Ukrajinská kronika 2020/18: druhá polovina září

Uplynulé dva týdny přinesly další zahraniční návštěvu ukrajinského prezidenta. Tentokrát se vypravil na Slovensko, aby zde přispěl k oživení vzájemných vztahů. Byla k tomu příhodná situace: nejvyšší slovenská představitelka se zdá být Ukrajině příznivě nakloněna a žádné třecí plochy mezi oběma státy, podobné nynějším ukrajinsko-maďarským nesrovnalostem, neexistují.

Zelenskyj a Čaputová
Prezident Zelenskyj s představitelkou Slovenska Zuzanou Čaputovou

Z jiných událostí zahraničně-politického charakteru stojí za zmínku, že Ukrajina ústy nejvyšších představitelů neuznala výsledky běloruských prezidentských voleb ani podivnou „inauguraci“ běloruského uzurpátora. Připojila se tak při posuzování situace k ostatním evropským státům. Tento postoj je v souladu s názory většiny ukrajinského obyvatelstva. Za zmínku však stojí údaj, že téměř třetina obyvatel Ukrajiny podporuje zprofanovaného Lukašenka. Nepochybně se jedná o stoupence Opoziční platformy Za život, která fakticky převzala voliče a program zkrachované Strany regionů.

Pokračující či obnovené trápení s koronavirem se nevyhnulo ani Ukrajině. Druhá polovina září přinesla vzestup počtu nemocných z 169 472 na 213 028, tedy asi o čtvrtinu. Počet obětí vzrostl z 3 400 na 4 069 (denně přibylo 26 až 76 zemřelých). Podíl vyléčených stále ještě nedosahuje poloviny počtu všech nakažených – uzdravilo se necelých 95 000 osob. Nově onemocněl mimo jiné bývalý prezident Porošenko a šéfka opoziční strany Holos Kira Rudyk, z osobností místní politiky byl takto postižen charkovský primátor Hennadij Kernes.

Nepřekvapuje proto, že covidová epidemie ovlivnila, resp. omezila další program jednání ukrajinského parlamentu. Ten zrušil svá plenární zasedání, plánovaná na první dekádu října. Nejbližší termín zasedání byl stanoven až na 20. říjen, kdy by měl být posouzen vládní návrh státního rozpočtu na příští rok. Ještě před uvedenou přestávkou prohlásila Nejvyšší rada za nelegitimní nedávné místní volby, uskutečněné na území Ruskem okupovaného Krymu.

Chasidští židé v UmaniUkrajina se v souvislosti s narůstáním epidemie obávala příchodu nadměrného počtu chasidských věřících do středoukrajinského města Umaň, kde bývá tradičně slaven začátek židovského Nového roku. Ve spolupráci s izraelskými úřady se podařilo tomuto nebezpečí zamezit, pro Ukrajinu však z toho plynula nutnost střežit pohraniční přechody s Bělarusí, kudy se snažila část neodbytných věřících proniknout.

Aby nebylo nepříjemností málo, zkomplikovaly na konci září situaci v jihovýchodní Ukrajině, konkrétně v některých okresech Luhanské oblasti, velké lesní požáry. Navázaly na podobnou kalamitu, která postihla černobylskou zónu před necelým půlrokem. Současné požáry si vyžádaly několik obětí a ohrozily jak dočasnou oblastní metropoli Severodoneck, tak okolí menšího města Stanycja Luhanska, ležícího nyní přímo u frontové linie.

Posuneme-li se do sféry ukrajinské vnitřní politiky, vidíme, že se v ní nyní poněkud více uplatňují regionální aspekty v souvislosti s blížícími se místními volbami. Postupně byla publikována jména kandidátů, které do nich nasadily jednotlivé politické strany. Prezidentská strana Služebník lidu si uvědomuje nejistotu vyhlídek svých kandidátů v řadě míst a připravuje se na to, že ve všech důležitých lokalitách se jí nepodaří prorazit. Doposud totiž nebyla nikde zastoupena, protože v době předchozích místních voleb ještě neexistovala. Nově je strana navíc poškozována obviněním svého parlamentního poslance Jurčenka z korupce i tvrzením poslance M. Haluška o korupčních jevech při přípravě kandidátské listiny Služebníka lidu v jednom z ukrajinských regionů.

Příměří na frontě s Ruskem sice v zásadě nadále platí, rozhovory třístranné vyjednávací komise v Minsku se však dostaly (nejen kvůli běloruské vnitřní situaci) do slepé uličky. Změnila se zároveň situace v samotné ukrajinské delegaci, která se jednání účastní. Expremiér Vitold Fokin, který byl do ní nedávno kooptován jako místopředseda, se natolik zkompromitoval svými výroky, popírajícími existenci rusko-ukrajinské války, že byl prezidentem Zelenským v poslední zářijový den z komise odvolán. Ukrajinský prezident zároveň přiznal, že se v dohlednu nerýsuje jako reálná další vrcholná schůzka představitelů Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa v tzv. normandském formátu. Naposledy se uskutečnila na konci minulého roku, ale také nic podstatného nevyřešila.

Velmi tragickou událost, která nepřímo souvisí se současnou rusko-ukrajinskou válkou, představoval 25. září pád ukrajinského letadla se studenty vojenské školy u východoukrajinského města Čuhujiv. Katastrofa zmařila život sedmadvaceti mladých lidí. Příčiny nehody jsou zatím vyšetřovány a bohužel není vyloučeno ani selhání lidského faktoru.

K nemilým jevům patřil v druhé polovině září také brutální útok proti krymskému Ukrajinci Volodymyru Baluchovi v kyjevském Hydroparku. Baluch byl těžce raněn a dosud se nachází v nemocnici. Tento muž, vězněný do loňského září na ruském území, byl propuštěn v rámci výměny vězňů mezi Ukrajinou a Ruskem a aktivně se zapojil do ukrajinského dění. Zdá se však, že příslušný čin měl pouze kriminální, a nikoli politické pozadí.

(boz)

Rubriky