Ukrajinská železnice v domácím i zahraničním provozu

Železniční síť začala na ukrajinském území vznikat v roce 1843, první trasy fungovaly na Krymu. Většina dodnes fungujících tratí byla zbudována ještě v 19. století a jejich délka dnes dosahuje úctyhodných 22 000 kilometrů. Hustota ukrajinské železniční sítě je větší než např. ve Francii, elektrifikována je však zatím jen necelá polovina tratí.

V sobotu 4. listopadu vyjel po trase z Kyjeva na západ, do oblastního města Ternopil vlak české výroby z ostravské vagónky Škoda. Tato inovace je součástí snah podniku Ukrzaliznycja o modernizaci a zrychlení provozu na některých tratích, které protínají ukrajinské území. Nákup vlakových souprav Škoda byl realizován už na počátku roku 2011 v souvislosti s blížícím se fotbalovým mistrovstvím Evropy. V České republice byly tehdy koupeny dvě železniční soupravy za téměř 40 milionů eur. Podle různých zpráv pak jezdily mezi Kyjevem a Charkovem, z Charkova do Donecku a zpět i z krymského Simferopolu do Donecku a Charkova. Od roku 2016 je takto zajištováno i spojení mezi Charkovem, Kyjevem a Vinnycí.

vlak-souprava675Ukrajina
   

Vlakové soupravy z Vagónky Škoda, dlouhé 158 a vysoké pět metrů, jsou výrobcem označovány jako řada 675. Jsou upraveny s ohledem na širší rozchod kolejnic a větší kolísání teplot v Ukrajině. Na trati Kyjev – Ternopil budou jezdit soupravy složené ze šesti vagónů s 636 místy pro cestující, z nichž 46 patří do první třídy. Cestu vlak urazí za pět hodin, místy dosáhne rychlosti až 160 kilometrů v hodině.

Ukrajinské železnice však zajišťují také dopravní spojení země se všemi sedmi sousedními státy, z nichž čtyři jsou už členy EU. Snaha o přibližování Ukrajiny Evropě musí být podporována mimo jiné zlepšením těchto a samozřejmě i silničních komunikací. Nás nejvíce zajímá trať spojující Kyjev a Lvov s Košicemi a následně i s Prahou. Dnes po ní jezdí jeden vlak denně, který vzdálenost mezi oběma hlavními městy překoná za 33 hodin.

beskydský tunel-výstavba
   

Železniční tunel mezi stanicemi Beskyd a Skotarske je už dlouho druhým nejdelším v Ukrajině – prvenství drží tunel lutuhynský, nacházející se však v té části Donbasu, kterou kontrolují ruské a proruské síly. Beskydský tunel byl proražen už v roce 1886 v délce skoro jeden a tři čtvrti kilometru. Dnes prochází pod hranicí Zakarpatské a Lvovské oblasti, která vede po hřebeni Karpat, kdysi však spojoval postupně Uhersko s Rakouskem (či Zalitavsko s Předlitavskem) a poté podle změny poměrů Československo s Polskem, Maďarsko s Polskem a Maďarsko s částí Ukrajiny okupovanou nacistickým Německem. Teprve po druhé světové válce se dostal plně pod sovětskou kontrolu.

beskydský tunel před dokončením
   

Jeho stav už dávno neodpovídal potřebám. Proto začala v roce 2013 stavba paralelně vedeného tunelu, širokého 10 a půl metru a vysokého o dva metry méně. Kyjevská stavební asociace Interbundmontaž ji dokončila počátkem října letošního roku. Finanční náklady dosáhly výše 102 miliony eur, které uhradila Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Tunel se totiž stane součástí Panevropského dopravního koridoru, spojujícího Ukrajinu přes Slovensko, Maďarsko a Slovinsko s Itálií. Dosavadní propustnost tunelu, která nedosahovala ani padesáti vlaků denně, se po zprovoznění druhého tunelu někdy na jaře roku 2018 více než zdvojnásobí, více než dvakrát vzroste i průjezdní rychlost – na 60 až 70 kilometrů v hodině.

Dosavadní přesazování vlaků z kolejí užšího profilu na širší a vice versa, které se tradičně odehrávalo v pohraničním Čopu, odpadne. Tzv. „eurokoleje“ totiž povedou dále na ukrajinské území, do města Mukačevo, kde bude za tímto účelem přebudováno nádraží. Dosud byly v Mukačevě koleje o užším, evropském rozchodu užívány jen pro nákladní dopravu. Také v této sféře ukrajinského života jsou tedy patrné snahy o modernizaci a zlepšení současných poměrů.

(boz)

Rubriky