Ukrajinská kronika 2022/12 (17.–31. července, devátá válečná)

Letos oslavila Ukrajina poprvé svátek své státnosti stanovený na 28 červenec. Tento sváteční den má posilovat jednotu občanů jak v dobách míru, tak tím spíše za současné obranné války Ukrajiny proti ruskému agresorovi. Ideu Dne ukrajinské státnosti vnesli do veřejné diskuse první tři ukrajinští prezidenti spolu s dalšími politiky i vědci v únoru r. 2018.

Současný prezident Zelenskyj akceptoval tento návrh vloni 24. srpna, tedy v den, kdy bylo vzpomínáno třicátého výročí ukrajinské nezávislosti. Nový svátek splynul s tradičním Dnem křtu Kyjevské Rusi – Ukrajiny.

V návaznosti na tuto zprávu upřednostňujeme v dnešním souhrnu po dlouhé době zprávy z vnitropolitického vývoje Ukrajiny. Ty ve sledovaném období aspoň zčásti zastínily každodenní válečné zpravodajství. Asi nejvíce překvapila dne 17. 7. zpráva, že prezident Zelenskyj pozastavil výkon funkce ukrajinské generální prokurátorce a šéfovi Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU). Toto opatření vzápětí schválil parlament, který 26. 7. ustanovil novým generálním prokurátorem Andrije Kostina, zatímco místo šéfa SBU zůstává zatím neobsazeno.

Důvodem těchto změn byly nejspíše chyby někdejší kádrové politiky, které vyústily za válečných podmínek v kolaboraci některých pracovníků obou institucí s ruskými okupanty. Pro vlastizradu byl vzat do vazby např. někdejší šéf SBU v autonomním Krymu, který Ukrajina nadále považuje za své území. Většina pozorovatelů soudí, že výše zmíněná opatření posílila pozici vedoucího prezidentské kanceláře Andrije Jermaka.

Nepochybně vítanou zprávou se stala informace o obsazení delší dobu vakantní funkce předsedy Specializované antikorupční prokuratury, jímž byl ustanoven 28. 7. Oleksandr Klymenko. Dlouhotrvající problémy, související s výběrem činitele vhodného pro řízení tohoto úřadu, kritizovali po delší dobu západní spojenci Ukrajiny. Kromě toho nelze pominout dílčí personální změnu v ukrajinské vládě: novou ministryní sociální politiky se stala po schválení parlamentem právnička a absolventka lvovské univerzity Oksana Žolnovyč.

Z dalších rozhodnutí ukrajinského parlamentu je třeba zmínit schválení zvláštního statutu ukrajinských Poláků z 28. 7.Novou úpravu lze považovat za výraz díků Ukrajiny za dlouhodobou polskou podporu jejího boje proti Rusku. Ukrajinská Nejvyšší rada schválila také moratorium na poplatky, které platí obyvatelé za plyn, vytápění a horkou vodu: toto opatření bude platit až do skončení současné války.

Přímo od prezidenta Ukrajiny vzešlo 19. 7. poměrně diskutované rozhodnutí o pozastavení občanství Ukrajiny několika osobám z okruhu finančních magnátů, konkrétně např. H. Korbanovi, V. Rabinovičovi a I. Kolomojskému. Snad tím měla být naznačena ne zcela jistá míra státní spolehlivosti některých zmíněných osob, které se nyní zdržují v zahraničí a nepodílejí se viditelným způsobem na obraně Ukrajiny.

K současné válečné situaci už nás přivádí vládní rozhodnutí o povinné evakuaci obyvatel té části Donecké oblasti, která zůstává pod ukrajinskou správou a nebyla okupována Ruskem. Opatření ohlášené 30. července je zdůvodňováno nemožností zajištění normální topné sezóny letos na podzim, což je důsledkem brutálního ničení infrastruktury tohoto i jiných ukrajinských regionů putinovskou armádou. Je však pravděpodobné, že část obyvatel, jichž se nové opatření týká, nebude chtít své obce a domy opustit.

Po delší době lze konstatovat, že ruský vojenský postup v jihovýchodní části Ukrajiny se silně zpomalil a putinovská armáda nemohla v druhé půli července nahlásit žádný významnější úspěch v Donecké oblasti. Města Siversk, Kramatorsk, Slovjansk a Bachmut zůstávají v rukou ukrajinské armády, ruské ostřelování tam však působí značné škody, stejně jako v jiných ukrajinských regionech. Počet ruských raket vystřelených na Ukrajinu už překročil po polovině července tři tisíce. Při soustavném ostřelování přístavu Mykolajiv zahynul koncem července ukrajinský zemědělský ekonom Oleksij Vadaturskyj, organizačně činný i ve sféře ukrajinského obchodování s obilím.

Pro Rusy však představují nepříjemnou změnu v rámci vojenské situace úspěšné ukrajinské útoky na sklady paliva a jiné důležité cíle na nyní okupovaném území Ukrajiny, a to i v místech značně vzdálených od frontové linie. V Chersonské oblasti je navíc konstatován pomalý, ale vcelku systematický postup ukrajinských vojenských sil doprovázený narušením ruských zásobovacích cest – z tohoto hlediska sehrálo významnou roli poškození Antonivského mostu nedaleko Chersonu. Rusko je nuceno přesouvat sem část svých sil a přistupovat k tak nehorázným opatřením, jakým je vojenské využití atomové elektrárny na území Zaporožské oblasti.

Do výčtu válečných událostí patří také násilná smrt asi 53 ukrajinských válečných vězňů z pluku Azov, zabitých v táboře Olenivka na okupovaném území Donecké oblasti dne 29. 7. Ačkoli se obě strany navzájem obvinily ze zničení příslušné vězeňské budovy, většina pozorovatelů označuje za původce této tragické události ruské síly činné v Donbasu, vystupující s naprosto iracionální agresivitou proti všemu, co souvisí s ukrajinským plukem Azov.

Na okupovaný Krym, přímo do Sevastopolu, se dostavil na rozsahem omezené oslavy Dne ruského válečného námořnictva ruský prezident Putin a ohlásil tam novou doktrínu ruského válečného námořnictva a zdokonalení jeho výzbroje. Není však jistém, zda Rusko bude schopno tyto cíle naplnit.

Z hlediska ukrajinských zahraničních vztahů zaujala návštěva českého a rakouského ministra zahraničí Lipavského a Schallenberga v Kyjevě dne 20. 7. Do ukrajinské metropole přijel 28. 7. také litevský prezident. Všechny uvedené země poskytují Ukrajině opravdu významnou pomoc a nelavírují tak jako některé jiné země Evropské unie. Ta však jako celek nepolevuje v podpoře Ukrajiny, jak potvrdila dohoda o sedmém sankčním protiruském balíčku. Pokračování vojenské podpory Ukrajiny potvrdilo také jednání ministrů obrany i velitelů štábů z téměř padesáti světových zemí (tzv. Rammstein 4).

Neobvyklou událostí byla návštěva choti ukrajinského prezidenta Oleny v USA uskutečněná 18.–20. 7. Prezidentova choť dostala možnost vystoupit v americkém Kongresu, což bylo označeno za značně mimořádnou událost. Zároveň se Olena Zelenská stala hostitelkou druhého, tentokrát on line provedeného setkání manželek prezidentů a manželů prezidentek světových států.

Velmi významnou mezinárodně-politickou událostí s přesahem do hospodářské sféry se stal podpis dvou smluv umožňujících jak Ukrajině, tak Rusku vyvážet obilí přes známé úžiny mezi Černým a Středozemním mořem. Příslušné dva dokumenty byly podepsány díky tureckému prostřednictví v Istanbulu 22. 7. Ukrajina i Rusko je signovaly odděleně s Tureckem a představitelem OSN. Dohodu sice krátce poté zpochybnilo ruské ostřelování odeského přístavu, obě signatářské, navzájem válčící země však od ní neodstoupily. Rýsovala se tak možnost, že v srpnu bude moci Ukrajina zahájit vývoz obilí blokovaného v těch jejích černomořských přístavech, které udržela pod svou kontrolou.

(boz)