Absolvent pražské právnické fakulty z 20. let 20. stol., haličský Ukrajinec dr. Volodymyr Horbovyj, zůstává nejen v českém, ale i v ukrajinském prostředí nepříliš známou postavou. Právě on přitom hájil Stepana Banderu v procesech, které proti němu byly vedeny v Polsku v polovině 30. let. Formálně vykonával v červnu 1941 osm dní funkci ukrajinského premiéra, byť jen v polském Krakově.

Státní či národní ceny za významná umělecká díla jsou udělovány v mnoha zemích a vyznačují se rozdílnou mírou prestižnosti. Snad se dá říci, že Ukrajina patří mezi státy, kde si toto vyznamenání udrželo určitý zvuk i lesk. Dnes už má cena, pojmenovaná v době svého vzniku po Tarasu Ševčenkovi, tradici delší než šedesát let.

Slavení MDŽ i samotný jeho název byly v českém prostředí zprofanovány formalismem, zejména v období normalizace. Proto i dnes tento svátek vzbuzuje rozpaky a zčásti je nahrazován slavením Svátku matek. V Ukrajině je situace poněkud odlišná, ač názory veřejnosti se i tam rozdělily.

Sedmý březen byl dnem narození T. G. Masaryka, který stál nejdéle v čele Československa. Téma Masaryk a Ukrajina není nové – vyšly o něm monografie i sborníky, téma ale nejspíše ještě nebylo historiky zcela detailně vysvětleno. Horší nebo často zcela nulovou bilanci měla v souvislosti s touto zemí většina jeho nástupců.

Nakladatelství Osnovy připravilo reprezentativní publikaci, umožňující nahlédnout do vývoje ukrajinského umění v posledních zhruba devadesáti letech. Zajímavý je materiálový základ publikace, který nabídla soukromá sbírka vybudovaná v předchozích dvou desetiletích Borysem a Teťanou Hryňovovými.