Ukrajinská varianta knížky o starozákonních jerišských trubačích a o mnohém jiném je dílem tří tvůrců. Prózy známého českého hudebníka a prozaika přeložil před více než půlstoletím Stepan Zabužko. Toto vydání nyní pozvedla ze zapomnění jeho dcera, známá spisovatelka Oksana Zabužko. Výsledkem je vskutku hezký nakladatelský počin.

V tomto cyklu jsme sledovali události a skutečnosti, které ovlivňovaly na konci šedesátých let 20. století vzájemný vztah Čechů a Ukrajinců. Vyčerpat toto téma v úplnosti nebylo, nehledě na velký počet pokračování, možné. Doufám ale, že shromážděný materiál bude užitečný při dalším zkoumání této tematiky.

Dnešní témata: Kniha fotografií Jana Dobrovského z natáčení filmu Nabarvené ptáče – Archeolog Jan Klápště o svém předchůdci Ivanovi Borkovském – Překlad knihy Serhije Plochije o Čornobylu mezi českými bestsellery roku 2019 – Literární noviny o českých vazbách a nenaplněných ambicích Jurije Andruchovyče.

Putování životem Františka Řehoře nás dovádí do roku 1886 na určitou křižovatku jeho osudu. Ta souvisela s dočasným osamostatněním a přesídlením tohoto autora ze vsi Vovkiv, o které tu už byla několikrát řeč, do hlavního města Haličského a Vladiměřského království – města Lvova. To překonalo v roce 1880 magickou hranici stotisícového města.

Jako předposlední téma cyklu nám tu zůstala otázka, která je aktuální i dnes. Rádi bychom věděli, jak vnímali Ukrajinu Češi v době, kdy se nakrátko pokusili o budování jiného socialismu, který měl mít lidskou tvář. Příslušná tematika se v předchozím období už několikrát dostala ke slovu, nyní se pokusme o shrnutí.