"Bojovník proti fašismu" - Alexej Mozgovoj

Jak Sovětský svaz, tak jeho ideový následník - Ruská federace - porodily mnoho skrytých talentů které se projevily až s tzv. "Ruským jarem" roku 2014. Tak se z vohnouta z automyčky - Arsenije Pavlova - mohl stát velitel batalionu "Sparta" a z jeho kamaráda z ochranky supermarketu  – Michaila Tolstych - zase velitel batalionu "Somali". 

Oba dva to dotáhli na válečné zločince a "Geroje DNR". Podle videozáznamů měli dost výbušnou povahu, která předznamenala jejich neméně výbušný konec. Oba dva jsou v českém prostředí dost známí, proto se dnes podíváme na jiného "bojovníka proti fašismu".

(Pozn.: Jestli si myslíte, že jsem začal fetovat, a proto se pustil do psaní životopisů teroristů, tak nezačal. Důvod je ten, že mýtus „geroja Novorossiji“ shodily přímo orgány „LNR“ a to dosud nevídaným způsobem.)

Rychle pohaslou hvězdičkou na novoruském nebi se stal Alexej Mozgovoj (1975-2015). Na rozdíl od předchozích dvou teroristů byl před rokem 2014 nejen vojákem, ale poté i vojenským ouřadou (náčelník Lysyčanského rekrutačního centra). Poté, co zradil Ukrajinu, se stal velitelem brigády "Přízrak" a později velitelem "14. batalionu teritoriální obrany lidové milice „Luganské lidové republiky".

Nebudu zde opisovat celý jeho životopis. Dodám jen, že byl jedním z prvních (a mnohých), kterého nechala GRU nebo nyní už bývalý „prezident LNR“ Plotnickij „odvolat z funkce“. Výpověď mu doručili kulometem. 

23. 5. 2015 jel po silnici Alčevsk - Luhansk a u stejného blokpostu, kde už na něho byl spáchán neúspěšný atentát, vybuchla bomba, která zastavila jeho automobil. Ten se pak stal cílem kulometů. Z posádky automobilu nikdo nepřežil. V stotisícovém městě Alčevsk měl na pohřbu určitě hromadu plačících babiček, pionýry a komsomolce a já nevím koho ještě. O rok později mu v centru Alčevska postavili pomník - s podstavcem měří čtyři metry a autorem byl sochař z Petěrburgu. 

Smrti statečného "antifašisty" si všimla i česká média včetně těch obskurních. Zde je citace z "levaperspektiva.cz":

"Mozgovoj byl zapamatováníhodnou osobností zejména proto, že byl člověkem z lidu, který měl ty samé předsudky, jako má celá spousta lidí, která se hlouběji nezabývá politikou, ale zároveň odrážel ty nejlepší lidské snahy a sny. Proto byly hlavními myšlenkami, za které Mozgovoj bojoval, myšlenky antifašismu, anti-oligarchismu, demokracie a přátelství mezi národy."

Až potud by to byl nezajímavý příběh. Mozgovoj byl sice jedním z prvních, ale mnohých, které si už také vzalo peklo. V ČR už na něj nejspíše zapomněli i čtenáři Sputniku, ale v Luhansku se na něj nezapomnělo a přichází obrat a...

...a zjistilo se to, co si myslíme celou dobu. Tedy že "antifašista" byl obyčejný válečný zločinec. Konkrétně to v březnu tohoto roku zjistil "soud LNR". "In memoriam" ho uznal vinným z krádeže, rabování a vražd civilistů, konkrétně v případě rozstřílené rodiny Burychinových.

Pan Oleg Burychin z města Antracit, které také ovládá „LNR“, obchodoval s uhlím a podle slov jeho kamaráda mu teroristé začali "odebírat byznys". 9. května 2014 se rozhodl, že odveze rodinu do Rostova na Donu. Rodina jela ve dvou automobilech. Patnáct kilometrů od hranice s Ruskem, poblíže vesnice Novoborovyci, už na rodinu čekali teroristé a oba dva automobily rozstříleli automatickými zbraněmi. Pan Burychin s manželkou na místě zemřeli, jejich desetiletá dcera zázrakem přežila se střelným poraněním hlavy.

Teroristé po vraždách začali tvrdit, že dostali echo, že se k nim blíží automobily Pravého sektoru (ve směru do Ruska!), ale podíváme-li se na mapu, kde se nachází místo zločinu, snáze uvěříme na delfíny ve Vltavě. 

Verze "soudu“, pokud tak můžeme nazvat něco, co dnes sídlí v Luhansku, se shoduje s verzí ukrajinských médií – tedy, že teroristé věděli že Burychin poveze velkou hotovost, a rozhodli se ho oloupit a zahladit stopy. Jak "soud" dokázal, zapojení Mozgového do zločinu je nepodstatné, stejně tak to, zda byl skutečně vinen on a jeho zatím žijící spolupachatel Alexandr Kostin (dostal 14 let vězení).

Podstatné je, že si v Luhansku začali hrát na spravedlnost a byli ochotni zbavit se jednoho "geroje". Mohlo by to znamenat, že se snaží budovat alespoň naoko přijatelnější verzi "republiky", což může být pro Ukrajinu dost nebezpečné.

(AKU)