Platí tu: Ptáčku zobej, nebo scípni. – Ať se to líbí nebo ne, nutno zobat!

J. Němeček – I. Šťovíček – H. Nováčková – J. Kuklík – J. Bílek: Zápisy ze schůzí československé vlády v Londýně. Díl V. (1945)

Citát o ptáčkovi zobajícím z ruky zazněl při zasedání vlády dne 30. ledna 1945: první část pronesl ministr Majer, druhou jeho kolega Feirabend. Nekomunističtí členové vlády tak komentovali její pozici ve vztahu k sovětskému spojenci. Ač se uvedený citát v dané chvíli týkal československého vztahu k tehdejší polské otázce, měl širší platnost.

Obsáhlý svazek záznamů z vládních schůzí, připravený pěticí editorů a uvozený textem J. Kuklíka a J. Němečka, uzavřel ambiciózní sedmidílný projekt. Výsledkem je záslužné zpřístupnění jednoho z nejvýznamnějších pramenů k dějinám československého nekomunistického exilu za druhé světové války. Závěrečný svazek zahrnul posledních devět schůzí vlády, konaných v lednu a únoru 1945. Po měsíčním moskevském intermezzu se pak dostala ke slovu proměněná vláda košická, která se v květnu 1945 stěhovala do Prahy.

Desetičlenný kabinet vedený lidovcem Janem Šrámkem se scházel každý týden a do programu jeho schůzí se soustavně vracela problematika Podkarpatské Rusi, byť s klesající intenzitou. Pokud chceme stručně shrnout tuto část vládní agendy, musíme si uvědomit, že vláda zde se zřetelnou bezmocností sledovala vývoj, který ji překvapoval od listopadu předchozího roku, aniž byla schopna cokoli vymyslet či učinit. Sovětský (autorstvím rozhodně nikoli ukrajinský) scénář převzetí Podkarpatska byl připraven bezchybně a nutil členy vlády k úvahám o dalším vývoji na Slovensku (nejen východním).

Ukrajina jako taková je v tomto svazku zmiňována jen málo, a to na vládních schůzích z 9. a 12. ledna 1945. Uvažují tu premiér Šrámek a ministr Stránský v souvislosti s Podkarpatskem o dříve neexistujícím, nyní však reálném sousedství ČSR s Ukrajinou. Ministr Ripka zase mluvil na schůzích vlády jak o hnutí Podkarpatorusů za připojení se k Rusku, o chvíli později ale o ukrajinském hnutí, hnutí k sjednocení Ukrajiny či o agitaci pro připojení k Ukrajině. Právě Ripka se k problematice Podkarpatska vracel relativně nejčastěji z členů vlády.

Ve srovnání s těmito nepočetnými zmínkami se název Podkarpatské Rusi a některé její reálie objevují průběžně až do konce února, byť s mírně klesající intenzitou. Ministři zůstali věrni meziválečné terminologii, termín Podkarpatská Ukrajina byl použit jen jednou. V případě pojmenování tamních obyvatel dominoval diskusím ministrů dosti nesmyslný termín Podkarpatorusové (Jan Masaryk dokonce mluvil o podkarpatských Rusech), jen ojediněle se vynořila varianta zakarpatští či podkarpatští Ukrajinci, ale ministr Feirabend ji nejspíše použil v reakci na Masarykův termín s ironickým nádechem.

Vcelku je zjevné, že vláda měla velmi málo spolehlivých informací o dění v tomto regionu a zoufale tápala. V nejistotě jí přišlo na pomoc spásné vysvětlení – za vzniklé problémy může ukrajinský nacionalismus, který si ovšem československá londýnská reprezentace spojovala s ukrajinsko-sovětskými stranickými či vojenskými kruhy, jméno žádného jejího představitele však na schůzích vlády nepadlo a asi nebylo ani členům vlády známo. I kdyby ukrajinského nacionalismu nebylo, česká politika by si jej snad vytvořila. Nikoli poprvé se vnucuje otázka, zda českoslovenští ministři chápali elementární reálie související s územím, které by byli rádi udrželi, snad hlavně kvůli udržení prestiže, v rámci obnovované republiky.

Vládu však v tom nakonec zklamali či přímo podrazili hlavní představitelé Podkarpatska, kteří působili v rámci československého exilu v Londýně a získali si jeho důvěru. V této souvislosti vystupuje v knize do popředí místo podstatně známějšího Ivana Turjanyci jeho krajan Ivan Petruščak, který hlásal do odjezdu z Londýna obnovení svazku karpatských Ukrajinců s novým Československem. Po návratu na Podkarpatsko však také tento muž podpořil jeho integraci do sovětské Ukrajiny.

Němeček, J. – Šťovíček, I. – Nováčková, H. – Kuklík, J. – Bílek, J. (ed.) (2016): Zápisy ze schůzí československé vlády v Londýně. Díl V. (1945). Praha, Historický ústav AV ČR – PF UK – Masarykův ústav a Archiv AV ČR. Stran 520 (4). /ISBN 978-80-7286-282-5/

(boz)