Rozhovor s ruským režisérem Ivanem Tvardovským z počátku července t. r. se ukrajinské problematiky netýká – Květa Kolářová se na ni zřejmě neptala. Některé umělcovy názory ještě ne třicetiletého umělce nás mohou zajímat.
Respekt č. 28 vydaný 11. 7. poukazuje v editoriálu na proputinovské a tedy fakticky protiukrajinské vystoupení prezidenta Zemana na summitu NATO. Ondřej Kundra rozsáhel upozornil na osudy několika Čechů záhadně zmizelých v zahraničí včetně případu muže z Brna, který zmizel v lednu 2013 za pobytu v Zakarpatské oblasti. V článku věnovaném fotografovi Karlu Cudlínovi u příležitosti jeho výstavy a rozsáhlé monografie jsou otištěny dvě jeho fotografie z Ukrajiny – karpatská krajinka a scéna z časů kyjevského Majdanu.
„Slovensko je jen trochu učesanější Ukrajina, tvrdí medici“, konstatuje značka (vpl) v Právu č. 159 z 9. 7. Tento výrok prý lze slyšet z úst mediků z řad slovenské zlaté mládeže. Zaznamenaný výrok pokračuje slovy: „Pohrávají si s námi /tj. se Slováky/ oligarchové maskovaní za investičními fondy. Za pár stříbrných si koupili jak ´směráky´, tak dzurindovce.“ Jedna z dominujících podob středoevropského pojímání Ukrajiny…
Ve čtvrtek 24. listopadu se nevelká zasedací síň pražské Národní knihovny téměř zcela zaplnila návštěvníky. Z větší části se jednalo o Ukrajince, přítomen byl však i ředitel Slovanské knihovny a několik ukrajinistů české národnosti. Nechyběl Zynovij Hošovskyj, vykonávající dočasně funkci velvyslance Ukrajiny v ČR, který shromážděné pozdravil, přišli ale také ti bývalí pracovníci velvyslanectví, kteří dnes žijí v České republice.
Symbolem ukrajinského hnutí odporu proti Třetí říši i Sovětskému svazu je už řadu desetiletí Roman Šuchevyč (1907–1950). Na podzim r. 1943 se stal hlavním velitelem Ukrajinské povstalecké armády – používal krycího jména Taras Čuprynka. Sovětské bezpečnostní orgány po něm pátraly od obsazení západní Ukrajiny, tj. od léta r. 1944, jeho stopy se však dopátraly až téměř o šest let později.
