Jak se pěstuje rýže v Ukrajině

Obraz ukrajinského venkova si jistě spojujeme nejspíše s pšenicí – v představách cizinců symbolizovala právě ona zemi, označovanou často za obilnici Evropy. Škála rostlinných kultur uplatněných v ukrajinském zemědělství je však podstatně širší, což vzhledem k rozsahu a mnohostrannému charakteru ukrajinského území nemůže překvapit.

Na pěstování rýže bychom přitom v souvislosti s Ukrajinou připadli stěží. Tato sféra rostlinné výroby je organizována po odborné stránce Ústavem rýže (Instytut rysu) Národní akademie zemědělských věd, který byl zřízen v r. 2003 z dřívější pokusné pěstitelské stanice. Ústav je umístěn ve vsi Antonivka v Chersonské oblasti, nedaleko černomořského přístavu Skadovsk. Zaměstnává 67 odborníků a udržuje kontakty s podobnými institucemi v řadě světových zemí.

Rýže není plodinou, která by mohla být označena v ukrajinských podmínkách jako tradiční. S jejím pěstováním se začalo ve 30. letech 20. století a ploch osetých rýží v dalších desetiletích přibývalo. Bylo využito zejména nepříliš produktivních a zasolených půd na pobřeží Černého a Azovského moře, ale také u dolních toků řek Jižní Buh a Dunaj. Ve velkém se rýže pěstovala také na Krymu, kde se nacházela asi polovina ukrajinských pozemků využitých tímto způsobem. Přispělo k tomu počátkem 60. let zřízení závlahového systému, který přivedl do jihoukrajinských stepí a na Krym vodu z dolního Dněpru.

Okupace a anexe Krymu Ruskem způsobila, že i krymskou rýži „moskali zabrali“. Dnes je více než polovina z 12 000 hektarů ukrajinských rýžových pozemků koncentrována v černomořské Chersonské oblasti, která s Krymem sousedí. Vysévány jsou odrůdy vyšlechtěné přímo v Ukrajině. Kdysi přesahovala výroba (se započítáním krymské) 150 000 tun (čtvrtinu bylo možno vyvézt do zahraničí) – nejvyšších čísel bylo dosaženo v 80. letech 20. století, pak se už situace v souvislosti s vývojem Ukrajiny průběžně komplikovala. Vloni bylo sklizeno v Ukrajině jen asi 50 000 tun rýže (průměrný výnos činil 57 q z hektaru).

Ukrajina tak pokryla 40 % vlastní spotřeby této potravinové suroviny, cílem je však dosažení naprosté soběstačnosti, která už kdysi existovala. Plánuje se založení podniků produkujících rýži v severněji ležících regionech Ukrajiny. V každém případě není dnes vývoz rýže do jiných zemí prioritou, ač kdysi se vyvážela do Bělarusi, Turecka, Řecka a Moldovy.

V materiálech, které lze k tomuto tématu číst, se střídají optimismus i daleko skeptičtější výhledy, tak je tomu ovšem i v jiných oblastech ukrajinského zemědělství. Koncepce jeho dalšího rozvoje není ani v současnosti příliš zřetelná, ač má velká část ukrajinských regionů převážně zemědělský charakter.

(boz)