Téma, které dnes přichází na řadu, bylo už několikrát dílčím způsobem zpracováno. Byla mu věnována znova pozornost i při letošním 50. výročí: doklady lze najít na našich FB stránkách. Prostor, který tu máme k dispozici, neumožňuje opravdu podrobný výklad ani hlubší analýzu problému.

Zájem českých fotografů o Ukrajinu se od rozpadu Sovětského svazu soustřeďoval zprvu na zakarpatský region a poté i na oblast kolem Černobylu. Jen ojediněle vzbudily pozornost jiné části země. Tuto bilanci změnil už skoro před pěti lety kyjevský Majdan, jehož dny a noci zadokumentovalo i několik českých fotografů.

Den 27. srpna 1968 zůstává nesporně tragickým mezníkem v československých dějinách. Po čtyřdenních sporech a dohadování v moskevském Kremlu se představitelům sovětského vedení podařilo donutit přední československé politiky, aby podepsali tzv. moskevský protokol. Byl tak schválen letitý pobyt sovětské armády v Československu.

Dětské vidění historických událostí nese s sebou vždy určitý půvab a v našem cyklu už jsme se na rok 1968 jednou takhle podívali. V návaznosti na to zkusím popsat prázdniny ještě ne čtrnáctiletého kluka, který se chystal nastoupit do osmé třídy tehdejší devítileté školy. Snad se mohu aspoň trochu spolehnout na jeho děravou paměť.

Letos je tomu právě čtvrt století od doby, kdy začal pracovat v Praze ve velmi stísněných podmínkách první velvyslanec Ukrajiny, která zvolila svou cestu z trosek Sovětského svazu. Zároveň však vzpomínáme i jiného výročí: před 150 lety se v kyjevském regionu narodil muž, který se stal ukrajinským představitelem v Československu už v roce 1919.