Ukrajinská kronika 2021/6 (21.–28. února)

Poslední únorová dekáda byla pochopitelně kratší, takže informací o Ukrajině a k Ukrajině se nám sešlo o něco méně. Jednalo se jak o vysloveně aktuální záležitosti, tak o neodbytné vzpomínky na události z přelomu února a března roku 2014, spojené s tehdejší okupací Krymu. To, co lze nazvat krymským traumatem, žene dnes Ukrajinu ke snaze o realizaci její nové „krymské politiky“.

Ukrajinský KrymZdá se, že aktivita projevená v této výseči ukrajinské zahraniční politiky v posledních dvou letech vzrostla. Projevuje se stálým upozorňováním na porušování lidských práv v Krymu Ruskem, na militarizaci poloostrova i na nešetrnou ekologickou a památkovou politiku, která ničí přírodní prostředí i kulturní dědictví této části Ukrajiny.

Nejvíce energie je v posledních měsících věnováno přípravě mezinárodní Krymské platformy, která by měla abnormalitu situace, nastolené Ruskem v Krymu, co nejvíce udržovat ve vědomí světa. První zasedání představitelů zemí, které se k platformě připojí, se má uskutečnit v Kyjevě 23. srpna, v den 30. výročí vyhlášení ukrajinské nezávislosti. Vítáno by bylo co nejvíce vrcholných představitelů států světa a do Kyjeva bude zřejmě pozván i nový americký prezident.

Ukrajina se zároveň opakovaně vrací k problému zrady části svých státních a vojenských představitelů, kteří v roce 2014 spolupůsobili při pokusech o potlačení Majdanu nebo v rozporu s přísahou přispěli k poměrně hladké okupaci Krymu Ruskem. Ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany schválila 26. února nejvyšší možné sankce proti deseti osobám, které spadají do této kategorie. Konkrétně se jedná o bývalého ministra vnitra, někdejšího šéfa ukrajinské bezpečnostní služby a o osm vysokých armádních představitelů zbavených hodností – kontradmirálové, viceadmirál a generálmajoři. Dnes žijí samozřejmě v Rusku.

Jak je patrné, jednalo se v tomto případě o politické rozhodnutí, byť právně podložené. V oblasti ukrajinského soudnictví se však zjevně schyluje k pokusu o zásadní reformu, jejíž realizace nebude snadná ani krátká. S tímto problémem se nepodařilo vypořádat ani prezidentovi Porošenkovi během pěti let jeho mandátu. Prezident Zelenskyj se k situaci v této oblasti vyjádřil opakovaně velmi kriticky a už podruhé pozastavil předsedovi Ústavního soudu Tupyckému výkon jeho funkce, tentokrát na měsíc.

polní nemocnice v Bohorodčanech
Polní nemocnice v Bohorodčanech

Pokud jde o praktické vykonávání soudní moci, jsou nejnověji k dispozici velmi nejednoznačné doklady. Velké pohoršení a poté i protesty vyvolal výrok soudu v Odese, kterým byl tamní aktivista Serhij Sternenko na základě velmi problematických důkazů odsouzen k sedmi a čtvrt roku vězení a konfiskaci majetku. Důvodem byl údajný pokus o únos místního poslance. Zároveň jsou však k dispozici zprávy z oblasti vyšetřovací agendy, jejichž vyznění je odlišné. Podle všeho bylo uzavřeno bez výsledku vyšetřování jednoho z obvinění namířeného proti bývalému prezidentu Porošenkovi a bylo vyhlášeno celostátní pátrání po proruském blogerovi a politickém činiteli Anatoliji Šarijovi.

Pokud jde o sféru domácí politiky, Medvedčukova proruská Opoziční platforma Za život nedokázala přes velká slova z počátku měsíce postavit celkem nic proti opatřením, která byla učiněna proti třem televizním kanálům hlásajícím její názory. Neúspěšně skončil pokus o zahájení činnosti nového televizního kanálu Peršyj nezaležnyj, který se měl stát náhradní propagandistickou platformou. Jeho vysílání bylo sice spuštěno, ale po hodině zase přerušeno. Lze ještě připojit informaci o tom, že ukrajinský parlament schválil návrh zákona o nezbytnosti konání konkursů při obsazování funkcí ve státní službě.

interier plni nemocnice - BohorodčanyV Kyjevě se konalo druhé z velkých diskusně-informačních odbornických shromáždění, souvisejících s blížícími se oslavami třiceti let ukrajinské státnosti. Tématem prvního takového fóra byl koronavirus, na druhém přišla ke slovu problematika infrastruktury, plánů na inovace a nezbytných investic. Také tohoto fóra, trvajícího tři dny, se aktivně zúčastnil prezident Zelenskyj a obvinil při této příležitosti ukrajinské oligarchy, že se snaží zkomplikovat vztahy jeho země s Mezinárodním měnovým fondem. Ukrajina totiž musí dořešit problém nové půjčky od fondu. Nyní je vyslovována naděje, že se podaří vyjednat její poskytnutí do počátku letošního léta.

Končíme koronavirovou problematikou. Ukrajina zaznamenala od poloviny února po několikatýdenní přestávce opětné narůstání počtu onemocnělých v hodnotách, které vystoupaly na více než 8 000 osob denně. Po dlouhé přestávce se tak vrátil stav, kdy počet nově onemocnělých převyšuje počet v týž den uzdravených osob. Povzbuzující zprávou může být aspoň to, že na Ukrajinu došly po určitém zdržení očkovací vakcíny pořízené v Indii.

Jedná se o 500 000 dávek vakcíny typu Astra Zeneca, které by měly postačit pro 250 000 osob. Od 24. února jich začalo být prakticky používáno a do konce měsíce bylo naočkováno přes 3 000 osob, nejvíce kupodivu v Čerkaské oblasti. Hlavní nápor epidemie se však nyní přesunul do západních regionů země, hlavně do Ivano-Frankovské oblasti. V jednom z tamních městeček, v Bohorodčanech, byla dokonce instalována první ukrajinská polní nemocnice pro covidové pacienty.

(boz)

Rubriky