Vzorek ukrajinských literátů na „snímku“ z dob před Majdanem

V. Jaručyk: Rozmova z literatorom (Sučasna ukrajinska chudožňa tvorčisť v imenach)

Také v ukrajinské tištěné produkci nabývá popularity žánr rozhovorů s více nebo méně významnými osobnostmi. Prezentovaná kniha nabízí soubor 34 rozhovorů s ukrajinskými spisovateli, publikovaných už dříve v tisku. Rozhovor následuje po základní charakteristice autora a několika citátech literárních kritiků o jeho tvorbě.

Віктор Яручик, «Розмова з літератором: Сучасна українська художня творчість в іменах»
   

Věková škála oslovených autorů je poměrně široká: od osmdesátníků po třicátníky, někteří z představených spisovatelů však už dnes nežijí. Neméně pestrý je místní původ oslovených – velmi výrazně, asi třetinovým podílem, je zastoupena Volyň a severozápadní Ukrajina. Z protilehlé části země, zejména z jejího jihovýchodu, je autorů podstatně méně. Jaručyk vyzpovídal také tři ukrajinské autory z Polska. Z druhé strany „okolí Ukrajiny“ tu máme Raula Čilačavu, gruzínsko-ukrajinského autora, který řadu desetiletí, od doby studií, působí v Kyjevě.

Při „proťukávání“ autorů přichází na pořad dne do jisté míry i tematika a autoři jiných světových literatur. Nejvíce to platí o sousední literatuře polské. Jaručyk se vytrvale vrací k problematice ukrajinsko-polských vztahů ve všech jejich podobách včetně složité a tragické kapitoly ze sklonku druhé světové války.

Podstatně méně dokladů zájmu se týká bohemikální oblasti. Z představených autorů zná český čtenář ve větším rozsahu jen lvovského Jurije Vynnyčuka, který v rozhovoru rovněž akcentuje svůj vztah k polské literatuře, ač zmiňuje, že od dětství četl i české knihy. On, ale i někteří další spisovatelé (O. Klymenko) byli představeni na brněnském autorském festivalu před dvěma lety. Protože Jaručyk nepovažoval za nutné česká témata akcentovat, dovídáme se jen stručně o existenci překladů už zesnulého mladého básníka Jurije Zavhorodného z češtiny, připomenuto je „supraphonské téma“ próz Oleksandra Klymenka.

Kniha nabyla pár let po svém vydání na zajímavosti díky tomu, že rozhovory byly pořízeny zhruba v polovině stísňujícího prezidentského období později svrženého prezidenta Viktora Janukoviče. V atmosféře tehdejšího času je i zklamání z „promrhané“ oranžové revoluce, což je v textu rozhovorů zřetelně patrné – stačí si přečíst, co říká spisovatel Volodymyr Cybulko o prezidentovi, jehož příchod vyvolal tolik nadějí – Viktoru Juščenkovi, jehož poradcem po určitou dobu byl.

Soubor rozhovorů se díky všem změnám posledních tří a půl let stal historickým dokumentem dříve, než by si autor mohl představit. Určitou stísněnost z některých rozhovorů cítíme, kniha jako celek však nepůsobí pesimistickým dojmem. Jako by si příslušní spisovatelé uvědomovali, že „bývalo daleko hůř“ a že ukrajinský svět si dokáže s janukovičovským přeryvem ukrajinských dějin poradit. Z knihy se ozývá na mnoha místech vědomí společenské odpovědnosti spisovatele i celé národní literatury, tedy něco, co se v literaturách národů, které se necítí být ve svém vývoji ohroženy, často vytrácí.

Na závěr jsem si vybral ukázku z nejdelšího rozhovoru, který byl pořízen s bývalým ukrajinským vicepremiérem pro humanitární otázky, literárním vědcem Mykolou Žulynským, narozeným v roce 1940. Uzavřeme recenzi jeho slovy, která by po něm mohlo opakovat velmi mnoho Ukrajinců či ukrajinistů:

„Ano, bývají chvíle, kdy zklamání a dokonce hněv ovládnou mou náladu a mé pocity. Je totiž kruté pozorovat, jak dlouho a líně přešlapujeme na místě, jak se nám nedaří zvolit strategické orientační body budování státu, jak nejsme schopni definovat koncepci hospodářského rozvoje – stále se snažíme někoho kopírovat. /…/ Ale jakmile si uvědomím, že má Ukrajina je nezávislým státem, tehdy se všechna má zklamání, zlost a hněv, které ve své mysli a často i na papíře adresuji představitelům moci, rozplynou a odejdou na čas za hranice mých obav. A já pak doslova vyrůstám a zvedám se nad těmito palčivými problémy v radostném vzrušení a hrdosti. V takový okamžik jsem šťastný člověk. Šťastný proto, že Bůh mi daroval možnost žít v dobách, kdy Ukrajina se napřímila ve své plné, nezávislostí charakterizované velikosti.“


Jaručyk, Viktor (2015): Rozmova z literatorom (Sučasna ukrajinska chudožňa tvorčisť v imenach). Luck, Tverdyňa. Stran 231 (1). /ISBN 978-617-517-159-2/

(boz)