Ukrajinská kronika 2021/21 (16.–30. září)

Další cesta prezidenta Zelenského do USA – Snaha o odvolání Dmytra Razumkova z funkce předsedy parlamentu – Střelba na prezidentova poradce Šafira – Oligarchický zákon – Rusko-maďarské a rusko-běloruské akce proti Ukrajině – Další osud tzv. bezvizu – Úspěch a mistrovský titul boxera Usyka – Rostoucí trend nejnovější covidové vlny

Zelenskyj a Razumkov
Prezident Zelenskyj a předseda Nejvyšší rady Razumkov

Po necelých třech týdnech odcestoval prezident Ukrajiny V. Zelenskyj znovu do USA. Tentokrát nebyl hlavním cílem Washington a tamní Bílý dům. Nejvyšší představitel Ukrajiny směřoval do New Yorku na úvodní fázi dalšího valného zasedání Organizace spojených národů. Ještě předtím, než přednesl 22. 9. zajímavě pojatý projev k ostatním účastníkům, setkal se Zelenskyj s předními činiteli OSN a Evropské komise, ale také s reprezentanty jiných států, kteří se v New Yorku vyskytli. Jednalo se tedy o pokračování Zelenského snahy o ofenzivní vedení zahraniční politiky.

Ukrajinský prezident se ve svém newyorském projevu nevyhnul ani jedné z čerstvých domácích událostí, která se odehrála právě v den jeho projevu z tribuny OSN. V okolí Kyjeva byl neznámým útočníkem ostřelován automobil s dávným spolupracovníkem a nyní předním pomocníkem či poradcem Zelenského. Serhij Šefir, stejně jako prezident rodák z Kryvého Rohu, vyvázl z této události na rozdíl od řidiče nezraněn. Přestože bylo neprodleně zahájeno pátrání po pachateli, do počátku října se ho nepodařilo dopadnout, a tedy ani vyjasnit motiv této podivné akce. Převažuje však názor, že mohlo jít o varování pro prezidenta zorganizované některým z představitelů ukrajinských oligarchických kruhů.

Tuto tezi by mohla potvrzovat bezprostřední souvislost s osudem tzv. oligarchického zákona, namířeného z prezidentovy iniciativy proti představitelům příslušné nepříliš početné, ale vlivné skupiny. Cílem má být likvidace jejich vlivu na ukrajinský politický život. Text zákona, který má takovýto vývoj prosadit, byl schválen Nejvyšší radou ve druhém čtení obstojnou většinou 279 hlasů. Kriticky se proti této právní normě postavili především poslanci Evropské solidarity, spjaté s exprezidentem Porošenkem. Poukázali přitom mimo jiné na řadu textových a věcných nesrovnalostí nové normy. Podobné hlasy zazněly i z jiných kruhů a prezident zatím nový zákon nepodepsal.

Parlamentní dění však charakterizovalo ještě výrazněji dotvoření jakési frondy proti současnému předsedovi Nejvyšší rady. Dmytro Razumkov, zvolený do této funkce koncem srpna 2019, byl tehdy ještě prvním předsedou čerstvě vzniklé strany Služebnice lidu a člověkem velmi blízkým současnému prezidentovi. Jako představitel vrcholové politiky se však začal vymezovat stále samostatněji, a to často v rozporu s linií Zelenského strany. Jejím poslancům zřejmě došla trpělivost a v posledních dnech září zahájili sbírání podpisů, požadujících odvolání Razumkova z funkce. Zřejmě se jim podaří vyvolat v parlamentu hlasování o této žádosti, jeho výsledek však je nejistý.

Vraťme se nyní do oblasti zahraniční politiky. Přímo na linii rusko-ukrajinských vztahů nebylo možno zaregistrovat podstatné změny, Putinův režim však nepřestává komplikovat Ukrajině situaci prostřednictvím dvou z jejích sousedů. Trvalé zhoršení vztahů Ukrajiny s lukašenkovským režimem v Bělarusi vyústilo v příklon běloruského diktátora a Putinova klona k podpoře agresivní ruské politiky. Prokázalo to rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2021, které bylo sice 25. 9. ukončeno, ale část ruských jednotek poté zůstala nadále v oblastech Bělarusi nepříliš vzdálených od severní hranice Ukrajiny. Lukašenko navíc ohlásil 27. 9., že Rusko a Bělarus musí společně „něco podniknout“ proti údajným americkým základnám na území Ukrajiny. Diktátor tím opustil dosavadní poměrně neutrální pozici, již zachovával v rusko-ukrajinském konfliktu.

Tak říkajíc z jiného soudku je nově uzavřená maďarsko-ruská dohoda o dodávkách ruského plynu do zmíněné středoevropské země. Jde o další krok ohrožující pozici Ukrajiny coby tranzitního státu, zajišťujícího doposud část dodávek plynu do Evropy. Ukrajinský protest a následná diplomatická konfrontace kolem této záležitosti znovu potvrdila křehkost vztahů obou zemí. Maďarsko v odpověď na ukrajinské protesty opět pohrozilo, že bude blokovat možný, byť časově vzdálený vstup Ukrajiny do NATO.

boxer Usyk na graffiti
Oleksandr Usyk na graffiti v Charkově

Nic se nemění na tom, že ani Evropa jako celek není schopna Ukrajině nabídnout příliš mnoho konkrétního ve směru usnadnění dalšího sbližování Ukrajiny s unií. Vyskytly se naopak kuloární hlasy, dokládající nespokojenost části unijních zemí s dosavadním bezvízovým režimem. Důvodem je skutečnost, že obyvatelé zemí ležících na východ od schengenské linie výhody bezvízového styku zneužívají. V tomto případě se však nejedná zdaleka jen o Ukrajinu, ale také o některé státy z oblasti západního Balkánu.

Ukrajinský profesionální boxer Oleksandr Usyk dosáhl dne 25. září po vítězství nad britským soupeřem Joshuou světového mistrovského titulu v supertěžké váze. Potvrdil tak skutečnost, že ukrajinský box si udržuje trvale přední místo v celosvětové konkurenci. Připomenout je ovšem třeba to, že simferopolský rodák Usyk zastává hlavní názory ukrajinské proruské opozice, které vnímá většina Ukrajinců jako kontroverzní, ne-li přímo kolaborantské.

Nová covidová vlna se na ukrajinském území rozjela už naplno. Jestliže 16. září byl uveden počet nově onemocnělých v hodnotě 6 624 osob, v poslední zářijový den jich bylo už 12 034, tedy téměř dvojnásobek. Takto rychle nestoupá denní počet hospitalizovaných ani zemřelých – v posledním uvedeném případě se příslušné číslo dostalo zatím jen jednou, 28. září, nad hranici dvou stovek. Přesto nyní Ukrajina opět patří k evropským zemím s největším počtem obětí covidu – především v Rusku je přitom situace podstatně horší. Zároveň roste počet denně nově uzdravených osob v Ukrajině jen pomalu a koncem září dosáhl maximální hodnoty 3 839 osob – v nejlepším případě se jedná o třetinu ve srovnání s počtem nově onemocnělých. Počet plně očkovaných Ukrajinců přesáhl hranici 5 500 000 lidí, což představuje stále ještě jen asi šestinu ukrajinské populace. Ukrajinské vládě za této situace nezbylo než prodloužit 20. září karanténu v zemi až do konce roku.

(boz)

Rubriky