Ukrajinská kronika 2020/21: první polovina listopadu

Druhá vlna koronavirové nákazy postihla v nebývalém rozsahu vrcholnou ukrajinskou politickou scénu. V první polovině listopadu bylo oznámeno nemocnění prezidenta, šéfa jeho úřadu, předsedy Nejvyšší rady, jeho náměstka a ještě ministra zdravotnictví. Postupně onemocnělo a průběžně se uzdravilo už asi 70 poslanců parlamentu, což je zhruba šestina jeho početního stavu.

Počet všech případů covidového onemocnění vystoupal ze 402 194 na 545 689, počet uzdravených ze 163 768 na 244 197, stále jde tedy o podstatně menší než poloviční podíl. Počet zemřelých se zvýšil ze 7375 na 9697. Ukrajinské nemocnice omezily operační provoz, aby se soustředily na řešení covidových případů.

demonstrace proti karanténě na Ukrajině
Demonstrace proti víkendové karanténě

Vláda se pokusila dosáhnout nápravy zavedením zvláštní víkendové karantény (v ukrajinštině: karantyn vychidnoho dňa), která byla poprvé uplatněna 11. 11. Trvat má zatím do konce měsíce, ale může být prodloužena až do konce roku. Zároveň vláda ohlásila zpřísnění trestů za nenošení roušek. Nejtěžší covidové období by mohlo podle ministra zdravotnictví Stepanova trvat až do dubna příštího roku.

Zavedení víkendové karantény provázely určité spory ve vládě, pochybnosti o ní vyjádřil např. ministr kultury a informační politiky, nejinak tomu bylo na samosprávné úrovni – řada městských primátorů prohlásila, že se jejich města této inovaci nepodřídí nebo prohlásila příslušnou sobotu a neděli za pracovní dny, což ale asi v praxi neplatilo.

Příslušné postoje čelných městských činitelů mohou být ovšem motivovány čirým populismem, zvláště za situace, kdy o obsazení čelných úřadů v některých městech teprve rozhodne druhé kolo primátorských voleb. V některých městech (např. Odese, Chersonu a Sumách) se volby konaly právě 15. listopadu, výsledky však budou známy až později. S velkým zpožděním se na veřejnost dostávaly zprávy o výsledcích listopadového hlasování do oblastních, okresních a místních či městských rad. Skutečností zůstává značně rozdílná situace, odrážející poměrně stabilní voličské sympatie v jednotlivých regionech.

Dramaticky působící dění kolem Ústavního soudu Ukrajiny z konce října chtěl prezident Zelenskyj řešit velmi rychle a radikálně. Řešení situace se však zpomalilo vzhledem k tomu, že parlament, který v současnosti jedná o návrhu státního rozpočtu na příští rok, zatím nestačil schválit žádné z navržených řešení poměrů v Ústavním soudu.

Maksym Stepanov
Maksym Stepanov, ukrajinský ministr zdravotnictví

Nejvyšší rada zároveň zatím nebyla schopna zvolit dva členy Ústavního soudu, které má podle zákona právo ustanovit. Na druhé straně je teď činnost soudu paralyzována programovou neúčastí proreformních členů této instituce na jejích plenárních jednáních. Vznikla tak do jisté míry patová situace. Nelze ovšem přehlédnout, že zahraniční výbor Evropského parlamentu kritizoval Ukrajinu za nedostatečné úsilí ve věci reformování existující soudní moci a také za chabé úspěchy při postupu proti oligarchům a jejich vlivu v zemi.

Přestože letní příměří na frontové linii v Donbasu je občas porušováno, nadále platí a ztráty ukrajinské armády jsou ve srovnání s první polovinou roku nesrovnatelně menší. Ukrajinská strana pokračuje ve snahách najít pro ni přijatelné řešení. Rozpracovávají se návrhy na způsob provedení voleb v nyní okupované části Donbasu, Ukrajina však logicky trvá na tom, že musí kontrolovat svou hranici s Ruskem v plném rozsahu, tedy i na hranici tzv. donbaských republik. Německo a Francie vysoce ocenily úsilí Ukrajiny o naplnění tzv. minských dohod. Prezident Zelenskyj navštívil za této situace 7. 11. znovu frontovou oblast. Všechny tyto snahy doprovází vědomí, že plná reintegrace Donbasu v rámci Ukrajiny bude dlouhodobým úkolem – jeden z vysokých státních činitelů vyslovil domněnku, že bude trvat až 25 let.

Ukrajina zároveň pokračuje v úsilí o mezinárodní oživení zdánlivě „mrtvého“ problému Krymu. Pokračuje hledání spojenců v prostředí evropských i mimoevropských států, kteří by se zúčastnili jednání mnohonárodně chápané tzv. Krymské platformy, připravovaného Ukrajinou na příští rok a samozřejmě odmítaného Ruskem.

V závěru lze uvést dvě pozitivní zprávy. Milánský odvolací soud zrušil rozsudek nad příslušníkem ukrajinské Národní gardy Vitalijem Markovem, který byl před třemi roky zatčen v Itálii a odsouzen pro údajné zabití italského novináře ve frontové oblasti k 25 letům vězení. Markiv byl po předložení dalších důkazů o jeho nevině zproštěn dne 3. 11. všech obvinění a vrátil se na Ukrajinu. Příznivě se posunul vývoj jedné z evropských zemí, se kterými Ukrajina sousedí. Zvolení proevropsky orientované političky Majji Sandu moldavskou prezidentkou v druhém kole tamních prezidentských voleb přináší naději na oživení vztahů mezi oběma zeměmi, které byly zmrazeny v době vlády předchozího, prorusky orientovaného prezidenta Moldovy Igora Dodona.

(boz)

Rubriky