„Východní schengenská hranice“ v pohledu etnologa

Jakub Grygar: Děvušky a cigarety (O hranicích, migraci a moci)

Z názvu této práce opravdu nevyplývá, že by se mohla týkat také Ukrajiny, přesto je tomu tak. Autor ovšem věnoval hlavní díl své pozornosti „pašovacímu provozu“ na polsko-běloruské hranici, který měl možnost podrobně sledovat, a to i jako průvodce běloruských „děvušek“, v době zhruba před deseti lety.

Důležitý pro pochopení výzkumného záměru je podtitul práce, který svědčí o snaze zúročit už zmíněné etnograficko- (či etnologicko-) antropologické, ale vlastně i sociologicko-psychologické výzkumy do obecněji laděných závěrů. Autor se snaží dospět k hodnocení charakteru dnešních státních, ale také sociálních hranic, jejich nejednoznačnosti a proměnlivosti. Metodiku své práce se pokusil velmi detailně vysvětlit nejen v úvodu knihy, ale i při průběžném hodnocení získaného materiálu. Pro značnou část čtenářů nebude snadné prokousat se použitými, dosti složitými termíny i formulacemi. Ty se vyskytují i v šesté a sedmé kapitole, které jsou z velké části věnovány ukrajinské tematice.

Hranici ukrajinsko-polskou Grygar z hlediska pašování tak podrobně nezkoumal, i když je tam taková obchodní činnost asi rozšířena neméně než o kousek dál na sever. Vždy se jedná o přenášení či převážení především cigaret a alkoholu do Polska a o časově následující nákup a dopravu jiného zboží zpět do postsovětského prostoru. Tento fenomén je pohraničníkům samozřejmě znám a značná část popsané činnosti se děje s jejich vědomím, resp. bez jejich odvetných zásahů.

Jedna z kapitolek práce popisuje negativní změny, které vyvolal vstup Polska do schengenské zóny na ukrajinsko-polském přechodu Šehyni - Medyka v blízkosti Přemyšlu, kde se autor také častěji pohyboval. Zachytil protesty pašeráků, tzv. mrówek, na polské straně hranic, ale i obchodníků z polské strany hranic, které následovaly po změně předpisů o převážení zboží a zřetelně se vyslovovaly proti vzniku nové „východní zdi“. Pro ni autor (ale jistě nejen on) užívá i termínů nová berlínská zeď či nová železná opona. Za ní, jak si leckdo myslí, už Evropa není…

Ukrajina zajímala autora ve zkratce i jako cílový či tranzitní prostor přijímající a předávající obrovské objemy zboží dodávaného z tureckého Istanbulu do východní a odtud původně i do západní Evropy. Důležitá je hlavně role bazaru Sedmý kilometr u Odesy, města s bohatou tradicí šedé obchodní zóny. Autor se ale jel osobně podívat jen na bazar v Chmelnyckém ležícím na středozápadě Ukrajiny (podle hodnocení jednoho z hrdinů knihy jde o nejnudnější město této země). Dodejme ještě autorovo zjištění, že na Ukrajině byly v době jeho výzkumu ceněným artiklem osušky se znakem fotbalového klubu AC Milán, kde tehdy hrál ukrajinský fotbalista Andrij Ševčenko, jmenovec básníka, jehož sláva nepochybně přetrvá déle. 

Neméně podstatné jsou dvě kapitolky týkající se jiné než obchodně-pašovací tematiky. V prvé řadě jde o příběh uklízečky Halyny za Zakarpatské Ukrajiny - autor v tomto případě zakonspiroval místo jejího původu do místního názvu Holubciv, tak jak to prováděl i s místními jmény z bělorusko-polské hranice. Halyna, pracující v Praze, uklízela mj. v autorově domácnosti, proto se i ona stala objektem dodatečného výzkumu. Vcelku se jedná zajímavou a neveselou sondu do způsobu života značné části ukrajinských migrantů. Závěr zprávy o Halyně končí tvrdým konstatováním, že vzhledem k nadměrnému pracovnímu vytížení se její pobyt v ČR „začíná podobat otroctví“.

Z jiného soudku čerpá autor v kapitole, kde se zamýšlí nad smyslem a specifickým obsahem zřízení tří pomníků dobrého vojáka Švejka v místech, kudy se za první světové války v mnohočetné podobě tento muž údajně pohyboval. Grygar popisuje mj. charakter obřadů, které odhalení pomníků v lokalitách ukrajinských (Užhorod, Skelivka) a polské (Přemyšl) doprovázely, připojuje však na základě rozhovorů s tvůrci těchto dílek, oživujících veřejný prostor, údaje o motivaci jejich vzniku.

Je zřejmé, že autor poskládal do knihy zajímavý a pestrý materiál, který leccos vypovídá také o ukrajinských reáliích. O ty se Grygar podle všeho zajímá hlouběji – jinak bychom nenašli v rozsáhlé bibliografii po dvou ukrajinských knihách J. Andruchovyče a T. Prochaska (oba autoři jsou citováni i v textu).

Ke knize je připojeno nevelké množství fotografií, ukrajinských reálií se však většina netýká.


Grygar, J. (2016)Děvušky a cigarety (O hranicích, migraci a moci), Praha, SLON - Sociologické nakladatelství.  Stran 253 (1). /ISBN 978-80-7419-234-0/

(boz)

Rubriky