Rostyslav Strojvus z Kolomyje, první český řecko-katolický armádní kaplan

Prvním českým armádním kaplanem řecko-katolického obřadu se stal dvaačtyřicetiletý Rostyslav Strojvus z Kolomyje. Absolvent cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Olomouci (Katolický týdeník č. 50 z 6. Prosince, příloha Diecézní zpravodajstrví). Strojvus je znám už z předešlých let organizováním, resp. koordinováním charitativní pomoci pro Ukrajinu.

Bitva o doněcké letiště

Strhující je podle Ondřeje Kundry kniha Sergeje Lojka o posledních pěti z dvou set čtyřiceti dvou dnů trvající bitvě o donecké letiště (Respekt č. 49 z 5. 12.). Podle recenzenta jde o první ucelenou knihu o tom, co se na Ukrajině dělo, byť v rámci popisu mikdodetailu. Citován je úryvek nadšené reakce ruského recenzenta na knihu. Co by asi tomu všemu řekl Sergej Prokofjev, podle kterého bylo kdysi letiště pojmenováno?

Cyklus vzpomínek malíře Jiřího Sopka

V cyklu Osudy připravovaném rozhlasovou stanicí Vltava začal 5. 12. cyklus vzpomínek malíře Jiřího Sopka. V první části Sopko mluvil o pobytu svých rodičů v Podkarpatské Rusi, kde on sám se na počátku r. 1942 narodil – rodina opustila toto území až po příchodu Rudé armády. Na téže stanice odpověděl v pořadu Mozaika historik Jan Rychlík na otázky T. Piláta týkající se knihy manželů Rychlíkových o meziválečném Podkarpatsku.

Bezpečnost zbytků čtvrtého reaktoru bývalé atomové elektrárny v Černobylu

Lidové noviny vyslaly do Černobylu jako zvláštního zpravodaje Jana Kleslu. Jeho reportáž doplněnou několika fotografiemi otiskly v č. 282 z 3. 12. Důvodem se stalo ukončení instalace „stříbřitého dómu“, tedy nového mohutného sarkofágu, který má zajistit bezpečnost zbytků čtvrtého reaktoru bývalé atomové elektrárny.

Projekt tzv. modrých zaměstnaneckých kart pro osoby z Ukrajiny

„Kvalifikované Ukrajince Česko netáhne“,  konstatují Naďa Adamičková a Marie Koenigová v Právu č. 282 (3. 12.). Projekt tzv. modrých zaměstnaneckých kart pro osoby z Ukrajiny sice umožnil získat více než 1 300 z uvažovaných 3 800 osob, většinou však jde o méně kvalifikované zájemce. Získávání vysokoškoláků prý vázne a uvažovaný počet 500 osob se nepodařilo naplnit ani poté, co byly do této skupiny přiřazeny zdravotní sestry. „Vzdělaní a lépe situovaní Ukrajinci svou zemi opouštět příliš nechtějí“, soudí L.