Vánoční tradice na Ukrajině

Žádné pandemie ani špatné počasí nezruší Vánoce. Je to zvláštní období, plné potěšení, laskavosti a duchovního růstu. Češi už se připravují na tento svátek. V obchodech můžeme nakoupit různé vánoční dobroty a dekorace, obdivujeme výzdobu ulic a náměstí. A nakonec se dočkáme i přípravy toho hlavního – vánočního stromku.

Každá země má své vánoční zvyky a tradice. Je zajímavé, že tyto tradice jsou velice různé a v některých případech se někomu mohou zdát i trochu divné. Co vlastně víte o slavení tohoto svátku na Ukrajině? Víte třeba, že my slavíme Vánoce dvakrát? Nebo že musíme mít na stole dvanáct bezmasých jídel? Nebo snad, že jedna z ukrajinských koled je známá po celém světě? Pro jistotu vám o tom všem a ještě o mnohém dalším něco povím.

Začnu tím, že Ukrajina je velký stát a každý region má různé obřady. Pro příklad lze uvést Rachivský okres, největší na Zakarpatsku. Tvoří součást huculského etnografického území a nachází se nějakých 800 km od České republiky. Huculové jsou východoslovanské etnikum obývající svahy Karpat v sousedství východní Haliče a na rumunsko-ukrajinském pomezí, zejména oblast Čornohory. Mají vlastní zvyky, kulturu i kroje a mluví zajímavým nářečím.

Zvláštností této oblasti Ukrajiny je, že její obyvatelé stále zachovávají a dodržují staré huculské tradice včetně Vánoc. Tyto tradice často kombinují křesťanskou víru i zbytky pohanských zvyklostí. Také zde, jako jinde na Ukrajině, Vánoce slaví se dvakrát – 25. prosince podle gregoriánského kalendáře a 7. ledna podle juliánského.

Stejně jako dnes se Huculové chystali i v dávných dobách na Vánoce předem. Hostitelka několik dní připravovala jídlo, čistila a zdobila svůj domov a hostitel staral se o dobytek. Dne 6. ledna, o tradičním Svatém večeru, se podle huculské víry duše živých a mrtvých shromažďují u stolu. Proto často dáváme na stůl nebo na parapet jídlo a pití také pro ty, kteří už nejsou mezi námi. Velmi důležité v tento den je držet půst a nehádat se, protože je to den harmonie.

K večeři na stůl pod ubrusem dávali došek a do rohů česnek na ochranu před zlými silami. Pokud jde o sváteční jídla, na prvním místě je kuťa – vařená pšenice s medem, mákem a ořechy. Toto jídlo je nejen snadné na přípravu, ale také velmi zdravé. Nejprve jíme tedy kuťu a zdravíme se navzájem. Existuje také rituál házení kuti ke stropu. První tři lžíce hostitel hází pod strop, a pokud se kuťa přichytí ke stropu, může se čekat úrodný rok.

Na stole musí být celkem dvanáct bezmasých jídel, která symbolizují počet apoštolů. Jsou to ryby, varenyky, plněná kapusta, brambory s olejem a drceným česnekem, kompot, hrášek nebo fazole s olejem, koláče s mákem a další. Večeřet začínáme, když na nebi vychází první hvězda, která oznamuje narození Ježíše Krista. Obyvatelé okresu tyto tradice striktně dodržují dodnes.

Večeři začínáme i končíme modlitbou. Kdysi dávno se Huculové modlili a prosili Boha za duše neznámých, kteří se utopili, byli zabiti či popraveni, jsou v pekle nebo si na ně nikdo nepamatuje. Jde o to, aby je Bůh nechal odejít na svatou večeři k lidem. V modlitbě věřící také žádají Boha, aby dobytek byl co nejvíc v pořádku. Vždyť Huculové žili se svými zvířaty, poctivě se o ně starali a považovali je za součást rodiny. V modlitbě je také děkováno za to, že jsme se v klidu a v dobrém stavu dočkali svátků a je vyslovována prosba, abychom se dožili těch dalších. Také v koledě se říká: „Přejeme vám štěstí a zdraví i mnoho let, abyste se dočkali od dnešního dne příštího roku a mnoha dalších let.“ («Вінчуємо вам щастя-здоров'я, многая літ, аби сте діждали від сьогодні за рік, на многая літ!»).

Neméně důležitým rituálem, který dodnes provádíme, je rozsvícení svíčky u stolu, které je považováno za symbol života. Ani po večeři se svíčka nesmí zhasnout. Často se umisťuje do bochníku nebo do sklenice s obilím.

Další den, 7. ledna, začíná oslava Vánoc podle starého stylu. V tento den, stejně jako za dávných dob, navštěvují Ukrajinci své příbuzné a přátele, chodí s betlémy a zpívají vánoční koledy. Ukrajinská koleda „Ščedryk“ («Щедрик»), kterou napsal Mykola Leontovyč, je známá po celém světě a dočkala se i anglické verze pod názvem „Carol of Bells“. Lze ji slyšet napřiklad ve filmech „Sám doma“ nebo „Harry Potter“.

Cyklus vánočních a novoročních svátků tím samozřejmě nekončí. Sedm dní po Vánocích, 14. ledna, se slaví Starý Nový rok, 18. ledna se lidé celý den postí a 19. ledna se oslavy končí slavností Zjevení Páně. Datem odpovídá svátku Tří králů. Také každý z těchto pozdních svátků je spojen s množstvím tradic a obřadů, kterými se stále řídíme. Zachování tradic dělá koneckonců svátky nejen opravdu zvláštními a kouzelnými, ale je také jedním z projevů pokračování existence ukrajinského národa.

(osim)