Mnohostranný pohled na bitvu u Sokolova

Jiří Klůc: Sokolovo ve stínu propagandy

Bitvy u Zborova a Bachmače (1917 a 1918), stejně jako u Sokolova, Kyjeva a Bílé Cerkve (1943 a 1944) se staly důležitými událostmi novodobých dějin českého a zčásti i slovenského odboje. Všechna tato bojová střetnutí mají společné to, že se odehrála za spoluúčasti československých bojových jednotek v severní části Ukrajiny.  

Dvacetiletý /!/ autor této knihy se nezabývá vojenskou historií jen badatelsky. Zúčastnil se totiž přímo na místě několikadenního bojového střetu u Sokolova jeho dílčí rekonstrukce, uskutečněné na počátku r. 2013. Při té příležitosti pořídil i fotografie, které jsou včleněny do bohatého obrazového doprovodu knihy. Ta byla vydána díky řadě sponzorů (mj. Karel Schwarzenberg!) na křídovém papíře.

První dvě kapitoly se vrací k mnohokrát popsanému, nesnadnému vzniku československé vojenské jednotky v SSSR a končí dobou odjezdu jejího jádra na německou-sovětskou frontu ve východní Ukrajině. Samotné bitvě jsou věnovány další dvě kapitoly. Popis bojového nasazení československé jednotky (s. 63-81) bohužel není příliš přehledný. Autor sice, což je třeba ocenit, využil i tehdejších německých vojenských pramenů, ale čtenář se těžko orientuje ve změti protichůdných a rozporných údajů. Především přitom postrádá mapu, která z nepochopitelných důvodů nebyla zařazena. Výhrada platí i pro autorův popis ústupu československé jednotky do bezpečnějšího zázemí (s. 81-87).

Při této příležitosti je třeba upozornit na to, že značně anonymním zůstává pro čtenáře prostředí, ve kterém se bitva odehrála. Stálo by za to, kdyby se autor pokusil zjistit a předat čtenářům určité množství údajů o vývoji Sokolova s jeho stavu v době těsně před bitvou. Na druhé straně je třeba ocenit je třeba zařazení řady zajímavých fotografií z tehdejší i dnešní doby do knihy.

Cenný je autorův pokus o srovnání rovněž velmi protichůdných údajů o lidských ztrátách (velmi překvapuje údaj o pouhých devíti německých padlých). Snad ještě více zaujme podkapitola věnovaná tragickému osudu dvaceti československých zajatců. Pět z nich (mj. rodáka z Podkarpatska Maksymyšince) se pokudils nacistická propaganda v protektorátu o něco později využít ke zdiskreditování československého vojenského odboje.      

Další část knihy tvoří biografický slovník důstojníku československé jednotky a účastníků  bitvy, spojených s regionem Karlovarska. Zhruba patnáct zařazených biogramů prokazuje nějaké vazby s Podkarpatskem a přilehlou částí Slovenska, s Volyní či jinými regiony Ukrajiny. Opravdu zajímavá je edice deníku, který si vedl příslušník jednotky Karel Mora v září a říjnu 1939 (s. 132-138). Záznamy se tudíž Sokolova netýkají – popisují  dojmy Čecha západní Ukrajiny, ať už šlo o tehdejší vzhled tamních provinčních měst, nebo způsob života v objektech poskytnutých sovětskou stranou československým vojákům. 

Jen malá část knihy je věnována vývoji a podobám sokolovské tradice na českém území po r. 1945. Autor se věnuje šesti případům, kdy bylo vzpomínáno kulatých výročí bitvy (v letech 1948-2013). Všímá si průběhu přejmenování západočeského Falknova na Sokolov těsně před únorovým převratem, kupodivu však neřeší problematiku souběžného vytvoření Sokolovské třídy v Praze 8. Za zmínku stojí i vzpomínkové shromáždění k 24. výročí bitvy konané v  březnu 1968 a nedávná vzpomínková oslava uspořádané v Charkově a okolí v r. 2013.

Jen deset stran zabírá kapitola Poválečný odkaz bitvy u Sokolova. Právě zde přitom autor mohl ukázat více o tom, co slibuje název jeho knihy, např. při analýze literárních a memoaristických prací, věnovaných postupně sokolovské bitvě. Nejzajímavější partie kapitoly se týkají natáčení Vávrova filmu Sokolovo, které bylo realizováno zčásti přímo na místě bitvy v r. 1974, a osudů pomníku bojovníka z uvedené bitvy v městě Sokolov, který si vysloužil lidové pojmenování „davaj časy“.  Odkaz bitvy u Sokolova však žil i v této ukrajinské obci a v Ukrajině vůbec - také této tematice mohlo a mělo být věnováno více místa.

Užitečné údaje přináší přehled organizačního složení jednotky, která u Sokolova bojovala, členěný podle jednotlivých rot a dalších složek. Zde se skrývají základní údaje o zhruba 250 příslušnících, kteří pocházeli z Podkarpatské Rusi. Jak je patrné, tvořili opravdu velmi významnou a tehdy nepostradatelnou složku zahraničního vojenského odboje. Víme o nich ale stále ještě velmi málo a tento dluh je třeba postupně splatit.

Knihu lze označit za cenný a mnohostranný soubor materiálu k sokolovské bitvě, postrádá však dostatečně promyšlenou koncepci. Kniha měla být také pečlivěji zredigována po jazykové stránce.


Klůc, J. (2016): Sokolovo ve stínu propagandy. Cheb, Svět křídel. Stran 254 (2). /ISBN 978-80-87567-85-2/

(boz)

Rubriky