Přesídlenci – jeden z hlavních problémů současné Ukrajiny
Ukrajinské ministerstvo sociální politiky pravidelně zpřístupňuje sumarizaci údajů, jež dostává od regionálních pracovišť sociální ochrany a které se týkají počtu přesídlenců z Donbasu a Krymu, kteří odjeli do jiných regionů Ukrajiny.
Ministerstvo musí řešit řadu agend, které u nás neznáme. Má např. správu pro záležitosti veteránů a účastníků Antiteroristické operace, tedy války o Donbas, ale i oddělení pro organizování sanitárně-lázeňského léčení osob, které utrpěly v důsledku černobylské katastrofy. Dále existuje správa pro organizování sociální ochrany obětí mimořádných situací. V ní je zřízeno oddělení pro řešení problémů deportovaných osob a oddělení pro organizování sociální ochrany vnitřně přemístěných osob. Nevím, které oddělení řeší problémy obětí tzv. Revoluce důstojnosti, jak jsou dnes v Ukrajině nazývány události z přelomu let 2013 a 2014. V každém případě je to dohromady na jednu chudší evropskou zemi docela dost mimořádných problémů…
Jako vnitřně přemístěné osoby bývají označeni uprchlíci přemístění (resp. přemístivší se) v rámci vlastní země. Problém těchto lidí, kteří jsou pro zjednodušení označováni zkráceným termínem přesídlenci, vznikl v ukrajinském státě před třemi lety a po celou tuto dobu se jím vláda musí znovu a znovu zabývat. Problematikou okupovaných území Ukrajiny a dočasně přemístěných osob se zabývají vicepremiér Volodymyr Kistion a ministr pro otázky dočasně okupovaných území a vnitřně přemístěných osob. Nejvíce práce však padá na ministerstvo sociální politiky. Šéfa tohoto resortu, ministra Andrije Revu, i výše zmíněného vicepremiéra Kistiona si premiér Hrojsman přivedl do Kyjeva ze sféry komunální politiky – pracovali spolu po léta v oblastním městě Vinnycja.
K řešení toho mají všichni jmenovaní i se svým aparátem jistě dost. Ke dni 23. ledna uvádělo ukrajinské ministerstvo sociální politiky sumární počet 1 648 852 přesídlenců. Je patrné, že jejich počet v posledním měsíci mírně klesal, protože k 19. 12. minulého roku bylo takových osob evidováno 1 658 206. V každém případě znamená i toto nižší lednové číslo, že téměř čtyři procenta obyvatel Ukrajiny musela opustit kvůli válce, vnucené Ukrajině, svá dosavadní bydliště. Česká republika má ve srovnání s Ukrajinou zhruba čtvrtinu obyvatel. Srovnáváme-li, znamenalo by to, že úřady by se u nás musely v případě podobné situace postarat o 400 000 lidí, což je množství převyšující počet obyvatel Brna.
Na závěr bychom si mohli položit otázku, proč tolik lidí utíká z Donbasu, kde by teď měli žít lépe ve dvou nových republikách, které se označují za lidové (a to Ukrajina podle jména není). Proč tito uprchlíci směřují zrovna do Ukrajiny, za „fašisty“, „juntou“ a vůbec vším možným špatným, co donbaští separatisté líčí s oblibou v nejčernějších barvách? Zdá se, že v lidových republikách nezvládli náležitě oblast propagandy a výchovy vlastního obyvatelstva.
(boz)