V tomto cyklu jsme se s Petrem Šelestem setkali už dvakrát, především v třetí části. Je na čase věnovat tomuto stranickému funkcionáři větší pozornost. Sehrál totiž důležitou, často klíčovou úlohu v kritice, kterou sovětské stranického vedení stíhalo od počátku protagonisty Pražského jara i celý jeho reformní program.

Zákon o reintegraci Donbasu. Ukrajina a Evropská unie. Ukrajinsko-americké vztahy. Památník hrdinům Nebeské setniny. Zákaz vstupu M. Saakašviliho na Ukrajinu. Zvolen předseda ukrajinského ústavního soudu. Světový korupční žebříček. Noví ukrajinští generálové. Ukrajinský překlad Koránu. Jubileum trojzubce. Zimní olympiáda. Box.

Kostnický koncil si většina Čechů spojuje jen s postavou Mistra Jana Husa, případně s osobou Jeronýma Pražského, který ho následoval do plamenů o necelý rok později. Koncil však trval déle – od podzimu 1414 do konce dubna 1418 – a řešil širší spektrum problémů než jen případ českého „kacíře“. Jednu jeho pozdní epizodu lze označit dokonce za ukrajinskou.

Mezi lety 3000 – 2000 před naším letopočtem expandovaly protoindoevropské kmeny při hledání nových pastvin směrem na západ a na sever. Nevstupovaly ovšem na liduprázdná území. Střetávaly se s populacemi usedlých zemědělců, kteří stále žili podle zvyklostí doby eneolitické. Hlavním zdrojem obživy byla obilná pole, dobytek byl především platidlem a znakem bohatství, většina nástrojů se ještě vyráběla z kamene a kov byl stále ještě vzácný. Noví příchozí byli evidentně bohatší (měli mnohem více dobytka), technicky vyspělejší (vlastnili bronzové zbraně) a organizovanější (pohlavár-patron měl k dispozici houf oddaných klientů). Budili nepochybně strach, ale i závist.

Dny ukrajinské kultury v městě Hradec Králové a v Královéhradeckém kraji se uskutečnily vloni už popáté. Obsáhlou informaci o všech akcích nám poslala paní Natalija Dotsenko, předsedkyně Regionálního ukrajinského spolku východních Čech v Hradci Králové.