Ukrajinská kronika 2021/27 (17.–31. prosince)

Přehled ukrajinských politických událostí jsem se pokoušel sestavovat poprvé v r 2019, podruhé a dlouhodoběji od počátku r. 2020. U politiky také zůstáváme v tomto posledním pokračování, zachycujícím události roku 2021. Vánoční svátky a poslední dny před Novým rokem totiž nijak neuvolnily silné napětí kolem Ukrajiny.

Zakarpatský vertep
Vánoční koledování (vertep) v zakarpatské vesnici

Způsobilo je postupně stupňované harašení zbraněmi a agresivní rétorika, kterou v posledních týdnech uplatňoval v různě nastavovaných kombinacích Putinův režim nejen proti Ukrajině, ale proti celému západnímu světu. Rusko během prosince postupně upřesňovalo své požadavky vůči USA a zemím Severoatlantického paktu. Nakonec si vynutilo příslib, že před polovinou ledna r. 2022 budou uskutečněny několikeré mezinárodní rozhovory, jejichž cílem by mělo být především poskytnutí bezpečnostních garancí Rusku. O tom, že je vlastně potřebuje v daleko větším rozsahu Ukrajina, zcela nesporně ohrožená právě Ruskem, nezaznělo od Putina ani slovo.

USA a země NATO průběžně koordinovaly své názory na budoucí jednání, jehož hlavní část má proběhnout 9. a 10. ledna v Ženevě, podle ruské režie samozřejmě bez účasti Ukrajiny. Západní země ji sice opakovaně ujišťují o své připravenosti potrestat Rusko v případě jeho ještě větší agrese, zůstává však otázkou, jakou hodnotu mají taková ujištění. V Rusku nakonec jako by zavládlo určité uspokojení ze zatím dosažených výsledků: „odměnou“ pro Západ snad mělo být údajné stažení 10 000 ruských vojáků od ukrajinské hranice, ohlášené 25. prosince. Prakticky souběžně však zaznívala ze strany ruských představitelů nadále značně radikální prohlášení. Tak např. Putinův vazal, čečenský prezident a diktátor Kadyrov, konstatoval 26. 12., že se možná ukáže být nezbytností připojení Ukrajiny k Rusku.

Prosincová kapitola „tiché války“ mezi Ruskem a západními demokraciemi skončila v předposlední den roku, 30. prosince, v krátké době už druhým telefonickým rozhovorem mezi prezidenty USA a Ruska – oba předáci zde jen opakovali svá dosavadní stanoviska. Tím byl dán prostor pro určitou „peredyšku“ neboli oddechový čas. Obě jednající strany se během něj budou připravovat na budoucí větší „jednací střetnutí“.

Návrat vojáků do Užhorodu
Návrat ukrajinských vojáků (a vojaček) z fronty do Užhorodu

Ukrajina se za této situace snažila nadále vyvíjet aktivně diplomatickou protiofenzivu a udržet si sympatie především nejbližších států stojících už čtvrt století spolu s dalšími zeměmi na východní výspě Evropské unie. Jejich proukrajinské sympatie potvrdilo 20. prosince setkání prezidentů Ukrajiny, Polska a Litvy na ukrajinském území, v karpatské Hutě. V předvečer tohoto jednání ujistil litevský ministr obrany, že jeho země je připravena dodat Ukrajině i tzv. letální (smrtící) zbraně.

V už uvedeném karpatském letovisku se konalo bezprostředně poté za účasti prezidenta Zelenského ještě předvánoční setkání ukrajinských velvyslanců působících v různých zemích světa. V neformální atmosféře zde byla projednávána a předávána vize další strategie ukrajinské diplomacie. Podobné koordinační porady velvyslanců se nyní mají konat častěji než dříve, a to pravidelně každý rok.

Vývoj ukrajinské vnitřní politiky na počátku druhé poloviny prezidentského období V. Zelenského dospěl do stádia, kdy se schyluje k otevřenému pokusu diskreditovat předchozího prezidenta, oslabit ho politicky i finančně a zamezit třeba jen teoretické možnosti jeho návratu do čela ukrajinského státu. Po dlouhém prošetřování několik let starých záležitostí byl Petro Porošenko obviněn ze zrady ukrajinského státu. Písemnou formu obvinění ovšem nepřevzal, vyhnul se prvnímu výslechu a odjel před koncem roku na cestu po evropských zemích. Ohlásil však, že se před polovinou ledna do Kyjeva vrátí a otevřeně se vyjádří k obviněním. Ta se týkají údajného obchodování uhlím s odtrženými částmi Donbasu v kritické době roku 2017, kdy hrozil v ukrajinském státě nedostatek této suroviny. Obvinění ovšem podle mého soukromého názoru nepůsobí příliš přesvědčivě.

Mezitím už hlavní ukrajinská politická strana uvažuje o své kandidátské listině pro příští parlamentní volby a o tom, nakolik se zde uplatní dosavadní poslanci. Jistě to neplatí v případě všech, protože určitý počet už parlamentní frakci Služebnice lidu opustil. Platí to také o bývalém předsedovi parlamentu Razumkovovi, který se nepochybně pokusí o prezentování a prosazení vlastního politického programu.

Podle některých zpráv už Zelenského strana uvažuje také o změně současného názvu Služebnice lidu, který zřejmě už nezabírá tak jako v r. 2019. Na druhé straně bují stále větší vnitřní rozpory v menší parlamentní straně Holos, která se dostala do parlamentu poprvé rovněž v r. 2019, své voliče však zřejmě nepřesvědčila o správnosti jejich volby. Hrozí jí tak opuštění parlamentní půdy po příštích volbách.

Z povinnosti se znovu vracíme i ke covidovým záležitostem. Epidemie byla na Ukrajině v druhé polovině prosince zřetelně na ústupu, ve všední dny bylo vykázáno mezi 5 276 a 7503 novými případy, počet hospitalizovaných kolísal mezi 1061 a více než 2 000 osobami a mezi 10 534 a 19 494 uzdravenými, čísla se však ve všech třech kategoriích průběžně zmenšovala. Smutnou skutečností zůstával nadále vysoký počet zemřelých (mezi 248 a 346 ve všedních dnech). Také na ukrajinské území však pronikla nová varianta Omicron, takže celkové výhledy zůstávají nejisté. Ukrajinskou specialitou se stalo postupné odměňování očkovaných občanů formou peněžních poukázek na částku tisíc hryven, které je možno utratit jen za některé artikly. Jak se ukázalo, převládlo utrácení Zelenského tisícovky za knihy a jiné kulturní artikly, což působí vskutku sympaticky.

Končíme dvěma zprávami tradičně náležejícími do přelomu dvou kalendářních roků. Část Ukrajinců oslavila Vánoce ve dnech 24.–26. prosince podle gregoriánského kalendáře, ale slavit se bude tradičně i po dalších třinácti dnech. Metropolita pravoslavné církve Ukrajiny Epifanij se vyjádřil smířlivě o tom, že v budoucnu se uskuteční sjednocení dosud odlišných vánočních termínů a že tento proces vyžaduje asi deset let příprav.

Těsně před ukončením roku si mohli zájemci vyslechnout projevy prezidentů Zelenského i Porošenka a srovnat jejich konkrétní přístup k tomuto rétoricko-politickému žánru. Své poselství ovšem vyslal do ukrajinského světa i třetí prezident země, Viktor Juščenko. Tímto prezidentským vícehlasem ukrajinský rok 2021 vlastně skončil.

(boz)

Rubriky