnějšího kontaktu a spolupráce s orgány revoluční demokracie, což by se mělo stát nejlepším základem svobodného demokratického života.

Stejně tak mají být v Ukrajinské lidové republice zabezpečeny všechny svobody, získané celoruskou revolucí: svoboda slova, tisku, náboženského vyznání, shromažďování, stávkování, nedotknutelnost jedince i jeho obydlí a právo a možnost užívat místních jazyků ve styku se všemi úřady.

Ukrajinský národ bojoval dlouhá léta za národní svobodu. Když ji nyní získal, bude pevně ochraňovat svobodu národního rozvoje všech národností žijících v Ukrajině. Proto oznamujeme, že národu ruskému, židovskému, polskému i jiným národům na Ukrajině přiznáváme národně-personální autonomii pro zabezpečení jejich práva a svobody samosprávy ve věcech jejich národního života. Ukládáme Generálnímu sekretariátu národních záležitostí, aby nám co nejdříve předložil návrh zákona o národně-personální autonomii.

Záležitosti zásobování jsou kořenem síly státu v tuto těžkou a zodpovědnou dobu. Ukrajinská lidová republika je povinna napnout všechny své síly a zachránit jak sebe, tak válečnou frontu a ty části Ruské republiky, které potřebují naši pomoc.

Občané! Jménem lidové republiky jako součásti federativního Ruska voláme my, Ukrajinská centrální rada, všechny do rozhodného boje s jakýmkoli nepořádkem i ničením a k velké družné práci na nových státních formách, jež dají velké a vysílené Ruské republice zdraví, sílu a novou budoucnost. Definování těchto forem má být provedeno v ukrajinském i celoruském ústavodárném shromáždění.

Den voleb do ukrajinského ústavodárného shromáždění určujeme na 27. prosinec 1917 /podle juliánského kalendáře 9. leden 1918/ a den jeho svolání na 9. leden 1918 /22. 1. podle téhož kalendáře/. O způsobu svolání Ukrajinského ústavodárného shromáždění bude v blízké budoucnosti vydán zákon.

V Kyjevě, 7. listopadu /podle juliánského kalendáře 20. 11./ 1917

Realizace všech uvedených záměrů Centrální rady se ukázala být v dalších týdnech větším oříškem, než si jeho tvůrci představovali. Vnitřní neklid a zmatek se zvyšoval i v Ukrajině, přívrženců bolševiků a starých pořádků bylo i zde víc než dost. Správní orgány v nižších územních celcích proto přestávaly postupně fungovat a zajištění pořádku bylo neřešitelným problémem.

Text univerzálu se pochopitelně netýkal částí Ukrajiny, které zůstávaly pod vládou rakousko-uherské monarchie, ač o tamních Ukrajincích Centrální rada věděla. Dokument nás zaujme mimo jiné právní stránkou věci i terminologií použitou v této souvislosti. Neméně zajímavé jsou výrazné sociálně-ekonomické a národnostní aspekty univerzálu. Snad nejvíce překvapí, jak vytrvale mysleli tvůrci tohoto dokumentu nejen na Ukrajinu, ale i na zájmy celého Ruska. Brzy se přitom ukázalo, že nastávající Rusko, ať mělo být bílé nebo rudé, nehodlá skutečnou státnost Ukrajiny uznat. Přitom se tvůrci univerzálu nezabývali ani v nejmenším otázkou, jak zajistit obranu nového státu…

(boz)