Ukrajinská kronika 2020/12: druhá polovina června

Začínáme znovu, ač neradi, koronavirovým zpravodajstvím, které zatím nepotěší. Ukrajina prožívala z tohoto hlediska po celý červen složité období, které vyvrcholilo 25. června. V onen čtvrtek vystoupal každodenní přírůstek nově zjištěných nakažených na nebývalých 1 109 osob. Poté sice následoval pozvolný sestup, celková celostátní bilance však zůstává zneklidňující.

Dne 30. června byl ohlášen aktuální stav 44 334 onemocnělých při 649 520 provedených testech. Ukrajina se tak rychle přibližuje počtu 50 000 zjištěných případů, které před ní dosáhlo 29 dalších zemí. Jen malou útěchou je to, že některé ze států, které stojí zatím před Ukrajinou, jsou podstatně menší a mají méně obyvatel – toto je nejen případ Bělarusi, ale také Nizozemska a Belgie. A jestliže se do počátku června zdálo, že ukrajinská situace se blíží poměrům v sousedním Polsku, nyní má Ukrajina o více než deset tisíc covidových případů více. Nyní se nachází počtem zjištěných případů asi na 34. místě celosvětových tabulek.

Všeobecně se soudí, že o negativní červnovou bilanci se zasloužila nedisciplinovanost řady Ukrajinců, kteří vnímali trvání nepříjemných omezení jako už příliš dlouhé. K nepříznivému zlomu v situaci došlo zřejmě v první dekádě května – do té doby se zdálo, že Ukrajina epidemii zvládá. Jak bude netrpělivá skupina obyvatel reagovat v případě opětného zavedení omezujících opatření, lze jen těžko odhadnout. Zhruba polovina ukrajinských regionů přitom nemůže v současnosti přistoupit k dalšímu rozvolnění současné karantény.

Změnilo se i pořadí jednotlivých regionů. Dlouhodobě stála v čele smutného žebříčku nemocných poměrně malá Černovická oblast, v poslední dekádě června ji však předstihly oblast Lvovská (zatím jako jediná překročila hranici 5 000 nakažených) a město Kyjev. Oproti tomu nejméně postižené zůstávají oblasti Chersonská a Luhanská (80, resp. 191 nakažených) a méně než tisíc jich má deset regionů převážně ve východní, levobřežní Ukrajině – ta vykazuje největší počet nakažených v Charkovské oblasti (2098 nakažených). Jak je patrné, rozdíly mezi regiony jsou obrovské.

Nepříjemným průvodním rysem dění je vysoká nemocnost lékařů a lékařského personálu, kteří tvoří 17 % nakažených a ve 43 případech skončil jejich střet s infekcí smrtí. Úplně se nepodařilo zabránit určité míře rozšíření koronaviru ani mezi příslušníky ozbrojených sil, v tomto případě jsou však uváděná čísla podstatně nižší.

Aby toho všeho nebylo málo, dostavily se do západní části Ukrajiny (kolem karpatského hřebene) katastrofální průtrže mračen a povodně, které postihly ve velkém rozsahu pět oblastí na obou stranách hor a podhůří. Škody jsou obrovské, a to hlavně v patnácti okresech Ivano-Frankovské oblasti. Postiženo bylo přes 250 obcí a 7 500 domů, velké jsou škody také na silnicích, cestách a mostech. Jako důvod se často uvádí nekontrolované a nepřiměřené kácení karpatských lesů. Ukrajinská vláda má na prvotní nápravu škod vyčleněno přes 700 milionů hryven. Pomoc nabídly či poskytly také některé zahraniční země, např. Izrael.

Obě výše popsané nepříznivé skutečnosti přijdou jistě na přetřes nejbližšího jednání Nejvyšší rady Ukrajiny. Ta se v minulých týdnech zabývala návrhem značně diskutabilního zákona o referendu a personální situací v ukrajinské vládě. Tu má doplnit nový ministr školství a vědy Škarlet, proti jehož dosazení se ozvala řada protestních hlasů, jak kvůli jeho někdejším sympatiím ke Straně regionů a V. Janukovyčovi, tak kvůli údajnému plagiátorství. Svou pozici si oproti tomu nadále úspěšně hájí ministr vnitra Avakov.

Z vrcholného politického života se zřejmě rozhodl odejít zpěvák Svjatoslav Vakarčuk, který se vzdal poslaneckého mandátu. Hodlá však nadále podporovat stranu Holos, v jejímž čele stál a kterou dovedl vloni do parlamentních lavic. Oproti tomu jakousi novou „štikou“ v ukrajinském stranicko-politickém rybníku se má stát „primátorská strana“ nazvaná Propozycija čili Návrh. Chce být hlasem vedoucích představitelů samosprávy řady ukrajinských měst od Černivců po Mykolajiv. Do čela této iniciativy se postavil dniprovský primátor Filatov, zatímco nejvyšší kyjevský představitel Vitalij Klyčko zůstal mimo.

Pozornost k sobě přitahoval v minulých dvou týdnech stále nereformovaný soudní systém Ukrajiny, resp. rozhodnutí jednotlivých jeho činitelů – od Nejvyššího antikorupčního soudu po nižší územní soudy. Zatímco antikorupční soud vzal do vazby bývalého předsedu kirovohradské státní oblastní administrace Baloně a do vazby byl poslán také chersonský činitel tohoto ranku Manher, pokračovalo nejednoznačné jednání o případném vzetí bývalého prezidenta Porošenka do vazby – do tohoto příběhu vstoupila náhle smrt exprezidentova otce. Na druhé straně pokračuje další prošetřování činnosti předminulého prezidenta Janukoviče a také dvou jeho ministrů obrany – Salamatina a Lebeděva – kteří dovedli ukrajinskou armádu před rokem 2014 na pokraj krachu a nebojeschopnosti.

Tak jsme se propracovali až k nejvyššímu představiteli Ukrajiny. Podle průzkumu veřejného mínění, jehož výsledky byly zveřejněny 26. června, byl první rok prezidenta ve funkci hodnocen dotazovanými už značně střízlivěji, než jeho nástup do funkce. V pozitivním duchu posoudilo Zelenského činnost 37 % dotázaných, 34 % se vyjádřilo neutrálně a 28 % negativně. Je otázka, kterým směrem vychylují vážky některé prezidentovy jazykově neuváženě formulované výroky, např. hrubě kritický vzkaz dálkovým řidičům („tirákům“), kteříhničí svými objížďkami čerstvě opravené ukrajinské silnice. Použitý termín „chlopci-zas.anci“ rozhodně nesvědčí o žádoucí jazykové kultuře nejvyššího představitele státu.

Pokud jde o zahraničně-politickou oblast, prezident Zelenskyj požádal 21. června, aby Rusku nebyl umožněn návrat do skupiny nejrozvinutějších světových států G 6 až do doby navrácení Krymu a okupované části Donbasu Ukrajině. Evropská unie se krátce poté shodla na dalším prodloužení protiruských sankcí o šest měsíců, do konce ledna roku 2021. Zároveň však Ukrajina nebyla zařazena do soupisu zemí, ze kterých bude do Unie povolen vjezd po 1. červenci – pochopitelně ze zdravotních a epidemiologických důvodů.

Ke slovu přišla znovu pozapomenutá tragédie – sestřelení ukrajinského dopravního letadla Íránem. Tamní islámská republika oznámila, že viníci jsou ve vazbě a zároveň předala tzv. černé skříňky zničeného letounu nikoli Ukrajině, ale Francii. Právě tam má být uskutečněno dešifrování posledních rozhovorů pilotů a letištního obsluhujícího personálu.

(boz)