Ukrajinská kronika 2021/13 (1.–16. květnа)

V první polovině května se přiblížil k závěru druhý rok výkonu prezidentské funkce Volodymyra Zelenského. Bilancování tohoto období ukrajinského vývoje je jistě nesnadnou záležitostí. Přesto lze dnes už říci, že nedošlo ke zcela zásadnímu obratu ukrajinské domácí a zahraniční politiky, který by znamenal popření snah Majdanu z přelomu let 2013 a 2014. Tuto skutečnost lze poznačit za mírně povzbuzující.

Značná část Ukrajinců oslavila neobvykle pozdě, na samém počátku května, letošní velikonoce. Krátce nato, 8. a 9. května, přišly ke slovu akce spojené s připomínkou konce druhé světové války v Evropě. Ani letos nedošlo k jejich zneužití stoupenci dávných komunistických pořádků. Poměrně klidně bylo vzpomenuto také tragických událostí z počátku května 2014, kdy se v Odese spolu střetli za cenu mnoha obětí představitelé proukrajinských a protiukrajinských sil.

Nejsledovanější domácí událostí doby těsně po „východních velikonocích“ bylo však zahájení právních kroků proti poslanci Viktoru Medvedčukovi ve věci hospodářské kriminality a zároveň zrady státu. Zmíněný Putinův přítel a proruský lobbista se ještě nikdy nedostal do tak prekérní situace – zatím ovšem dne 13. května vyvázl jen odesláním do domácího vězení, kde se má pod kontrolou zdržovat do 9. července. Přímo do vazby tedy vzat nebyl, ale zároveň bylo odmítnuto i jeho propuštění na kauci – v této souvislosti byla uváděna částka převyšující 300 milionů hryven. Spolu s Medvedčukem je vyšetřován také poslanec téže opoziční strany Kozak, který se zřejmě skrývá v Rusku.

Ač je to předčasné, objevila se už úvaha od dobře informovaného činovníka, že v případě odsouzení by mohl být Medvedčuk vyměněn za ukrajinské občany vězněné v Rusku, jejichž předčasné propuštění se zatím nepodařilo prosadit. Naposledy, a to 7. května, vyšel z ruského vězení po odpykání trestu politický vězeň Oleksij Čornij – po letech se mohl vrátit na Ukrajinu.

Posun v řešení Medvedčukova případu vnímá prezidentský tým nepochybně jako součást úsilí o deoligarchizaci ukrajinské společnosti – zároveň je totiž připravován návrh zvláštního zákona zaměřeného proti těmto zdánlivě všemocným jedincům. Podle některých údajů se týká všeho všudy třinácti osob, které dosud měly mocný vliv nejen na ukrajinskou ekonomiku, ale i politiku. Rada národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny zároveň chystá návrh sankčních opatření proti špičkovým představitelům organizovaného kriminálního světa, kteří jsou v ruštině označováni termínem „vory v zakoně“ /zloději s vlastním zákonem/.

Z ostatních vnitropolitických událostí je možno zmínit skutečnost, že nově zvolený poslanec Virasťuk, který vyhrál doplňující volby v jednom ze západoukrajinských volebních obvodů, nemohl být v důsledku soudního rozhodnutí v parlamentu zaregistrován. Sporný volební výsledek zůstává objektem dalšího šetření. Zaujala také demise dvou členů ukrajinské vlády: svého úřadu se 14. května vzdali ministr hospodářství, obchodu a zemědělství spolu s ministrem infrastruktury. Stejný krok vyžaduje značná část politických sil na ministru zdravotnictví vystaveném nyní velkému tlaku. Měl by se zjevně stát obětním beránkem viněným z pomalého průběhu první fáze proticovidového očkování, sám však odstoupit nehodlá.

Ukrajina se snažila pokračovat ve své diplomatické ofenzivě. Prezident Zelenskyj krátce navštívil Polsko u příležitosti oslav výročí vydání tamní Ústavy 3. května. Hledal tam podporu pro eurointegrační snahy své země a dostalo se mu podpory nejen polského prezidenta, ale také nejvyšších představitelů dalších zemí, historicky spojených s Polskem, jmenovitě Litvy a Lotyšska. Prezident také o něco později navštívil místa bojů v Luhanské oblasti – doprovodil tam delegaci velvyslanců zemí tzv. Velké sedmičky, kteří působí v Ukrajině. Zvláště důležitou skutečností byla pak návštěva nového amerického ministra zahraničí Blinkena v Kyjevě, uskutečněná 6. května a potvrzující americkou podporu Ukrajině, která bude mít v době prezidentství J. Bidena výraznější ráz než za jeho předchůdce.

Končíme jako obvykle covidovým zpravodajstvím. Ukrajina prožívá z tohoto hlediska klidnější období než na počátku jara. Denní počet nově onemocnělých se v první polovině května dostal nejvýše přes osmitisícovou hranici, ve svátečních dnech však kolísal kolem hodnoty dvou a půl tisíců osob. Denní počet zemřelých nepřekročil hranici 379 osob, v nejlepším případě nepřekročil hranici 150 jedinců. Povzbuzující je to, že hlášený počet lidí, kteří se uzdravili, několikanásobně překonává počet nově onemocnělých. Ukrajina také podle všeho nebude mít prvotní problémy s dodáváním očkovacích vakcín – k dispozici je jich dostatek. Počet Ukrajinců naočkovaných první dávkou činil 16. května už 940 160 osob, obě dávky dostalo zatím jen 18 394 lidí.

(boz)