Co s proruskou pátou kolonou v Česku?

Nabízíme našim čtenářům aktuální úvahu Alexeje Sevruka, českého ukrajinisty a překladatele. Je věnována problému, se kterým se budeme nejspíše v rostoucí míře setkávat a který bude pro českou společnost z mnoha ohledů důležitý. Každý se v této věci opravdu musí rozhodnout: ignorovat problém hlasatelů ruské propagandy a rozdmychavačů nenávisti vůči Ukrajině a Ukrajincům prostě nelze. (red.)

Je tu něco, co mi pár dnů leží v hlavě. Česko masivně pomáhá Ukrajině. Na účtu, zřízeném Ukrajinským velvyslanectvím v ČR se prý ke dnešku vybralo přes miliardu Kč. A jsem za to moc vděčný svým českým spoluobčanům. Zároveň mezi námi žijí ti, kteří otevřeně podporují teror a genocidní chování Ruska. I přes klesající tendenci, 75 % obyvatel ČR jsou pro přijímání uprchlíků z Ukrajiny – Česko jich přijalo přes 390 tisíc, což je v přepočtu na počet obyvatel nejvíc v Evropě. Polovina uprchlíků našla přístřeší v domácnostech. Jsem vám nesmírně vděčný, přátelé. 

Zároveň se tu najdou tací, kteří si rádi kopnou do znevýhodněných lidí v těžké životní situaci, zahrnou je nadávkami a výhrůžkami. Viděl jsem na autě v Litoměřicích ruskou vlaječku a myslel, co při pohledu na ní asi prožívají lidi, kteří sem utekli před ruskými zvěrstvy. Lidi, kteří tady, v hlubokém tylu, hledají bezpečí, aby zde narazili na symbol nesmyslného vraždění a zmaru. Po dalším raketovém útoku proti civilním cílům, tentokrát ve Vinnyci, se moje zeď plní fotkami zabitých mužů, žen i dětí, plní se jejich příběhy a vzpomínkami pozůstalých, bolestí a fotkami květin, které lidi nosí na místo teroristického aktu. 

Mezitím diskuse pod články s ukrajinskou tematikou se plní jedovatým kvílením lidských hyen, šířících ruskou propagandu. Že prý šlo o vojenský cíl. Že to sami Ukrajinci bombardují své děti. Že dobře jim tak, protože to jsou fašisti. Těch verzí je více, často si navzájem odporují, což proruským spoluobčanům nevadí. Všechny ty základní propagandistické kecy jsou obecně známé, obměňují se už od roku 2014. 

Jsem si jistý, že takové lidi mezi svými přáteli a známými v sociálních sítích nemám. Podle všeho, tyhle mrzáci tvoří jen zlomek české společnosti. Tím spíš by se s tím mělo něco dělat, protože jedno shnilé jablko nakazí celý sud. A okupaci Krymu a Donbasu předcházelo zavírání očí před projevy nenávisti a proruskými lži. Proto mám na vás velkou prosbu: pokud někoho takového znáte – bojkotujte ho. Pokud je to třeba váš rodinný příslušník a nelze jinak – omezte s ním styk na nejnutnější. Nepodávejte mu ruku. Nedělejte s takovou osobou společné projekty. Nenakupujte od něj, ani mu nic neprodávejte. Nenechte se od někoho, o kom víte, že schvaluje ruskou agresi, obsluhovat, ani ho sami neobsluhujte. 

Každá taková osoba musí intenzivně pocítit, že podpora Ruska je dnes stejně mrzká a hanebná, jako třeba zoofilie, koprofagie nebo kanibalizmus. Protože ten, kdo zabíjí děti balistickými střelami je ubohé hovado, a ten, kdo takové zabíjení podporuje nebo relativizuje, je jen o málo menším ubožákem. A pokud se takoví ubožáci v naší společnosti budou cítit pohodlně, tak následky velmi brzy pocítíme my všichni. Proruské koblihy by měly chodit kanály a stydět se za své perverzní názory, a ne je nabubřelé prezentovat veřejně. Prosím, udělejte mi to k vůli: vyškrtněte kremloboty, „užitečné“ rusofily a podporovatele vrahounů ze svých životů. Děkuji předem vám všem.

(asev)