Sedmý březen byl dnem narození T. G. Masaryka, který stál nejdéle v čele Československa. Téma Masaryk a Ukrajina není nové – vyšly o něm monografie i sborníky, téma ale nejspíše ještě nebylo historiky zcela detailně vysvětleno. Horší nebo často zcela nulovou bilanci měla v souvislosti s touto zemí většina jeho nástupců.

Nakladatelství Osnovy připravilo reprezentativní publikaci, umožňující nahlédnout do vývoje ukrajinského umění v posledních zhruba devadesáti letech. Zajímavý je materiálový základ publikace, který nabídla soukromá sbírka vybudovaná v předchozích dvou desetiletích Borysem a Teťanou Hryňovovými.

Nejintelektuálnější typ sportu, pokud vůbec o sport jde, je v moderní době záležitostí obou pohlaví. Platí to i v ukrajinských podmínkách. Na nedávno ukončeném mistrovství světa žen se až do finále probojovala Ukrajinka Anna Muzyčuk, v rozhodujícím souboji však těsně podlehla Číňance Tan Zhongyi (Taň Čžuni).

Oleh Olžyč, občanským jménem Kandyba (1907–1944), syn básníka Oleksandra Olese, byl a zůstává znám coby archeolog, publicista a odbojový pracovník, především však jako básník. Podstatnou část života strávil v Praze a Československu, detaily jeho biografie jsou však známy i nadále nedostatečně. Tato situace se nyní může změnit.

Často se soudí, že ruská okupace Krymu a Sevastopolu, uskutečněná v únoru až březnu 2014, vedla k plnému zániku ukrajinského vojenského loďstva a jeho základen. Skutečnost je jiná, muselo však dojít k nesnadné změně dislokace všech ukrajinských jednotek a institucí, které už nemohly na Krymu pokračovat v činnosti.