Osmadvacátý den října byl za komunismu proměněn z nejvýraznějšího státního svátku první republiky v bezzubý Den znárodnění. Rok 1968 přinesl změnu – shodou okolností za situace, kdy od založení republiky uplynulo půlstoletí. Náhle bylo nutno, stejně jako za protektorátu, pokusit se o uhájení jejích tradic a suverenity.

O Ukrajině se v médiích mnohem častěji píše v souvislosti s ruskou okupací Krymu či s válkou proti ruským agresorům na východě země. Sem tam se objeví zmínka výjimečném ukrajinském sportovci či sportovkyni. Ale málokdo ví, že…

Důležitou událostí osmašedesátého roku byly také 19. letní olympijské hry, uspořádané v říjnu téhož roku v Mexiku. Češi si dodnes připomínají jména Věry Čáslavské, ale také Miloslavy Rezkové nebo Mileny Duchkové – tyto sportovkyně patřily k olympijským vítězům.

Pomalu se blížím ke konci popisu své první cesty na Ukrajinu, kterou jsem uskutečnil v létě roku 2014, tedy zhruba půl roku po Majdanu.

Nedělního výletu organizovaného ukrajinským velvyslanectvím do čtyř ukrajinských památných míst v prostoru mezi Libercem a Pardubicemi jsem se bohužel zúčastnit nemohl. Ta ale nakonec přispěla aspoň k tomu, že jsem zase jednou začal lovit ve své paměti. Jak to bylo vlastně v mém případě s poznáváním „ukrajinského Česka“?