Ivan Puljuj – ukrajinský fyzik v česko-německé Praze

Velká část historických článků na těchto stránkách se obírá střídavě událostmi z let 1918 a 1968. Nechceme sice být zajatci těchto dvou výrazných jubileí, upozornění na zdánlivě zcela vzdálené osobnosti a děje však mnohdy evokuje současnou ukrajinskou situaci i rozdíly, které ji charakterizují ve srovnání s časově vzdálenými obdobími…

Před 50 lety (VII): Ukrajinský leden ´68 a hledání Chrámu

Kdo ví, kolik lidí si letos v lednu uvědomilo, že nás dělí půlstoletí od počátku nezapomenutelného roku osmašedesát. Kdo ten rok zažil, pamatuje si a nezapomene. Nejvýraznější vzpomínky sice vyvolávají události, které se valily od března přes srpen až po konec roku, vše ale začalo právě v lednu roku 1968.

Ukrajinská kronika 2018: 4. týden (22.–28. ledna)

Na sklonku ledna se některé aktuální ukrajinské reálie opět velmi výrazně proťaly s historickými vzpomínkami spojenými s rokem 1918. Současné události propojily Ukrajinu mimo jiné s Davosem a Římem. Hlásí se už ale také událost nejbližší budoucnosti – zimní olympijské hry, na které je jako organizátor přichystána Korea.

Z hlubin dávnověku (III): Pastevci a lovci koní

V 5. – 4. tisíciletí př. n. l. přetrvávala na západní Ukrajině kultura trypilská. Na východ od Donu ale začaly postupně vznikat kultury se zcela ojedinělým způsobem hospodaření – společnosti, které kombinovaly pastevectví se sběračstvím nebo lovci-sběrači, kteří svou kořist štvali koňmo. Dobytek se stal platidlem a znakem bohatství. S přechodem na pastevecký způsob života nastala sociální diferenciace a změna společenských vztahů. V západní Evropě končí éra megalitických staveb, spojená na jihozápadě s kulturou zvoncových pohárů a na severu s kulturou nálevkovitých pohárů. Snad vlivem klimatické změny však došlo ve střední Evropě k povážlivému vylidnění.

Ukrajinská kronika 2018: 3. týden (15.–21. ledna)

Pátek 19. ledna uzavřel v Ukrajině téměř čtyřtýdenní sváteční období. Stalo se tak oslavou svátku zvaného Vodochrešča, analogického našemu svátku Tří králů. Běžným obřadem je v tento den svěcení říční nebo rybniční či jezerní vody. Přestože ta bývá často na Vodochrešča zamrzlá, není vzácností obřadné noření se do ní.