Naše webové stránky před osmi lety

Z osmi roků, které jsme věnovali snaze o jejich udržení a rozvíjení, bylo pět charakterizováno onou „malou válkou“ Ruska proti Ukrajině, která vypadá z dnešní perspektivy jako pouhá drobná předehra. Poté, dnes už téměř tři další roky, jsme se museli přizpůsobit podmínkám války velké, kruté a za naší paměti opravdu neslýchané…

Není to poprvé, co zde vzpomínáme na počátek našeho webového projektu. Připomenu zde první podobné zastavení a hodnocení z počátku r. 2018, vzpomínku psanou z perspektivy pěti let v předvečer velkého ruského vpádu na Ukrajinu, a konečně úvahu loňskou, obestřenou vzrůstajícími obavami o další vývoj.

Nechci se zde zbytečně opakovat, a proto se v dnešním krátkém článku pokusím zamyslit nad tím, o čem jsme především informovali právě před sedmi lety, na přelomu ledna a února r. 2017. Toto připomenutí by nám mělo pomoci zamyslet se, která z témat, jimiž jsme se obírali, zůstala živá, nebo ke kterým bychom se měli vrátit.

Omezím se tu na poslední lednový a první únorový týden roku 2017. Články byly tehdy vkládány ještě bez ilustračního doprovodu a nebyly ještě založeny facebookové stránky našeho projektu, ty přišly ke slovu až v dubnu téhož roku. Pro upřesnění připomínám, že tehdy byl ukrajinským prezidentem Petro Porošenko a premiérem Volodymyr Hrojsman, zatímco v České republice se honosili těmito funkcemi Miloš Zeman a Bohuslav Sobotka. Všichni už své tehdejší funkce opustili.

Příspěvky byly tehdy vkládány na webové stránky ve větším množství než dnes: snad nás hnala kupředu velká zásoba energie spolu s prvotním nadšením i pocitem zodpovědnosti za právě zahájené dílo. Vypadalo to také, že budeme mít větší počet spoluautorů, ale tato prvotní naděje se postupně z nejrůznějších důvodů „vypařila“.

Ve čtrnácti dnech mezi 25. lednem a 7. únorem 2017 bylo vloženo sedmnáct článků různého rozsahu, tedy podstatně větší množství než v letech následujících. Označeny byly pořadovými čísly 182–198 a já zde vyjmenuji popořadě jejich názvy a přidám krátké komentáře:

„Femen ukrajinský i mimoukrajinský“: text o provokativně působícím ženském hnutí, agitujícím pro Ukrajinu „řečí těla“

„Pražské loučení s Oleksandrem Olesem“: psali jsme o záchraně ostatků tohoto ukrajinského básníka a jeho choti a o přípravě jejich převozu do Kyjeva

„Katalog výstavy dvou ukrajinských výtvarnic“: jednalo se o informaci hodnotící nevelkou publikaci z r. 2016 o výstavě prací Žanny Kadyrové a Alice Nikitinové v Ostravě

„Jurij Andruchovyč o vztazích Ukrajiny a Evropy“: zamyšlení nad názory autora populárního i v českém prostředí, na základě textu na serveru Ukrajinska pravda

„Maličkost k česko-ukrajinským vztahům z r. 1991“: připomněli jsme dopis tehdy jediné ukrajinské organizace České republiky ministru zahraničí Jiřímu Dienstbierovi vyzývající k navázání nějaké formy česko-ukrajinských vztahů

„Polsko-španělsko-ukrajinská ´královna´ v Mělníku a starý Egypt“: neobvykle nazvaný článek byl prvním z těch, které jsme věnovali zajímavé prozaičce 20.–40. let Nataleně Korolivové

„O současné situaci ukrajinštiny na její domácí půdě“: zamyšlení o jazykovědné monografii Jurije Ševčuka věnované jevu, kterému říkal „jazyková schizofrenie“

„Kyjevské loučení s Olesem a upomínky na boj u Krut“: ještě jedno připomenutí básníka Olese u příležitosti uložení jeho ostatků v Kyjevě a vzpomínka na jednu z epizod ukrajinského boje za nezávislost v r. 1918

„Další jméno z mapy bojů v Donbasu – Avdijivka“: informace o tehdejších bojích, které se ve větším rozsahu opakovaly po roce 2022

„Pokus o slovník ruských a ukrajinských lékařů Česka a Slovenska“: recenze knihy šesti autorů vydané na Slovensku v r. 2016

„Pokus o záchranu losa evropského v Ukrajině“: o přírodopisných otázkách jsme nepsali až tak často a toto byla jedna z prvních výjimek

„Vzývání Ševčenka a Masaryka – a co dál?“: recenze knihy Z. Filipčukové o těchto dvou osobnostech

„Skokový nárůst ukrajinského cestování do Turecka“: malý příspěvek o jednom z hlavních směrů ukrajinské rekreační turistiky za oněch časů

„V Charkově možná nahradí Lenina sv. Antonín poustevník“: úsměvné svědectví o jedné z etap tehdejšího „leninopádu“ na ukrajinském území – socha poustevníka nakonec instalována nebyla

„Aktuální stav ukrajinské filmové produkce a distribuce“: název této souhrnné informace říká vše

„Ukrajinský novinář nadále vězněn v Moskvě“: příběh dlouhodobě zadržovaného Romana Suščenka, který se „díky“ svému věznění etabloval také jako zajímavý kreslíř

„Svědectví Ostapa Mandelštama o Kyjevě“: recenze knihy A. Pučkova o vztahu jednoho z ruských básníků meziválečné doby k metropoli Ukrajiny

Myslím, že takováto dvoutýdenní bilance svědčí o tom, že jsme se opravdu snažili. Zároveň je snad patrné, že jsme se pokoušeli o zajištění co možná pestrého a mnohostranného obsahu, který se zdaleka netýkal dobové politické nebo válečné situace, ale také tematiky literatury, výtvarného umění a filmu. Zkrátka nepřišly ani historické tradice ukrajinské a česko-ukrajinské. O to se zčásti zasloužily recenze nově vydaných publikací, které tvořily téměř třetinu zde představeného souboru. Recenzím jsme ovšem v nejnovějším období existence našich stránek zůstali dost dlužni.

Snad tato malá retrospektiva pomůže nám i čtenářům v zodpovězení otázky, o co jsme se v počátcích našeho webového serveru snažili a jaký základ byl díky tomu položen pro jeho vývoj v následujících letech. Rádi bychom si z toho vzali nějaké to poučení do dalších let, protože je třeba pokračovat…

(boz)