Informace o kultuře

Vokální formace "Pikkardijska Tercija" ze Lvova vystoupí v prosinci v Praze v Divadle Brodway

"Pikkardijska Tercija " je jedinečná kapela propagující ukrajinskou hudební kulturu. Na podzim roku 2022 bude "Tercija " psát již 30. kapitolu svého příběhu. Po celou dobu svého působení tato vokální formace aktivně koncertuje a pokračuje v turné po Ukrajině i ve světě. Této "acappella " skupině tleskají lidi po celém světě už tři dekády. "Pikkardijska Tercija" je skoro stejně "stará " jako nezávislost Ukrajiny.

Připomenutí nedoceněné autorky: Marie Stryjová (1931–1977)

V červenci tohoto roku prošlo skoro bez povšimnutí pětačtyřicet let od dobrovolného odchodu jedné české spisovatelky ze života. Marii Stryjovou vedla v r. 1977 k takovému rozhodnutí nejen dlouhá nemoc, ale i složitost vztahů s okolím a také neúspěch snah o prosazení vlastní tvorby. Prvního knižního vydání se část jejích krátkých textů dočkala až posmrtně, v r. 1984, úplný soubor jejích próz vyšel až o víc než dvacet let později.

Karikaturisté v městečku na Sázavě o ruské agresi proti Ukrajině

Putinova agrese proti Ukrajině poznamenala i tvorbu českých karikaturistů, ale málokdo má asi o tomto typu českých reakcí přesnější přehled. Určitou pozornost vyvolala před časem série kreseb Miroslava Kemela, který se této tematice věnoval na stránkách Práva a na serveru Novinky. Ukazuje se ovšem, že podobných reakcí vzniklo a snad ještě vzniká daleko víc.

Pražské výstavy o agresi proti Ukrajině – naplno nebo v náznaku

V minulých letech jsme se věnovali i ohlasům aktuální ukrajinské tematiky v pražských výstavních síních. Většinou se jednalo o výstavy dokumentárních fotografií inspirovaných těžko vyčerpatelnou tematikou slavného Majdanu. Občas přišlo ke slovu také výtvarné umění ve svých rozmanitých podobách, které reflektovalo časově následující válku. Co lze vidět v Praze dnes, v čase ruské agrese proti Ukrajině?

Reálné i snové Velikonoce na Mělníce (1928)

Okresní město Mělník se stalo od počátku dvacátých let dvacátého století domovem pro skupinu uprchlíků z Ukrajiny, zatím o nich však víme jen málo. Historikové se touto dílčí částí ukrajinské emigrace detailně nezabývali. Poměrně dobře jsou známy jen dvě osobnosti, které i zde svým jménem a osudem vynikly. Byli to manželé Vasyl a Natalena Korolivovi, kteří se zřetelně zapsali do dějin ukrajinské literatury.

Koncert k 150. výročí od narození Lesji Ukrajinky

V neděli 10. října jsme se sešli za krásného podvečera v pražském Klementinu. V tamní Zrcadlové kapli se uskutečnil koncert věnovaný 150. výročí od narození Lesji Ukrajinky, jedné z nejznámějších spisovatelek své země. Přestože byl její život poměrně krátký, zanechala budoucím generacím velmi výrazný odkaz.

Z listáře Františka Řehoře (15)

Je tomu právě rok, co jsme zde začali zájemce seznamovat s neobvyklým, opravdu česko-ukrajinským životem Františka Řehoře. Vesnický hoch z východních Čech a absolvent královéhradecké reálky odešel s rodinou krátce po absolutoriu do východní Haliče. Zde se začal aktivně zajímat o život ukrajinských venkovanů i o tvář celé této korunní země.

Cesta za třemi dřevěnými chrámy přestěhovanými z Karpat

V souvislosti s nedávným požárem dřevěného chrámu svatého Michala v pražských Kinského sadech přinášíme text našeho čtenáře z jihozápadní Ukrajiny, žijícího už léta v Čechách. Začal se zde zajímat o různé ukrajinské památky a na jaře se rozjel podívat na část dřevěných chrámů, přestěhovaných na české území z jihokarpatského regionu. Zde se dočtete o třech těchto památkách, ale slíbeno máme i pokračování. (red.)

Lina Kostenko, Wolkrův Prostějov a Klub přátel poezie v r. 1962

Lina Kostenko, nejznámější a skutečně uctívaná básnířka Ukrajiny, oslavila letos na jaře devadesátiny. Na první pohled by se mohlo zdát, že v jejím životě nenajdeme výraznější kontakty s českou literaturou a kulturou. Je tomu ale jinak. Připomínáme zajímavý příběh, který doplňuje obraz česko-ukrajinských vztahů 60. let minulého století.