Letos poprvé byly v ukrajinském státě právně srovnány oba tradiční termíny slavení vánoc. Na stejnou úroveň byl postaven termín slavení Kristova narození podle gregoriánského kalendáře (25. 12.) i o třináct dní později podle staršího kalendáře juliánského. Přitom někdejší sovětský kalendář vánoce vůbec nebral na vědomí.

Pokračujeme v úvahách o vztahu českého prezidenta Miloše Zemana k Ukrajině a ukrajinistice. Zahájili jsme je 12. října článkem Úkol navíc pro ukrajinisty: “rozeberme“ Miloše Zemana, pokračovali jsme 17. listopadu a dnes rozborka pokračuje třetí částí. Sledujeme zatím dobu do roku 2013, pro Ukrajinu v mnohém odlišnou od té dnešní.

Během 20. století se to opakovalo nejednou. Ukrajinci, kteří museli opustit své domovy a našli útočiště jinde, srovnávali tamní poměry se zkušenostmi z vlastní země. Také v Česku hledali vzory pro Ukrajinu, ať šlo o lidi, místa nebo způsob života. Inspirace se dala najít i v poměrně malé obci, třeba ve vsi Buková kousek od Trhových Svin.

Vznik pozoruhodné kultury trypilské, zmíněné už v minulém příspěvku, souvisel se změnami, které zasáhly území Ukrajiny asi před osmi tisíci lety. Vrchol trypilské kultury se datuje do doby 5000 – 3000 let př.n.l. U nás se v té době vyskytovala kultura lengyelská, do jejíhož okruhu spadá zajímavá kultura moravské malované keramiky.

Fotografka Barbora Faiglová patří k těm představitelům svého oboru, kteří jsou průběžně přitahováni opuštěnými místy nebo přímo lokalitami. Rozjíždí se za nimi po celé střední Evropě a v předvečer 31. výročí černobylské katastrofy zamířila poprvé na Ukrajinu. Vždyť celkem blízko od Kyjeva je k dispozici opuštěné město Prypjať.