Údolí narcisů u Chustu – jedinečný kout divoké přírody

Jedinečný kout divoké přírody, který lze jinаk spatřit jen vysoko v horách, se nachází na východě Zakarpatské oblasti, hned u silnice vedoucí z okresního městа Chust na východ. Údolí narcisů, protékané říčkou Chustec, je jednou z nejznámějších přírodních lokalit nа ukrajinském území. Každoročně sem přijíždějí především nа přelomu dubna а května tisíce turistů. Bohužel ne všichni se chovají v této lokalitě náležitým způsobem. 

-Nejde však jen o turistickou atrakci, ale především o unikátní botanickou lokalitu, která je největším střediskem narcisů ve střední Evropě. Tento středoevropský alpský druh je rozšířen v Alpách, na Balkáně a v Karpatech v nadmořských výškách 1100–2060 m. Na jaře je pole pokryto bílým kobercem narcisů a vzduch voní probouzející se přírodou. Celkově v údolí roste více než 500 druhů rostlin, z nichž je dvaadvacet zahrnuto v Červené knize Ukrajiny.

Je zajímavé, že vznik reliktního Údolí narcisů je spojen s dobou ledovou. Někteří vědci se domnívají, že tehdy v rámci tzv. geologických katastrof sklouzlo z hor obrovské množství půdy spolu s jedinečnými rostlinami. Poté stékala z hor spolu s ledem spousta vody, což přispělo k aklimatizaci, rozkvětu a šíření narcisů. Postupem času se v nížinách od současného Mukačeva po Chust, kde rostly narcisy, objevily dubové lesy. Až po zahájení hospodářské aktivity se oblast růstu narcisů zmenšila.

V období existence Rakouska-Uherska patřila údolí pod péči lesní správy a byla pečlivě střežena. Na území byly pěstovány léčivé rostliny, kterými místní lékaři léčili nemocné. Když bylo území Zakarpatí připojeno k Československu, byla část těchto zemí prodána obyvatelům Chustu. Místní obyvatelé v té době zacházeli s přírodou s velkým porozuměním a pásli zde dobytek nebo jinak hospodařili pouze před dobou kvetení narcisů nebo až po ní.

V sovětských dobách vznikl záměr zorat údolí a pěstovat v něm zemědělské plodiny. V souvislostí s těmito představami byly v 80. letech na území prováděny různé práce, v jejichž důsledku se výrazně změnila vegetační pokrývka. Po zničení 50 hektarů narcisů byla orba zastavena a oblast s narcisy byla v r. 1992 převedena pod správu Karpatské biosférické rezervace. Také známý botanik ze Zakarpatska, profesor Vasyl Komendar (1926-2015), osobně přispěl k zachování Údolí narcisů.

V současné době zaměstnanci rezervace pečlivě hlídají a dále zkoumají území Údolí narcisů, aby zbránili jeho poškozování. Byly zde také instalovány např. hydrologické a regulační propusti na melioračních kanálech, které potřebným způsobem zvyšují hladinu vody. A loni se sem dokonce vrátili karpatští buvoli, kteří se od 15. dubna až do 15. října pasou ve speciálně určených úsecích. Spásají vrboví, které narušuje kvetení narcisů.

Letos byly v těchto oblastech zaznamenány také koberce kosatců sibiřských, ale jezdí se sem, jak už bylo řečeno, především kvůli narcisu úzkolistému. Vzhledem k jeho početnosti se sem přenesla i legenda o starořeckému bohu Narcisovi – ten se prý právě při pohledu do vod říčky Chustec do sebe zamiloval sám do sebe a na jejím břehu pak zemřel touhou po sobě samém.

V blízkosti Údolí narcisů se nachází také Muzeum narcisu, kde se můžete dozvědět o historii výzkumu a ochrany Údolí narcisů. K dispozici je zde sál s padesáti sedadly a dvaceti místnostmi, kde si je možné odpočinout. Na území je vytyčena také ekologická stezka, která vychází z Muzea narcisů a vede k vyhlídkovým plošinám. Odtud si lze zvláště dobře užívat krásu těchto míst.

Nedaleko se nacházejí ještě dvě další botanické rezervace nazvané „Černá Hora“ a „Hora Julivska“. První je nejvyšším vrcholem Vihorlatsko-Hutynského vulkanického hřbetu a oblastí výskytu jedinečných stromů a vzácných druhů rostlin. Na území Julivske hory, kde převládají bukovo-dubové lesy, bylo dosud nalezeno 11 druhů rostlin a 12 druhů zvířat uváděných v Červené knize Ukrajiny, registrující ohrožené druhy.

(osim)